Baskeťácké trable

9. června 2013 v 18:03 | Anchor |  Myslánka
Vzhledem k tomu, že právě čtu úžasnou knížku Miluj svůj život od Louise L. Hay (no a co :P), jsem se rozhodla, že sem budu přidávat i nějaké povzbuzující články, ve kterých uvedu své příhody zpočátku vypadající blbě, ale samozřejmě s dobrým koncem. :) Mimochodem, tuto rubriku (už je z toho jen seznam) jsem založila dřív, než mě dnes napadlo její využití, jaká "náhoda" :D


Myslím, že minulý čtvrtek za mnou, zatím docela línou a sport nemusící holkou, přišla jedna kamarádka, říkejme jí třeba Kapitánka, jestli se nechci zúčastnit sportovních her našeho města. Konkrétně basketu, protože jí chybí dvě holky, které by kdyžtak střídaly ostatní, jinak nebudou moct hrát. "Nénénééé, to by to dopadlo," odpověděla bych normálně. Ale tentokrát mi cvaklo v hlavě, asi tomu taky napomohla rozjásaná a uvolněná nálada - chystali jsme se s třídou do divadla, a s vidinou ulití se ze školy jsem na její návrh kývla. "Johohóóó, ty seš super, Anchor, neboj, celou dobu budeš sedět na střídačce a nebudeš dělat nic. Hej holky, už nám chybí jenom jedna!" dala se Kapitánka podobnými slovy do jásání, málem mě radostí umačkala a odběhla pryč.


Možná si teď říkáte, proč by to měla být nějaká špatná příhoda, dyk to vypadá super, ne? No jo, jenže mě se to začalo v hlavě rozkládat a s postupem času jsem si začala víc a víc uvědomovat, že asi bych na té lavičce celou dobu neseděla, i holky už mě přestaly o tom ujišťovat, alébrž (chacha, to je slovo, co? :D) bych se musela zapojit do hry a to by jaksi nešlo, páč absolutně neumím hrát basket. A ani to s tím zameškáním nebylo až tak super, neb jsme v pátek šli na představení studentů z našeho ústavu. A tak jsem z toho začínala mít hrůzu, ale snažila jsem se na to nemyslet, až se čas nachýlil a bylo úterý, čtvrtý den před zápasem.

Tak jsem se konečně vzchopila, že svou situaci něják budu řešit. Zašla jsem tedy za Kapitánkou, která na mě hned, že nemá úkol (na tomto můžete vidět, jak studenti gymnázií (ne)plní své povinnosti 3:D). Překvapivě jsem ji vyvedla z omylu, že teď nechci její domácí práci, ale že bych ji ráda požádala, jestli by si na ten basket nemohla sehnat někoho jiného, protože bla bla bla. (haha, né doslova :D) Ona na to, ať si někoho přemluvím sama. A jéje, prekérní situace, věděla jsem, že nikdo ze třídy buď nemůže, nebo chybí, nebo už bude hrát a jediná holka, která by čistě teoreticky místo mě mohla nastoupit, mi rozhodně pověděla své ne.

Tudíž to pro mě vypadalo docela bledě. Ale snažila jsem si stále tuto situaci moc nepřipouštět a přesvědčovala jsem se, že se všechno nakonec povede, někdo bude hrát místo mě a já půjdu se zbytkem třídy (část včetně Enloan jela s biologickým kroužkem, jehož součástí jsem ještě minulý rok byla také, někam do kšá) na to představení. Neopakovala jsem si žádné "já tam NEpůjdu, NEbudu muset hrát, nikdo NEbude potřebovat vystřídat", ale samé věci bez toho hnusného popíračného NE.

A navzdory celému pravděpodobnému scénáři, který se zdál naprosto nezměnitelný a kterého jsem se fakt nesmírně děsila, páč možnost ulití se z něj kvůli "nemoci" byla nepřijatelná, se nakonec všechno vyvinulo úžasně. Ve středu na mě totiž před úžasnou hodinou občanky (příští rok nám bohužel vymění profesora, tenhle byl super :() zahulákala přes celou třídu Kapitánka, že jestli furt nechci jít na ten basket, už nemusím. Vyjádřila jsem se mohutným zavrtěním hlavy, div jsem si palici neukroutila a blahořečila tomu neznámému odvážnému člověku, co se bude bít za čest našeho ústavu místo mě.


Tady na tomto příkladu "primitivnosti" vidíte, že se věci můžou změnit v dobrém, pokud si něco prostě nebudete připouštět a budete přesvědčeni, že se vše vyvine dobře, budete myslet pozitivně a nebude se ve spojení s vašimi přáními vyskytovat předpona NE (např. vypadá to, že bude místo vás bude povýšen někdo, koho nemáte rádi - myslete tedy na "budu povýšen/a", A NE NA "ten pošuk povýšen NEbude"), protože jejím používáním byste si přitáhli/přivolali právě to, co byste nechtěli.

Doufám, že se vám podařilo všechno úspěšně pochopit :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu? :)

JO!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama