2. Anglie: Den 5. - muzeum voskových figurín + zevlování v Londýně

6. prosince 2013 v 17:13 | Anchor |  Myslánka
Tento den byl poněkud hektický, protože jsme se museli brzo vypakovat z pokoje, a já ke všemu zaspala budík. Prej jsem řekla Zuzce (jedna ze 2 holek, s nimiž jsem kvůli Náčelníkovi skončila na pokoji), která měla budík nařízený na stejný čas a probrala mě, že chci ještě ležet, ale nic si nepamatuju. :D Každopádně jí se z postele taky dvakrát nechtělo, tož jsme vstaly pozdě všechny, protože ta třetí měla příliš hluboký spánek. Tím byla vyřešena otázka snídaně - nebyl na ni čas, rychle jsem naházela pár věcí do kufru a suvenýry do speciální tašky, což mi naštěstí moc netrvalo, páč si zásadně v hotelích nevybaluju, a odebrala se s nákladem ven. No několikrát jsem stačila zabloudit, než jsem konečně objevila východ, o nalezení výtahu ani nemluvím, a tak jsem se poctivě se vším tahala z druhého patra po takových divných zlovolných schodech. :D Ale dobrý, nakonec jsem si ještě stihla nenávratně vypůjčit z jídelny suché bagety, takže jsem se pak v autobuse mohla nafutrovat.

Jelo se do muzea voskových figurín Madame Tussaud, kde se čekalo šíleně dlouho, než nás konečně pustili dál, abychom si mohli prohlédnout míň figurín, než jsem očekávala. O:D Úspěšně jsem se vyhnula strašidelné sekci, kvůli níž se mi dovnitř moc nechtělo (putovaly mýty o tom, že jí projít prostě musíme), následovalo "oddělení" s osobnostmi, jejichž lepší zevnějšky jsem zatím vídala jen v učebnících dějepisu. :D Poté se lezlo do takového vláčku, projíždějícího kolem hýbajících se nejen loutek, ztvárňujících určité úseky v historii Anglie. Bacha, dívejte se hlavně nalevo a řehtejte se - je tam foťák, tak ať pak nemusíte zděšeně zdrhat od prodejního místa těchto fotek, nad kterým se vaše ksichty budou nějakou dobu skvět na takové velké obrazovce.


Následovalo 4D, kterého jsem se bála, ale jiný východ nebyl, takže jsem aspoň chtěla najít holky (Theres atd), abych nebyla sama, ale přišly pozdě a ještě někam zaběhly. :( Tož jsem se odploužila po chvíli zdržování do jámy lvové sama a zděšeně zjistila, že jediné volné místo bylo v 1. řadě směrem k prostředku. :D Měla jsem tak všechny zvláštní efekty z první ruky a né že bych za to byla ráda, no naštěstí jsem nějak přežila. Mohla jsem tedy po skončení promítání spěchat pro suvenýry, kde jsem potkala ty holky, a koupila si Zlatý glóbus a Oscara, abych měla aspoň napodobeniny. :D

Po zase gigantické době čekání na ostatní jsme šli k Buckinghamskému paláci kolem chlápků z královské gardy na koních, pak na Tower of London a málem nám ulítly věci na tom slavném mostě, ale možná se to stalo už 3. 4. :D Jisté je, že jsme pokračovali na Covent Garden, kde jsme očumovali pouliční umělce. Dál jsme se měli odporoučet do Národního muzea, ale protože tam chtěla jen jedna - shodou okolností Jana, s níž jsem seděla v autobuse - nešlo se tam, nýbrž nejspíš na Piccadilly Circus. Ale s holkami jsme se od zbytku odtrhly a odběhly nakupovat do Tesca jídlo, takže nám skupina zdrhla a my zůstaly samy v obrovském Londýně. :D Naštěstí jsme se po chvíli bloudění dostaly na Leicester square, odkud trefím na Piccadilly Circus, což mi nevěřily. :D

Dále jsme se s Theres všude možně potloukaly, pak si k mé obrovské radosti sedly na Leicesteru a odpočívaly. Za extra dlouho jsem ji přemluvila k návštěvě M&M's, kde jsem si minule vyhlédla jeden super hrneček a byla jsem pevně rozhodnutá, že jej navzdory bohužel velké ceně konečně získám. To se naštěstí podařilo, i když jsem jej dlouho nemohla najít. Poté jsme zase x hodin vegetily na náměstí, než se dovalily 2 zbývající holky a šlo se do Mekáče, odkud jsme se s Janou a našimi nezdravými baštami odklidily na schody na Piccadilly Circus. Za nějakou dobu se tam dovalila parta týpků, kteří začali trsat nejen na Gangnam style a na konci "vystoupení" prohodili něco o Youtube, po čemž jsem kupodivu zajásala, ale zbytečně, protože jsem se na těch pár videích nenašla. :D

Za další miliony let konečně odbila hodina srazu a šlo se kolem nevím čeho na jakési parkoviště, kde nás naložil hrdinný autobus a za poslechu vtipných písniček o té cestovní agentuře a o zájezdu do Londýna jsme začali toto úžasné město opouštět. Náčelník nám moudře poradil, abychom si ty poslední chvíle pořádně užili, což jsem vzala doslova a zaneřádila si iPod hodně rozmazanýma fotkama, no pak už se nic zajímavého nedělo, tož jsem se úspěšně pokusila usnout.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama