2. Anglie: Den 1. - cestovní

6. září 2013 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Vzhledem k tomu, že už jsem v několika článcích nakousla téma Jak jsem byla se školou v Anglii, rozhodla jsem se, že sem něco pro pobavení přepíšu ze svého občasníku (ne, deník se tomu nedá říct, však jsem tam x let nic nepsala, až teď). Tož to držte si klobouky, bude to jízda! :D


Takže dobrý den, dámy a pánové, vítejte v době před tou mou slavnou cestou. Protože jsem vám ji už stačila blíž popsat již dříve, pokračujte prosím tímto odkazem. Jelikož je pro pochopení celého příběhu tento článek důležitý, budu předpokládat, že už jste se jím prokousali a můžu pokračovat. :D

Bohužel jsem v něm nechala jednu nepřesnost, a to sice, že jsem hodila na profesorky, že nás na pokojích rozmístily podle svého. Kdepak, za to mohl náš průvodce s přezdívkou Náčelník (kecám, má ji jinou, ale co, osobní údaje se chránit musí), poněvadž rozhodně nechtěl slyšet o nějakém přeskupování, protože nám předtím nakukal, že pokoje budou po třech, a ony byly po čtyřech! :D


Ostatně byl stejně takovej divnej, páč během rozřazování do "kolejí" někomu nechal vybrat lísteček s erbem té koleje, někomu ne a vybral ho sám, čtyři lidé už byli předem určení, no měli jsme bobky, kde a s kým skončíme. :D Já chtěla kdyžtak do všech kromě Mrzimoru, nejvíc samozřejmě do Havraspáru (kde se mimochodem objevili všichni mí spolužáci, ale naštěstí i Theres, jedna z těch 3 holek) nebo do Nebelvíru. Až mě teda zavolal, tak se samozřejmě zeptal, kam chci, a pak tak divně koukal a povídal něco o tom, že mi tu kolej vylosuje sám a ať věřím, že moc dobře ví, proč. Tak jasně, dělal si srandu, ale když to ještě zopakoval, tak mi to jako správnému paranoidnímu člověku přišlo hustý. :D

Byla s ním sranda, ale o tom jsem zatím nechtěla psát. Ještě jsem se nepodělila o to, že před odjezdem se mi jaksi zničil adaptér pro iPod (nesvítilo to světýlko, prostě nechtěl nabíjet) i sluchátka. O:D Málem jsem nedisponovala ani adaptérem na anglické zásuvky, protože ho mamka zašantročila, ale naštěstí ho u sebe našla za nějakou dobu, během které mě oba rodičové podezírali ze zamordování dalšího přístroje. Však jsem jí ho radši hned po příjezdu z první Anglie projistotu dala. No asi jsem na tento zájezd fakt měla jet, páč mamka ve Futuru těsně před začátkem expedice ukořistila jediný adaptér + jediná sluchátka - minimálně jedno z toho nebylo v obchodě víckrát. :D


Nyní se prosím přesuňme v čase do dne odjezdu. Ráno jsem si trochu zanadávala, že jsem toho opět moc nervozitou nenaspala, ale určitě víc, než minule. Následujících pár hodin jsem věnovala flákání se, poněvadž jsem na rozdíl od svých spolužáků (což jsem se dozvěděla po celé akci) nešla do školy, jelikož se jelo brzo odpoledne. Zvedla jsem se samozřejmě pozdě a ještě později jsme vyjeli, ale dorazili jsme ke gymplu dřív, než jsem chtěla. :D

Vyšla jsem celá rozklepaná, nebohého tátu nechala v autě, páč jsem si z minulé návštěvy pamatovala, že snad všichni s sebou měli jen jednoho rodiče, což teď bylo přesně naopak. Jany (další z těch holek z informativní schůzky, kterou jsem si jako jedinou pamatovala jménem, ale né moc podobou), jsem si nevšímala a to stála u nás, za což jsem se jí pak samozřejmě omluvila.

Jen co se konečně bus dovalil, strhla se pořádná mela o výhodná místa. Kupodivu se mi podařilo zabrat jedno uprostřed káry, a tak cesta hned získala nový rozměr, obzvlášť když si ke mně sedla ta nebohá nepoznaná holka a dovolila mi dlít u okna. :D Poté jsme se teda rozjeli, sem tam spolu i se dvěma zbývajícími známými holkami něco prohodily, občas jsem fotila, ale hlavně poslouchala písničky a se zavřenýma očima ležela na polštáři - to mi tak chybí! Ten mini prostor ale ne. :D


Jo a Náčelník mi vytáhl Havraspár! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu? :)

JO!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama