Červenec 2014

Jak jsem chtěla potkat mimozemšťany

25. července 2014 v 12:54 | Anchor |  Myslánka
To jsem si takhle na Alušce (no a co :P) přečetla jeden článek, kde nějaká zmiňovaná paní psala o tom, jak se někde uviděla s nějakými dvěmi zvláštními osobami. Ostatně když kliknete na tamten odkaz, zorientujete se mnohem lépe, než kdybych vám to tu sáhodlouze popisovala. :D

Tak jsem se samozřejmě nadchla a velice začala uvažovat nad tím, jak by bylo super, kdybych je taky potkala. Kdo ví, třeba jsou fakt nějací *doplňte si prosím sami nějaké vhodné výstižné dobré přídavné jméno* :) a nevim, třeba by se stal nějaký zázrak a zachtělo by se jim mě zbavit všech strachů, které mě v poslední době sužovaly (schválně o tom píšu v minulém čase a né, víc to teď neupřesním :D), fungovalo by to a bylo by to super. Jo, přesně tohle mě taky tak nějak sobecky napadlo (né, zhulená nejsem :D) společně s konstruktivnější myšlenkou, že bych se třeba dozvěděla nějaká moudra, nebo bych aspoň měla hustopřísný pocit z toho, že jsem právě potkala nějaké "kingy". ;D

Poté, co na můj komentář číslo 6 (pche) reagoval nějaký úžasný člověk, díky čemuž se ke mně doneslo, ve kterém konkrétním pražském KFC (všechny bych je teda neobešla :D) se mají vyskytovat, jala jsem se ono místo vygooglovat. Za několik minut střídavého rozčilování se nad mapou jsem bohužel ráčila zjistit, že obchodní centrum Zlatý anděl se nachází úplně jinde, než by se mi hodilo do krámu, jakože není poblíž míst, kde občas oxidujeme s těmi lidmi, s nimiž jezdíme na farmu, ani moc u jakýchkoliv pamětihodností. Jediné, co spíš ani nepřicházelo v úvahu při vybírání záminky (přece bych rodičům a holkám na plnou pusu neřekla, že chci co nejdřív jet nenápadně očumovat pravděpodobné mimozemšťany do KFC, kde se navíc ani nestravuju :D), bylo vejrat na vilu Bertramku, kde bydlí Karel Gott. XD

Takový ten pocit verze Červnový študák

18. července 2014 v 5:40 | Anchor |  Zábava
Přece bych si nemohla dovolit napsat jen jeden článek k vlastnímu tématu týdne ;)

Ten skvělý pocit, když víte, že si už napíšete poslední testy tohoto školního roku.
x Ten né až tak dobrý pocit, když zjistíte, že 3 píšete zítra a ještě k tomu máte o ruštině o něčem mluvit.

Já tak rád(a) trsám, trsám! - část 2.

11. července 2014 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Pozor, budete rovnou vrženi do děje, takže kdo náhodou nějakým podivným způsobem nepřelouskal předchozí článek, je nejvyšší čas to kliknutím sem napravit. ;)


Po spoustě už neznámých věcí - pravděpodobně jsme jen našli svou šatnu, hodili do ní tašky, oxidovali tam, občerstvovali se, někdo se líčil, ale snad nikdo z pokračovaček se nepřevlékl do kostýmu, páč na generálku jsme ho prý nemuseli mít atd. Následně jsme se odporoučeli na chodbu před vstupem na pódium, kde byla zrcadla a kde jsem si znovu zkusila ty otočky. V tu dobu mi ještě díky civilní obuvi šly. :D Pak se teda začalo se zkouškou a já překvapeně zjistila, že jsme na seznamu hodně brzo! Ale stejně ta chvíle před povoláním na scénu byla neúnosná!

Pak jsme už schovaní za nevím čím s výhledem na pódium uviděli na stěně, kam se něco promítalo, fotku ze zkoušení v akademii! Jako jo, před nějakou dobou si k nám nakráčel nějaký pán a fotil, až se z něho čadilo, no výsledky jeho práce jsem nemohla nikde najít, takže jsem vlastně byla i ráda, že se to už vysvětlilo, jakóže kde to bude dlít. Trochu se teď stydím, protože jsem si právě uvědomila, že jsem asi něco způsobila.

Začala jsem se totiž nad tou fotkou nahlas vztekat, protože se mi moc nezamlouvalo, jak na ní vypadám. Ale když na to tak vzpomínám, docela v podstatě ušla a co je hlavní, byla jsem tam v popředí, sice né uprostřed, ale byla jsem nejblíž a toho si hodně cením! :D No ale já se rozčilovala trochu víc než ostatní a můj šepot nepatřil k těm nejtišším, takže, ehehe, kvůli mému "to si snad dělaj srandu, sakra, proč tam dali zrovna tuhle, kde jsem z profilu a vypadám tam tak a tak" jsem nás připravila o možnost být na chvíli v nadživotní velikosti promítáni na této prestižní akci. XD Ups, prožít to ještě jednou, už bych možná tolik nenadávala! O:)

My a oni z né zrovna konstruktivního hlediska (sloh)

4. července 2014 v 5:40 | Anchor |  Slohové práce atd.
..., ale klid, nijak extra se v této úvaze nasírat nebudu. ;D Popravdě skoro snad vůbec, akorát tam v závěru budu hořekovat, kam to ten svět spěje. :D Ty jo, to jsem na sebe hrdá, že se mi povedlo něco takového vyplodit ve třicetistupňových tropických vedrech, obzvlášť (snad) trefujícího se do tohoto slohového útvaru! Setkalo se to u rodičů s ohlasem, tak snad se to bude líbit i vám! :)


Ať už se hneme kamkoliv, vždycky se rozdělíme na dvě v názvu zmíněné skupiny. Ale proč prostě vždycky nemůžeme být jenom "námi", proč někteří lidé musí být "jimi"? Asi kvůli neodbytné potřebě vymezit se, kterou mnozí nejintenzivněji pociťují v pubertě. Budu samozřejmě vynechávat přirozené rozdělování na my a oni podle toho, jestli se nám líbí určitá barva a ostatním ne, poněvadž na tom neshledávám nic až tak zajímavého, o čem bych se mohla pokusit splácat slohovku.

Obvykle se na tu druhou skupinu, jíž nejsme součástí, pohlíží velmi nepřátelsky. Pokud je to z pádných důvodů, jako je třeba nechápavý pohled relativně normálních občanů na masové vrahy, tak se tomu pochopitelně nedivím. Ale že bychom se museli na někoho ofrňovat jen kvůli tomu, že nenosí nejnovější oblečení, že se nezajímá o módu nebo že se mu nechce se jít každý pátek opít do klubu? Trocha funkčních šedých buněk mozkových by nebyla?

Přitom by stačilo tak málo: pokusit se té druhé skupině porozumět a už bychom se nemuseli chovat až tak odtažitě. Ale to my ne. Raději se budeme stále takhle separovat a ochuzovat se o případné přínosné přátelství s odstrčenými lidmi, než abychom se je pokusili pochopit. Vždyť je to tak pracné, zamyslet se nad správností svého chování. Mnohem jednodušší je se pohrdavě ušklíbnout a zdrbnout odlišné jedince s ostatními, sdílejícími náš názor. Jen kam to jednou s tímto přístupem dotáhneme, pokud na to vůbec budeme mít čas a nevyplní se některý z dlouho a naštěstí marně předpovídaných konců světa.


No jo no, je to trochu krátký, co? :D Ale zdá se mi to takhle lepší, než kdybych se to mermomocí pokusila prodloužit. :)

Tak vám aspoň ještě povím o tom, jak jsme dneska hnusně robotovali ve škole! Normálně celou naší třídu paní profesorka zapřáhla do vyklízení hromady nepotřebných, starých a rozbitých krámů z kabinetu fyziky a matiky! Jsem se těšila, že se podíváme na filmy a místo toho jsme do skříní rvali i nějaké skleněné baňky s podezřelým obsahem! :D No dochechtat se u Millerových a rozkoukat Gatsbyho jsme naštěstí stihli! :)

Volný design - Audrey Tautou

1. července 2014 v 5:40 | Anchor |  Designy
Konečně je 1. července! Teda nám z gymplu už začaly prázdniny 27. 6. (to jsme si šli pro vysvědčení - to je sranda o tom psát dopředu v minulém čase, když se to ještě nestalo :D), ale to je jedno, protože až tento den zní opravdu prázdninově. :) Nadchází dvouměsíční volno, plné válení se, pobytu venku, čtení, sjíždění i poučných videí, akcí s kamarádkami, farma, Lipno, kreslení, malování a i tvorba designů!

Takže tato rubrika, převážně s volnými kousky pro vás, pořádně ožije! :)
Prosím přivítejte jeden z mnoha spáchaných místo učení:



Líbí se vám? Napište si o něj na Anchorin@EMAIL.cz :)