Jak jsem se válela po Noidovi a držela s Lucií Bílou aneb 1. muzikál - Aida (část 1.)

7. listopadu 2014 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Tak dobře, to "válení se po Noidovi" bylo hodně nadsazené, po pravdě jsem se o něj jen trochu opřela, ale třeba to někoho donutí se začíst do mých článků a zjistit, jak skvěle píšu. 3:D


Před pár měsíci jsme nějak brouzdali s rodiči na internetu z nějakého důvodu po stránkách Lucie Bílé za účelem najít nějakou vhodnou akci nebo koncert, na který bychom mohli jít. Asi (určitě) se nám po ní od toho prosince stýskalo. :D Najednou někdo z nás znovuobjevil to, že se vyskytuje v muzikálu Aida, a konečně klikl na ten odkaz. Ano, o tom, že v něm hraje, jsme věděli jako spousta ostatních nějakou dobu, ale za mého života jsme ještě nikde na ničem takovém nebyli a nic nenasvědčovalo, že by se na tom mělo v blízké budoucnosti něco změnit. Samozřejmě až do té chvíle, kdy jsme si o tom na Ticket-artu nepočetli a nezjistili, že by to mohlo být super! :D

Původně jsme měli jít jen jako celá rodina, ale někoho geniálně napadlo, že bychom mohli přizvat kámošku Lenku s její né zrovna milou sestrou Bárou za jejich zády a pak je s tím překvapit. Za den D byl nějakou dobu označován pátek 6. června, leč v mezičase jsem zjistila, že ve stejný den vystupujeme s pokračovačkami v divadle! To se ví, že jsem se nemusela účastnit, ale co bych tam nešla, když to mohla být zajímavá zkušenost, návštěva muzikálu se dala odložit a ta akce měla zrovna magický počet opakování? :D Tož den D byl nakonec 20. září. Což bylo dost hustý, protože v říjnu jsme měly (já s mamkou) ještě lístky na Černobílé turné, takže takový podzimní Luckoidní koncentrát, nebo jak to mám nazvat :D


No teda čekání to bylo dlouhé, měla jsem ještě sto chutí v červnu mamku přesvědčit, abychom šly na recitál do nedalekého města, ale byl ve čtvrtek, což bylo trochu nevhodné, protože bych se asi zase další den nemohla vzbudit. :D Škodolibá a potěšená radost z toho, že se tento koncert nakonec přesunul na listopad, mi moc dlouho nevydržela, protože to zase je čtvrtek.


Jenže najednou bylo to osudné ráno 20. září a my měli jet na ten muzikál! Myslím, že se dokonce plánovalo odjet v 10 (třeba se tomu tak skutečně v tomto čase i stalo), což naznačuje, že jsem měla hotové vlasy, ale kdo ví. :D Každopádně kvůli tomuto sobotnímu počinu jsem den předtím na tanečních znovu odmítla Dezertérčino pozvání k nim na návštěvu, čímž jsem si připomněla, že jsem si umínila získat důkaz, že jsem na představení byla = konečně osobně splašit autogram (podpisová karta se nepočítá), či se s Luckou přímo vyfotit. Protože to, že bych se s ní zase o pár minut minula, jako v prosinci, se už prostě nesmělo stát! :D

Za pár extra vynervovaných hodin strávených posloucháním písniček a pravděpodobným opatrováním (možná i pitím) jistotní čerstvé coly v tašce jsme teda zastavili u holek a dlouho na ně čekali. Až se konečně vybatolily, mohlo se pokračovat k neznámo kde položenému a kdovíjak vypadajícímu Hudebnímu divadlu Karlín. Samozřejmě na místě pršelo a já poprvé nechala doma deštník, tak jsme se s Lenkou mačkaly u máminého, čampaly do nenápadných louží a stejně mokly. Sláva za stříšku u hlavního vchodu do divadla, které jsme našli překvapivě hned. :D

Ještě nám trocha mládí i po čekání zůstala, stejně jako nohy, všechny věci a vstupenky (mně i nervy, i když na mě Bára nepěkně zírala, což jsem ignorovala), tak jsme se za pár minut mohli nasáčkovat dovnitř a s otevřenými pusami zírat kolem sebe. Už si nepamatuju, kolik lidí tam bylo v kvádru, jako táta (pche, kvůli mým tanečním si ho nekoupil a teď to najednou šlo - jako jo, v té době radši pomáhal pánům s předěláváním části našeho domu, abychom se mohli co nejdřív nastěhovat zpátky a nemuseli dojíždět 90 km, ale stejně), tak snad jsme nebyli přestrojení. :D

Zhruba půlhodinu (nebo i víc) do začátku nám pomáhaly zvládnout místní coly a chipsy, i rvačku u vchodu do jisté místnosti jsme s Luckou vybojovat včas stihly! Na výhodná místa jsme proto do menšího, ale hezčího sálu, než jsem si myslela, usedali spokojení, když nepočítám nervy. Byla jsem ráda, že sedím a nedovedla jsem si vůbec představit, že tam herci v tu samou chvíli budou muset podávat nějaké výkony a ještě takovou dobu! :D Měli jsme navíc štěstí a vystupovali tam všichni slavní herci a zpěváci včetně Lucie Bílé, Václava Noida Bárty, Jiřího Korna, Dashy a Kamily Nývltové, kterou jsem před tím dvakrát nemusela (si kupodivu pamatuju, jak mě štvala v Superstar, ale tady se pěkně předvedla! :)), stejně jako nějakou Sabinu Křovákovou před Černobílým turné, ale o tom více příště. :)

Bohužel nedokážu nějak výstižně popsat, jak se mi představení líbilo, prostě to bylo o hodně moc lepší, než jsem si představovala a než o tom psali, a že jsem těm nadneseným kecům tak docela nevěřila. :D Kdybyste to někde zhlédli na videu, asi by vás to neuchvátilo natolik, jako kdybyste to viděli naživo. :) Tak jsme se hned po konci rozhodli, že určitě musíme jít na Addams Family, kde taky vystupuje Lucka s Noidem. :)


Pak už nás s Lenkou zajímalo jen kam si, kurník šopa, stoupnout, abychom měly fotku s Lucií Bílou nebo aspoň její autogram! :D Dlouho jsme s ostatními od nás postávaly u dveří, vedoucích do šaten, a domlouvaly se, kdo se půjde na výhodné místo zeptat přívětivě vypadajícího staršího hlídače. Né, vůbec jsem si nepřipadala jako malý ko*ot, když jsem se tam takhle nervózně se občas smějíc ve svých skoro sedmnácti s holkami dohadovala v šatech, které se hodily možná víc na tu svatbu sestřenice a které mi už za nějakou dobu nebudou (snad už zůstanu stejné výšky, jako teď). :D Nakonec bych se asi odvážila, ale předběhla mě mamka. Tak jsme byli posláni ven někam doprava k už nevím jak nazvanému vchodu, že prej tamtudy Lucka vyjde.


Druhá delší část se nalézá zde! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu? :)

JO!

Komentáře

1 Happy... Happy... | Web | 7. listopadu 2014 v 20:46 | Reagovat

Jako vždy - skvělý článek! No, alespoň že ta cola byla tentokrát čerstvá! :D

2 Anchor Anchor | E-mail | Web | 7. listopadu 2014 v 21:11 | Reagovat

[1]: Děkuju! :-) Chtěla jsem sem ještě přidat odkaz na vtipný obrázek radující se postavičky, ale už 2x mi ten "Komentář byl vyhodnocen jako spam", tak nic, no. :-D
To teda, od toho zážitku jsem onen automat ještě párkrát otestovala a zatím padaly čerstvé coly, tak třeba se polepšil :D

3 Fiona Fiona | Web | 13. listopadu 2014 v 23:39 | Reagovat

Addams Family je prý super, taky bych se tam chtěla jít podívat :-)

4 Anchor Anchor | E-mail | Web | 14. listopadu 2014 v 6:05 | Reagovat

[3]: Držím palce, ať se to podaří, dobře uděláš! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama