Říjen 2013

Jak zatočit s reklamou na Blog.cz (a vlastně i jinde)

26. října 2013 v 22:33 | Anchor |  Návody + rady
Taky vás štvou všudypřítomné samospouštěcí reklamy, které otravují nejen svým obsahem a hlasitostí, ale i tím, že se kvůli nim dlouho načítá stránka? Konec vztekání se, tahle úžasná blogerka jménem Anchor přišla na to, jak s jejich přehráváním nadobro skoncovat! :D Nebo minimálně po dobu od vypnutí přehrávání reklamy do obnovení stránky/kliknutí někam jinam. Bohužel tento návod nefunguje úplně na všechny, ale většiny se zbavíte.

Zatím byly spatřeny 2 typy reklam, které lze vypnout:
  • u 1. tak docílíte prostým ťuknutím na ikonku přehrávání
  • a na tu 2. typu musíte kliknout pravým tlačítkem a poté levým na "Spustit"

Hotovo! :)

Pro náročné:

Chcete-li se zbavit reklam úplně, nainstalujte si AdBlock - je vážně super!
S vypsáním odkazů na stáhnutí si už dala práci jedna blogerka - bila-hvezda.blog.cz/1310/taky-vas-stvou-reklamy :)

Hmm, skvělý, už zas pojedu na tu šílenou farmu

25. října 2013 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Podzimní prázdniny už brzo začnou a hádejte, kam se rozhodli rodiče Anchor, že vyrazí? Ano, na jistou farmu, kde jsme byli už v létě s jejich přáteli. To by ale nebylo strašné, pokud by si zamluvili jiný apartmán, protože ten, ve kterém jsme poněkolikáté bydleli, se letos o prázdninách teda vybarvil. Což mi připomíná, že jestli vám ty události chci popsat, dozvíte se i mé jméno a né že by se mi to zamlouvalo :D

Možná se vybarvil zrovna letos, protože jsem začala přemýšlet nad těmito věcmi až od srpna/konce července minulého roku a pobyt na tomto místě byl minulý rok na začátku července, čili dřív. Sice jedna (dvě?) věc se mi stejnak stala předtím, ale to je teď jedno. No prostě stalo se nám s kámoškou (1 z dcer těch přátel mých rodičů) tohle.

(trolling level náš apartmán + trolling level kočka ve správnou chvíli na správném místě)

Mám super mamku

18. října 2013 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Aneb další článek trochu ohledně tanečních. :D Původně jsem si sice říkala, že bych konečně přepsala zase další den z mé velkolepé exkurze do Anglie (:D), ale nakonec zvítězily události nynější, a to myslím doslova. Začalo to tím, že jsem přišla do pokoje a najednou si uvědomila, že jaksi už nemám žádný přednastavený článek na zejtřek (= dnešek, pátek 18.) a odhodlala se s tím něco udělat. Leč než jsem se stačila dosytosti vyválet na své úžasné momentálně gigantické posteli, vtrhla do pokoje ona v titulku zmíněná osoba.

Sladkých šestnáct

12. října 2013 v 10:06 | Anchor |  Anchor
Dobře, sweet sixteen je, mírně řečeno, zvláštní název, ale co. :D
Jedno je jisté - Anchorka slaví narozeniny!
Hurááá!
A hranice dospělosti je už za 2 roky, not sure if gusta :S

No na počest této významné události jsem se rozhodla, že vám o sobě teda něco napíšu. Použila jsem k tomu známou šablonu 30 Days Meme, akorát s tím rozdílem, že jsem ji zkrátila na 28 Days Meme, protože 28 je mé oblíbené číslo (což se mi teď hodí do krámu 3:D). Rozdělím to do 4 článků, abyste si početli :)


1. den - kde bys chtěl/a být za deset let
No nazdar, to mi bude 26! Tak to už budu mít skvělého manžela (chci se vdávat v 25 :P) a vysmátá si budu užívat kdesi ve vlastním domku. Zatím netuším, čemu se budu věnovat, ale určitě se rozhodnu pro něco, co mě bude bavit a za co dostanu pořádné peníze. V této době už asi budu mít po vejšce, teda pokud se nerozhodnu studovat něco extra náročného, což na 90% nehrozí, takže pokud si nevezmu nějakého boháče, budu pracovat jistě v nějakém skvělém prostředí. :D Budu úspěšná a slavná, šťastná a milovaná, obklopená pár věrnými dobrými přáteli a samozřejmě svými rodiči. :)
2. den - tvůj názor na drogy a alkohol
Kvůli nim si plno lidí zkazilo život. Hodlám se jim vyhýbat, jako pořádek mému stolu. :D
3. den - tvůj názor na náboženství
Nerada bych někoho urazila, ale prostě se mi zdá, že člověka jenom omezuje. Musíš to a nesmíš ono, to prostě není pro mě. Nejsem ale úplný ateista - věřím, že je něco mezi nebem a zemí (i díky některým zážitkům). :)
4. den - okamžik, kdys přemýšlel/a o sebevraždě
Zhruba celý minulý školní rok, když jsem hodně zkazila nějaký test, no vím, že bych to nikdy neudělala. Na to se mám moc ráda. :D Nejdřív mě to ochromilo, následoval vztek, pak smutek a přišly tyto myšlenky, předposlední fáze byla apatie a nakonec jsem se otřepala a jela dál.

Skvělé čokoládové cookies

11. října 2013 v 5:40 | Anchor |  Návody + rady
Ó ano, právě ráčíte zírat na první (a asi i poslední) recept na této stránce! Normálně bych jej sem nedávala, protože tento blog nemá být kuchařka, ale jelikož se jedná o mou nejoblíbenější sladkost, je tu. Prověřeno chuťovými buňkami největší vybíravky na světě, takže za jeho realizaci určitě za ucho nedostanete ;D


Jde se na to aneb co k tomu potřebuju?
  • 300 g polohrubé mouky
  • 200 g másla
  • 100 g moučkového cukru
  • 100 g hořké čokolády
  • 2 bílky

+

  • 1 dům s kuchyní
  • 1 troubu
  • 1 chladničku
  • 1 plech
  • 1 pečící papír
  • 1 alobal
  • Nože
  • Sebe a dohled, projistotu

Jsem stará - chodím do tanečních aneb Popis 1. hodiny

4. října 2013 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Ach ano, záživné to téma! :D Jako snad každé holky se mě mělo někdy v životě týkat, jenže pořád bylo tak daleko, že jsem si úplně neuvědomovala, že vážně ty střevíčky jednou nazuju. A dnes, v době začátku psaní tohoto článku, se tak vážně stalo!


Začalo to minulý rok v kvartě, když kdosi přišel s návrhem, že si půjdeme jako třída trsnout. Všichni byli nadšení, no já teda moc ne, poněvadž jsem nechtěla tančit se spolužáky a přišlo mi, že to bude moc brzo. Ale jiná možnost navštívení tanečních kurzů se nejevila, a tak jsem teda taky kývla. Naštěstí se však okolnosti vyvrbily z mého neinformovaného pohledu jinak, než bylo naplánováno, tož jsem si oddechla, že pro ten rok mám od toho klid.

Pak přišel tento školní rok a s ním i jedna vysmátá spolužačka, která se vytasila s tím, že taneční máme hned v pátek. A jéje. No mlhavě jsem si vzpomínala, že jsem asi něco kolem toho platila, takže jsem se po počátečním vyděšení zase pěkně trochu uklidnila a šla s rodiči pro šaty. Chyba lávky, jak jsem se později dověděla, všichni odevzdávali určitý finanční obnos kdesi v háji ve městě, a ještě k tomu dostali kartu (kvůli prokázání totožnosti :D), a tak jsem měla průšvih, neboť se nic takového zatím neschovávalo v mé peněžence.