Červen 2014

Já tak rád(a) trsám, trsám! - část 1.

27. června 2014 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Věřte tomu, nebo ne, ale takový extrémní lenoch jako já se před několika týdny pokoušel o tanec na divadelních prknech. Navíc obklopený pár známými lidmi a spoustou prvotřídních tanečníků, z nichž mnoho už vyhrálo několik soutěží! :D Něco takového si tedy zaslouží bohatý okec zde na blogu. Jako obvykle (huhem, tento postup jsem použila doteď jen jednou, u výtlachu o věnečku - :D) kvůli délce rozdělím článek na dvě části, takže koho zajímá popis skoro jen samotné kulturní události, nechť klikne sem! :)


Ráno mě mamka vzbudila jako obvykle o půl šesté, na čemž by nebylo nic divného, kdybych rodiče předchozího dne neuprosila, abych mohla spát o pár hodin více kvůli generálce ve studiu, která skončila pozdě. Jakože abych se mohla pokusit předvést něco aspoň trochu podobajícího se naší sestavě a né se tam jen tak nevyspale šourala. :D Tak mě málem trefil šlak, že kromě veliké nervozity, strachu z pokazení kroků (jsem tu generálku zvrtala, ale poté jsem si ve vedlejším sále uštědřila 1000 samolekcí, no stejně jsem si nebyla jistá plno věcmi) a děsu z diváků mě bude otravovat ještě hrůza z usnutí na pódiu, ale dobrý, po menší výměně nejen proseb jsem si mohla poležet o něco déle. 3:D

Když mě teda konečně táta dovezl před ústav (= školu) jako za starých dobrých časů tanečních + prvních prací na domku, kdy jsme 3 měsíce museli bydlet 90 km od gymplu, paranoidně jsem se rozhlédla po případných přijíždějících profesorech. Protože v tento den, ze kterého jsem měla panickou hrůzu už dlouho, jsem rozhodně nechtěla někoho takhle potkat. :D Dobrý, jednoho strach budícího profesora jsem spatřila až u nástěnky uvnitř budovy, kde mi dokonce bůhvíproč zavykal, i když nám o hodinách normálně tyká.

Začalo to celkem nevinně (sloh)

20. června 2014 v 22:54 | Anchor |  Slohové práce atd.
Tuto verzi už jsem tedy odevzdala. :) Opět to mělo být vypravování, ale nějakým podezřelým způsobem se to zvrtlo v popis děje. A ano, celou slohovku jsem napsala o své záhadně zmizelé sukni! :D


To jsem si takhle docela nedávno koupila v jednom nejmenovaném profláklém obchodě sukni kvůli pokračovačkám. Ano, nesekla jsem s "tančením" hned po tanečních, nýbrž jsem velkolepě dokopala hned dvě kamarádky k chození na další kurzy, ale to je teď přece jedno. Tak jsem teda párkrát v tomto pracně získaném úlovku (tolik sukní je na světě a žádná se mi nezdála dost dobrou) na výše zmíněné hodiny dorazila, když tu přišel onen osudný čtvrtek, dva týdny před Velikonočními prázdninami.

Sloh od kámošky - Začalo to celkem nevinně

13. června 2014 v 5:40 | Anchor |  Slohové práce atd.
Samozřejmě, že sem plácnu i svůj druhý literární pokus, ale dovolte mi prosím, abych nejdřív mezi snůškou zcela svých autorských (až na nějaké ty obrázky) textů přivítala jeden z propisky kámošky, o které jsem se tu už někde zmínila a ještě jí nevymyslela přezdívku - dne 11. 6. se tak oficiálně stalo (komentář č. 44) - budu jí říkat Gurmánka! :D Myslím, že stojí za to si přečíst o jejím strastiplném putování cestou necestou od našeho domku k tomu jejich :D


Jednou jsem se rozhodla, že po škole půjdu domů pěšky. Tehdy jsme už bydleli v J*** a ta není moc daleko od K***, kam chodím na gymnázium. Hned, jak nám skončila hodina, vyprovodila jsem svou kamarádku domů. Protože jsem byla trochu líná, chtěla jsem si cestu zkrátit lesem. Nikdy jsem tam nebyla, ale spoléhala jsem se na své orientační schopnosti.

Takový ten pocit, když vyberou váš návrh na TT

6. června 2014 v 19:00 | Anchor |  Zábava
Tak tohle je vážně sranda! Je 2. června teda vlastně Bylo 2. června a já se po vrácení ze školy a spoustě dalších zbytečnostech (jako je třeba úprava kámoščiných poznámek na jeden test a menší celkem klidná výměna názorů s mamkou) rezignovaně vyvalím ke kompu, otevřu Blog.cz a co nevidím?!

Oni vybrali můj návrh - "TAKOVÝ TEN POCIT" - jako Téma týdne! :D

A co víc, bude TT-čkem až do 8. 6.! Jestli chcete vědět, proč se zastavuju i nad dobou trvání svého výmyslu, račte prosím pokračovat v prokousávání se tímto článkem. A ano, bude to možná chvíli vypadat, že vysvětlování beru solidní oklikou, ale klid! ;D


Před pár lety v 7. třídě jsem hrála jednu RPG hru, týkající se světa Harry Pottera. Takže se začínalo prázdninami v Londýně a pokračovalo odjezdem do Bradavic, kde se pořádaly i nějaké akce pro zpestření hry. Jednoho krásného dne jsem se konečně se svou postavou dočkala Vánoc, konkrétně Štědrého večera nebo Silvestra - už nevím, každopádně se samozřejmě pořádala taková slavnost ve Velké síni. Hostina byla velkolepá, na pódiu vyhrávala nějaká kapela a tančilo se. Protože na této RPG hře tvrdly víc holky, což mělo celkem vliv na počet klučičích postav, hned se všechny rvaly o každého příslušníka opačného pohlaví. Kdo by chtěl, aby jeho postava zůstala na ocet, že. Tož jsem se taky těšila, jak té své při tanci někoho splaším! :D