Moje maturita 2017

8. července 2017 v 11:17 | Anchor |  Maturita
Ahoj lidi, co se koukáte na titulní stránku Blog.cz! Omlouvám se za rozcestník, ale je to třeba. Teď by to měly rychle překrýt jiné články, protože je tohle myslím docela exponovaná hodina, a tak to snad bude míň vadit. Do budoucna počítám ještě s jedním rozcestníkem, protože jeden stávající už je tak obrovský, že jej brzo zaplním na hranici 40 000 znaků a pak bych neměla kam přidávat nové odkazy. Děkuju za pochopení! :D

Áno, už tomu tak bylo, v roce 2017 jsem maturovala. A naštěstí úspěšně! :D Získala jsem díky tomu spoustu zkušeností a zážitků. Tolik, že mohla vzniknout tato dlouhá série. Račte se začíst a pobavit se! :D

 

Moje maturita 2017 - část 5.: Jak jsem psala didakťáky z češtiny a angličtiny

7. července 2017 v 23:54 | Anchor |  Myslánka
Další pátek, další článek! Tentokrát o didakťácích z češtiny a angličtiny! :D

Menší upozornění pro maturanty: U didakťáků se narozdíl od Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) nestrhávají body za špatné odpovědi, je tedy vhodné tipovat!


Svou přípravu na didakťák z češtiny bych označila za dostatečnou. To znamená, že když jsme zhruba od února ve škole opakovali podle požadavků CERMATu, nakonec jsem se všechno den předem/v den testu naučila/přečetla si to a snažila se si to zapamatovat/psala jsem si (navíc k té vší přípravě) taháky. Jo, to poslední jsem teda dělala! :D

Moje maturita 2017 - část 4.: Maturitní sloh s plným počtem bodů (Nepovedená léčka)

30. června 2017 v 23:54 | Anchor |  Slohové práce atd.

Nějak se mi podařilo získat plný počet bodů za svou maturitní slohovku od cizího nezávislého hodnotitele. Řekla jsem si tedy, že vám půjdu ukázat, jak taková geniální práce může vypadat! Vybrala jsem si vypravování s názvem Nepovedená léčka. Dostali jsme za úkol psát o cestovateli, na kterého domorodci přichystali nějakou lotrovinu a on se z ní snaží vyvléci. Příjemné čtení!


Měl jsem obrovskou radost. Po několika měsících vysilujícího putování se mi přeci jen podařilo narazit na domorodý kmen Emhudů. Týdny jsem se k nim po kouscích přibližoval, aby se mě přestali obávat a aby pochopili, že jim nechci ublížit. Po čtrnácti dnech jsem se konečně dostal do kontaktu s příslušníkem kmenu a zanedlouho jsem mohl kráčet mezi obydlími z palmových listů. Doprovázel mě i samotný šaman s čelenkou z per na hlavě. Vše jsem pečlivě dokumentoval. I po několika dnech se na fotoaparát dívali velmi znepokojeně, avšak byl jsem si jist, že si na něj v brzké době zvyknou.

Osudný den dvacátého července mě ovšem měl vyvést z omylu. Šaman mě tehdy vyvedl pár set metrů za obydlí až k úpatí hory Chicucatepetl. Džungle zde řídla a mně se otevřel výhled na exotickou květenu. Zaradoval jsem se, jaké překrásné snímky získám.
 


Moje maturita 2017 - část 3.: Den, kdy jsem psala maturitní slohovku z češtiny (2/2)

23. června 2017 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Během toho, co jsem se rozhlížela po kamarádkách a chodila po chodbě, jsem se málem srazila s panem profesorem Slonem (není obézní, svou přezdívku si vysloužil z jiného důvodu). To málem sražení bylo docela vtipné už jen tak... Ale já jsem pak ve třídě zjistila, že tento pan profesor bude náš dozor! :D

Opravdu jsem jej požádala o to, aby nám ohlásil kromě posledních pěti minut i polovinu času. Moc se na to teda netvářil, ale nakonec to opravdu zahlásil! :D Takže až odbila hodina dvanáctá, museli jsme přestat s diskuzemi na téma charakteristik slohových útvarů, jak se bojíme a jak nám připadá neskutečné to, že maturujeme. Pan profesor Slon začal s předčítáním nudných nám většinou už dobře známých keců, pokynů.
  • Mimo jiné jsme se dozvěděli, že si na lavici můžeme nechat jen psací potřeby a slovníky.
  • Seděli jsme ve čtyřmístných lavicích, a tak jsme museli mít mezi sebou jedno místo volné.
  • Na volnou židli vedle sebe jsme si mohli položit pití... A svačinu! :D O povolení její přítomnosti u nás během písemných maturit jsme se snad nikdy předtím nedozvěděli ani z oficiálních stránek. Myslím, že jsem nakonec nepotřebovala jíst, ale ohromně mě povzbudilo to vědomí, že kdybych potřebovala, tak můžu! :D
  • Mobil jsem si opravdu vypnula (jsem si říkala, že vypnutý zvuk bude stačit) a zavřené tašky jsme museli odnést k tabuli.

Moje maturita 2017 - část 2.: Den, kdy jsem psala maturitní slohovku z češtiny (1/2)

16. června 2017 v 23:54 | Anchor |  Myslánka
Nějak čas nazrál a tu nastal ten osudný den 11. 4. Den, na kdy jsem málem byla objednaná k zubařce a den, kdy jsme měli za úkol se ve škole pokusit o stvoření co nejlepší slohovky z češtiny o délce 250 slov během 90 minut. Teda vlastně během skoro 115 minut, pakliže jste měli hodný dozor ve třídě, který vám to dovolil a pokud jste si rychle vybrali téma maturitní práce. 25 minut jste totiž dostali extra na tuto rozhodovací činnost.

Tento od běžného učení osvobozený den ovšem byl z obou stran obklopený vyučovacími. Svaťák (= svatý týden, v našem případě skoro svatý měsíc - ústní maturity nám začínaly téměř za měsíc, prostě jsme 21. 4. dostali normální vysvědčení, normální známky byly uzavřené a už jsme přestali chodit do školy na vyučování) nám začínal až v pátek 21. 4., takový týden před didakťáky a dvěmi esejemi z angličtiny, ač někteří z nás (třeba já :D) doufali, že svaťák budeme mít už před tímto extra vyčleněným dnem.

Z tohoto dne měla vítr snad naprostá většina z nás. Po nějaké době se totiž zase rozhodlo, že se práce maturantů budou anonymně posílat cizím profesorům - bůhvíkomu bůhvíkam. Znovu se to zavedlo, i když od toho bylo dříve upuštěno kvůli negativní zkušenosti. Mám ten dojem, že to bylo způsobeno tím, že profesoři, kteří se přihlásili jako opravovatelé, nestíhali, protože jich bylo málo, a prací tedy na jednoho moc, maturanti si stěžovali na příkrá hodnocení. Z důvodu nestíhání jsme taky psali tu slohovku už 11. 4.

Další články


Kam dál