Vypíchnu Voldymu vobě voči! (soutěž Setkání s literární postavou)

22. září 2013 v 21:33 | Anchor |  Slohové práce atd.
Je mrazivého 21. prosince 2011 a společně se spolužáky jako obvykle kysnu ve třídě. Po zhlédnutí posledního filmu o Harry Potterovi společně s hlasitým komentováním každé věty herců mi vyhládlo a jako vhodný prostředek k doplnění sil se ukázala Enloanina zdravá svačina. Leč tentokrát mi plátek okurky nechce dát zadarmo - musím vymyslet zajímavější konec Voldemorta, což se ukáže jako né příliš šťastné. Proč? To se můžete dočíst níže. :)


Po chvíli váhání, jestli použít hrubou sílu, jsem radši na návrh kývla. Enloan se ke mně tedy naklonila, nevnímajíc zuřivou pravítkovou bitvu za námi, no krabičku s chutným obsahem držela v bezpečné vzdálenosti.

"Pche, Expelliarmus, to je toho," odmlčela jsem se a ležérně uhnula vrženému ohryzku od jablka. "Já bejt Harry, sešlu na Ty-víš-koho Imperio a dám mu za úkol splnit pár příkladů ze včerejšího testu z matiky. Toho by hnedka kleplo."
Kámoška uznale nakrčila nos při této vizi, ale nakonec zavrtěla hlavou. "Víc!"
Zklamaně jsem protáhla obličej a toužebně zašilhala po odpíraných plátcích okurky. "Ale dyk je to krutý dost, nebuď škrt a poděl se, šak za chvíli zvoní," zkusila jsem to a děsně nenápadně začala posunovat ruku k cíli.
Dočkala jsem se leda plácance. "Jedeš! Hustší konec padoucha, nebo nic!"

Zamyšleně jsem se podrbala na hlavě, no naštěstí mě přeci jenom ještě něco napadlo.
"Být Nevillem a třímat Nebelvírův meč, nadělám s ním z hada Naginiho sekanou, né jenom jeden trapnej máchanec. Vypíchnu Voldymu vobě voči a donutím jeho přívržence tancovat break dance!" nadšeně jsem práskla do stolu.

To už konečně zabralo. Leč než jsem se stačila dočkat zdravé odměny, znenadání se zablesklo a před lavicí se objevil pořádně nakrknutý vytáhlý plešoun v hábitu. Kouzlo, díky kterému se mohl kdokoliv ze Smrtijedů přemístit přímo k vysloviteli jména Pána zla, evidentně fungovalo a my měli to štěstí rovnou na samotného Lorda.

Celá třída zděšeně sledovala, jak pomalu napřahuje hůlku. I ta bitva s pomůckami ustala.
"Tvl, pomóóóc! Zachraň se, kdo můžeš!" vypískla jsem, jen co jsem se vzpamatovala, popadla učebnici fyziky a hodila ji po něm. Všechny předchozí chvástavé řeči byly zapomenuty a já se za zvuku Voldyho nadávek vyřítila ke dveřím, div jsem se nepřerazila.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lizzie Lizzie | 23. září 2013 v 21:12 | Reagovat

Ani nevím, co k tomu říct,smíchy jsem se válela pod stolem:DD bylo to originální a vtipně napsaný

2 Cassie Cassie | Web | 24. září 2013 v 2:47 | Reagovat

Pobavilo :-D Super námět a vtipně sepsáno :-D A chtěla bych vidět nadávajícího Voldyho :-D

3 Anchor Anchor | E-mail | Web | 24. září 2013 v 18:57 | Reagovat

[1]: [2]: Děkuju, to jsem ráda, že tento pavýtvor splnil svůj účel :-D

4 Lucka526 Lucka526 | Web | 26. září 2013 v 23:02 | Reagovat

Něco mi to připomíná... :D
Každopádně pobavilo! :-D

5 Anchor Anchor | E-mail | Web | 28. září 2013 v 13:42 | Reagovat

[4]: Dík! :-D Připomíná? Sakra? :D Ale tohle je čistě můj nový výtvor, fakt! :-D

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama