Mumie, záhada posmrkaného kapesníku a prošlé coly

17. října 2014 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
I pondělí, následující po tom již vydatně popsaném, bylo dost vtipné na to, abych o něm zase něco napsala. :D Více zajímavé věci na vás vyskočí po kliknutí na celý článek! :)


Bohužel nezačalo zrovna nejlíp, jelikož v noci na něj jsem vůbec nespala, protože jsem nemohla usnout, ale mamka mě i tak donutila jít do školy a zpětně si říkám, že díkybohu za to, protože byla fakt sranda:

1) Místo tužidla si výše jmenovaná osoba po ranním umytí vlasů na hlavu nanesla pěnu na holení (ale naštěstí si to nakonec uvědomila), čehož bych si jinak nevšimla, kdyby mi bylo dovoleno se nadále pokoušet usnout aspoň na chvíli.

2) U školy, kam mě tentokrát výjimečně dovezl táta, páč mi dovolil se mu nasyslit do auta, když vezl mamku na nádraží, jsem viděla mumioidního člověka se šedočerným obličejem (dobře, tím jsem se nebavila, spíš jsem s ním cítila a bála se ho :D).

3) Teorie o mnohoúhelnících, kterou jsem se v neděli učila ani né půl hodiny během několika (ne)podařených videohovorů s Eneul (se mi nechtělo si to byť jen číst samotné :D), mi nakonec byla k ničemu, protože v testu měly být jen příklady, což jsem se dozvěděla chvíli před testem (jak už víte, máme matiku 1. hodinu). Sice jsem Eneul poprosila, aby do školy přišla dřív, abychom se mohly učit, ale to jsem jaksi nepočítala s tím, že pojedu nonstop - radši jsem si zbylých několik minut odpočívala v autě s tátou, než abych šla do školy dřív, než bylo nutné. :D


4) V minulém článku zmiňované smrduté třídě, kde máme češtiny, jsem na svém místě opět objevila nějakou věc. Už dvakrát jsem tam měla petku s pitím (nebo bez, už nevím), ale tentokrát mě na lavici čekal papírek, prázdný obal od kapesníků a posmrkaný kapesník! >:€ To už bylo moc i na mě, a to jsem celkem tolerantní, tak jsem to nabonzovala panu profesorovi, no co vám budu povídat, největší sranda pro všechny na celý začátek hodiny.

Protože ten papírek se jevil jako výborný identifikační prostředek, jelikož na něm bylo kromě "nadsázka" a pár už neznámých věcí naškrábáno i jedno holčičí jméno, vydal se s ním jeden spolužák (já nechtěla) do třídy, co tam byla před námi, s cílem usvědčit + přivést pachatele a přimět ho k úklidu nechutného infikovaného nepořádku z mého místa. :D

Jenže psali test, tak se k nám ta studentka, sedící na mém místě přede mnou a jiného jména, než bylo uvedené na papírku, měla dostavit až po něm, ale stejně se do konce hodiny neukázala. Tak jsem se naštvala, no naštěstí se přibelhala na začátku přestávky. Překvapeně koukala, prej tam ten binčus ona ještě neměla, nic o tom nevěděla a završila to slovy, že si myslela, že je na gymplu (= že se nalézá mezi slušnými a kultivovanými lidmi). Takže záhada zůstala zatím nevyřešena.

5) O češtině jsem si ještě uvědomila, že jsem celou dobu pila skoro měsíc prošlou Coca Colu (abych neusnula)! Nesnáším prošlé věci! :P Ale čemu se divím, když jsem ji projistotu nosila v báglu od 1. září :D Samozřejmě jsem ji hned odložila, no bohužel jsem toho stihla vypít docela dost. Vyhodit se mi ji ovšem nechtělo, tak jsem ji věnovala nadšené Gurmánce, která pak na konci dne zpozorovala, že díky tomu byla aktivnější. :D Neměla jsem tedy od té chvíle žádné povzbuzovadlo, s čímž jsem se rozhodla nesmířit a umínila si, že se o následující přestávce vydám pro novou do automatů.

I jak jsem řekla, tak jsem udělala, no zdánlivě jednoduchý úkol (drobných jsem měla akorát) se náhle změnil v nesplnitelný, což jsem se měla dozvědět až poté, co jsem s colou triumfálně dokráčela do třídy a sedla si. Ona byla prošlá ještě víc!!! :D První byla do 19. 9. a tahle do 4. 9.! OMG! :D

Ale když byla ta svačinová přestávka a v mé peněžence se stále schovával zbytek peněz na pomůcky, které jsem si mimochodem ještě nekoupila, odevzdaně jsem se zvedla a vydala se na dlouhou pouť do kantýny, když v tom pošahaném automatu mají prošlé. Leč v kantýně nemají ani ty! Jen Kofolu a Koli (nebo jak se to píše). První jmenovaná mi sice docela chutná, ale když jde o povzbuzení a uklidnění nejen nervů, věřím pouze Coca Cole a Pepsi. :D

Aspoň jsem si nechala rozměnit papírovou stovku, obdržela přání štěstí a šla to zkusit do dalšího automatu, kde jsem několikrát zahlédla plechovky jedné z těchto značek. Dole sice byly nějaké červené, ale měly na sobě žlutý proužek a celkově byly nějaké podezřelé, tak jsem si je nechtěla koupit, protože jsem se obávala, že v sobě skrývají jen nějaký džus, třeba Rauch. Jak jsem nad nimi dumala, všimla jsem si okolo procházejícího pana profesora dějepisu (se kterým jsme měli mít následující hodinu), tak jsem ho zapojila do pokusů o identifikování záhadné podlé vychechtané plechovky, bohužel s nulovým výsledkem.

Poněvadž na prvním automatu, nestydatě prodávajícím coly po doporučeném datu spotřeby, jsou tři tlačítka s obrázkem této značky, uvědomila jsem si, že někdy po stisknutí jiného než prvního padají dolů i jiné druhy (třeba Zero), než vyloženě ta normální. Studovat podrobně ty obrázky se mi nechtělo, protože vypadaly stejně a dost dobře možná opravdu byly stejné, prostě jsem se rozhodla, že teď zkusím zmáčknout třetí čudlík a uvidím, co to udělá. :D


Hodila jsem tam pajsku a on mi ji sežral, nic nezapočítal a nic nevrátil! Přitom pořád rád všechny peníze vrací, takže u něj musíte stát jako ko*oti, furt tam něco ládovat, lovit odevšad drobné a snažit se ho přesvědčit, aby po sté aspoň nějakou kačku vzal! :D Tak si říkám, že vlastně nevím, jestli tento automat padesátikoruny bere... :D Ale ještě mi z té stovky zbyla půlka naštěstí v drobnějších mincích, takže jsem přece jenom na elixír života měla. :D Stiskla jsem tedy kýžené tlačítko...

A vypadla mi nějaká hnusná, ale naštěstí konečně čerstvá, cola s příchutí vanilky! -_- Tak jsem se nad tím chvíli ošklíbala (= celou dobu až do té, než jsem to ochutnala - dá se pocucávat, ale není to nic extra, teda! :D) a začala se potácet do třídy. Když tu zazvonilo na hodinu! Ale stejně jsem nezrychlila! :D

(spíš rebelka, když už, ale to je jen detail :D)

Což se mi málem nevyplatilo, když jsem míjela češtináře a zahlédla v dáli dějepisáře, jak se odněkud vyloupl, vchází do třídy a zavírá dveře! Tak jsem zanadávala a dala se do běhu. :D Naštěstí jsem to stihla a překvapila profesora, když jsem se tou malou skulinou ještě prosmýkla. :D

Pak už se ten den naštěstí docela uklidnil, když nepočítám rychlé učení se před testem ze zeměpisu v tělocvičně se zrcadlovými stěnami, kde jsem kromě vylomenin ještě zkusila pár kroků z toho červnového vystoupení a zjistila, že si to v podstatě pamatuju a docela mi to jde! :D Přesně tuto choreografii mají tančit na prodloužené v tanečních, kam teď s Eneul doprovázíme Dezertérku, ale já se účastnit s ostatními nebudu, protože to byly nervy jako něco a ještě se mi tam pár věcí nepovedlo, o stylu nemluvě, no co už. :D Po škole jsem se dokonce ještě uvolila se táhnout zase s Gurmánkou na tu vzdálenou zastávku k obchodu, kde jsem splašila minule Esíčka, a tentokrát jsme to stihly i s časovou rezervou. :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Happy... Happy... | 17. října 2014 v 20:21 | Reagovat

Mě ty tvoje články vždycky tak rozveselí. Moc ti děkuji za to, že svůj blog nezanedbáváš. Určitě pokračuj, krásně se to čte! :-)

2 Anchor Anchor | E-mail | Web | 18. října 2014 v 19:47 | Reagovat

[1]: To jsem fakt moc ráda a rádo se děje! :-)  Po týdnu, který byl docela zajímavý občas nejen v tom dobrém slova smyslu, kdy jsem pořádně nespala a včera na koncertě nevyfotila nic, protože jsem inteligentně neměla paměťovou kartu ve foťáku, z čehož moc nadšená nejsem :-D, jsem tvůj komentář potřebovala jako jisté zvíře podrbání :D
Tvá poslední věta prosím ať platí i pro tebe! :-)

3 Adminka <3 Adminka <3 | Web | 23. října 2014 v 17:54 | Reagovat

Skvěle se to čte (y) fakt parádní :-)

4 Anchor Anchor | E-mail | Web | 23. října 2014 v 19:27 | Reagovat

[3]: Děkuju! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama