Takové normální pondělí - část 1. [(ne)rudní přátelé a věrný popis školního cheatování]

3. října 2014 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
A jo, už druhý název článku bude začínat na "Takové normální". :D Tentokrát se těšte na popis úúúplně všedního dne... :D


Jako obvykle začneme ránem, kdy jsem se celá unavená dopotácela do třídy, zamávala na Eneul s Gurmánkou (taky už má blog! Založila si ho, když byla na návštěvě u mě a má stejný styl adresy jako já, jakože Gurmánčin.blog.cz a né Gurmánka.blog.cz, éééj :D), případně odpověděla na jejich pozdrav a překvapeně zabrejlila na lavici poslední jmenované kámošky, kde si spokojeně ležela otevřená učebnice češtiny, trpělivě snášející čmárání tužkou do nějakého pravopisného cvičení.

"Sme měli úkol?" zhruba tak jsem ráčila projevit svou inteligenci (jako skoro každý den od té chvíle, co jsem v jedné ulici při ranní cestě na autobus objevila kameru, na níž tedy dělám různé vtipné výrazy, ale pořád to bylo lepší, než jak se předvedl jeden kluk, kdysi dávno playboy sousedství, který na mě pobaveně zavejral jako vejr a zahejkal: "Ty vole, co to je," když jsme s mamkou nastrojené do tanečních Dezertérky běžely na autobus, protože táta byl jinde - naštěstí jsme to stihly) a né zrovna nadšeně se zašklebila.

"No jo, měli jsme si přečíst 4 stránky o spřežkách a jiných složitostech a pak udělat ještě jedno cvičení," přibližně takto mě uvedly do situace, já ztěžka dosedla na židli a až tehdy si uvědomila, že jsem si jaksi něco zapomněla vzít.
"Kurnik, jsem nechala češtinu ve skříni, kterou že to je hodinu?" jala jsem se zjišťovat informace.
"Myslím, že druhou nebo třetí," dostalo se mi odpovědi. Ale protože jsme se mezitím jaksi mezi sebou stihly bavit o tom, že Gurmánku bude zkoušet z dějepisu a je to už 3. hodinu (nakonec měla volno, pan profesor na to asi naštěstí zapomněl), věděla jsem, že sebou bohužel budu muset mrsknout už o další desetiminutové přestávce. Teorii jsem si přečetla ale už v této chvíli u Eneul.

Ještě se ze mě pokusila nerudná Gurmánka dostat iPod, aby se mohla na něco podívat, ale nepůjčila jsem jí ho, protože jsem si až ráno pár minut před odchodem z domu všimla, že je úplně vyšťavený, podařilo se mi jej nabít jen na nutné poslouchání písniček během cesty do školy a byla jsem ráda, že možná ještě zvládne hrát i během případné jízdy (chodíme s Gurmánkou často pěšky, to si sluchátka nenasazuju) domů.

Tož za nějakou dobu zazvonilo na matiku (děkujeme, pane zástupce, matika je jako první hodina v pondělí fakt úžasná... -.- :D) a už za chvíli k nám vtrhla nebezpečná paní profesorka, výstižně oblečená v sukni s predátořím - tygřím - vzorem. A začalo rodeo, samó trojúhelníky, oblouky a kružnice, no kdo se to má učit (ani mně se do toho nechce, ale budu muset, protože se mi bohužel z oblíbených rovnic + nerovnic a množin = z opakovací písemky podařilo získat ruskou jedničku, jestli víte, jak to myslím, a to jsem si tím byla tak jistá! Pche, nedala tam výroky, v prvním případě jsem bůhvíjak špatně opsala zadání a bodování bylo na 2 věci :D), takže mě ani nepřekvapilo, když jsem po nějaké době našla stále namíchnutou Gurmánku, jak pod lavicí něco paří na svém rozbitém mobilu s prasklým a posunutým dotykovým displejem. Když tu naše paní profesorka oběhla svůj stolek a opřela se o pravítka, kružítka a tak dál zrovna o její první lavici, kde před námi (mnou s Eneul) sedí. A koukla se dolů (jakože paní profesorka). Chudák Gurmánka musela svůj výdobytek moderní doby naštvaně hodit na profesorský stolek, byla zbavena útěchy v záplavě matematických pouček, úhlů a stupňů.

Po hodině jsem se ještě stavila za paní profesorkou s tím, jestli není možné, že by v jednom ze zadání měla chybu, protože si myslím, že jsem si to kontrolovala a opisovala pečlivě. Tak prej ne. :D Vzpomněla si ještě na zabavený Gurmánčin mobil, tak jsem jí ho vzala a velmi se divila, že ho několikrát před učebnou nechtěla zpátky. Před tím jsem asi od Eneul vyfasovala její klíče/stal se zázrak a já použila vlastní, prostě jsem se nějak dobyla do naší skříňky, kde se tísníme 3 (já, Eneul a nově Gurmánka, protože nemá s kým ji mít do dvojice/s pár lidmi nechce), vylovila češtinu a v obvykle smrduté třídě (ale dobrý, horší to bylo před pár lety, kdy jsme ještě mohly sedět s Eneul vzadu, protože jsem viděla na tabuli, a úděsně smrděla přímo za námi stěna kvůli odpadu) potěšeně zjistila, že i tento úkol mám vyplněný! Berte si učebnice zásadně od starších studentů! >:D Ale stejně jsem si to zkontrolovala s verzí studentky, vlastnící dříve Eneulinu učebnici, a dobře jsem udělala.

Pak teda byla čeština a kupodivu dnes rozverný profesor (víc snad byl jen den po koncertu sboru, kdy si pak další den dokonce na chodbě při dozoru pískal, ale teda jako některá z našich písní to neznělo :D) vykládal něco vtipného o preromantismu. Možná před ní nebo až bůhvíkdy jsem ještě psala dlouhý úkol z angličtiny, který jsem sice chtěla udělat podle sebe, ale nakonec se mi šiklo, že jsem se hned jak paní profesorka oznámila, že má troje výsledky a můžeme si je pro zkontrolování vzít, pro ně sápala.

Následoval dějepis = chvíle, kdy jsem se konečně mohla vrhnout na přepisování látky na test z biologie (naštěstí poslední, šestá, hodina), abych se potom mohla učit houby. Snad to vyznělo patřičně dvojsmyslně! :D Taky jsem si stihla vyrobit tahák na životní cyklus Hlenek, u něhož jsem od prvního okamžiku věděla, že takto dopadne, jakože skončí na taháku, + další nepoužitý s výcucem z nich a ostatních skupin nepravých hub, ale na zástupce jsem se trochu vykašlala, že si jako přece vzpomenu. Cha cha. Pak kratičká přestávka na ájinu, o které jsem na začátku tyto výše zmíněné učební pomůcky nevinně potají vystřihovala.

Dále nás čekala půlhodinovka před tělákem. Jsme měli běhat osmistovku! :o Nejdřív jsem byla s většinou ostatních pro, aby se to přeložilo na čtvrtek (v neděli mě bůhvíproč začala bolet lýtka a ještě jsem k tomu nachlazená), ale pak jsem si vzpomněla, že ho v tento den máme osmou hodinu a poté mám ještě pokračovačky. :D Tak jsem se vzchopila a s narůstající většinou ostatních (necvičily pak jen 2 holky, z toho jedna mi při rozběhávání okolo školy chvilku pomáhává :D) se rozhodla, že stejně poběžím dnes, i kdyby nám dovolila to odložit. Na chodbě mě ještě z obecných věcí vyzkoušela Gurmánka, takže jsem byla klidnější.


Příští týden vás čeká jednou tolik, ano, jaksi to pokračuje! :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Vyhovuje vám, že tak ráda používám perexy (takže musíte klikat na celý článek), nebo byste byli raději, kdybych na vás všechno rovnou vychrlila? :)

Všechno hned!
Klidně tam ten perex nechej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama