Prosinec 2014

Trollící tiskárna (komiks)

31. prosince 2014 v 5:40 | Anchor |  Komiksy
Né, na Silvestra se tentokrát už nevytasím s volným designem pro kohokoliv, ale s vlastnoručním rage komiksem! Hurááá! ;)


To té Gurmánce spočítám :D

Rok 2014

26. prosince 2014 v 5:40 | Anchor |  Roční souhrny
Ech, už je to tu, zase bude nový rok, no to mě podrž. Ne že bych se vůbec netěšila, ale přeci jen v roce 2015 mi bude 18 let (a pořád se radši snažím si to moc neuvědomovat)... Strašila jsem se tím asi od patnácti nebo šestnácti a ono to fakt přijde a už dávno za míň jak 365 dní! :o Ale když se toho tak bojím, určitě mě vše mile překvapí a budou se mi během roku 2015 plnit všechna má přání a dít samé skvělé věci! *klepe pro štěstí na stůl a jiné věci v dosahu* :D

No teď zpět k sumírování pomalu končícího roku 2014.

V lednu

V únoru
  • jsem napsala dopis, který by měli otevřít až za 50 000 let,
  • povztekala se nad nároky školy a myslela si, že své nové předsevzetí snad dodržím
  • a konečně našla někoho, o kom můžu s čistým svědomím prohlásit, že je můj oblíbený skladatel. To zní jako kdybych poslouchala vážnou hudbu :D Blbost, prostě od zpěváků a zpěvaček se mi často líbí jen jedna nebo pár písniček (takže o nich nemůžu výslovně prohlásit, že mám nějakého/ou oblíbeného/ou), kdežto od Yanna Tiersena se mi líbí skoro všechno! :)

Roční souhrny

25. prosince 2014 v 15:25 | Anchor |  Rozcestníky
Pozor, v souhrnných článcích, na které se můžete dostat kliknutím na název roku, sice sepisuju, co se mi podle mě stalo za uplynulý rok zajímavého, ale rubriky toho obsahují ještě víc! :)

Následující poznámky budiž důkazem pro mě, že jsem něco zažila! :D

Rok 2012

(14/15 let)

1. Anglie (hrady a jiné památky v JZ Anglii a Walesu + Londýn, viděli jsme královnu Alžbětu II.)
Vánoční trhy v Drážďanech (byla jsem tam na svůj svátek)
Souhrnný článek neexistuje, protože jsem ještě neměla tento blog

Rok 2013

(15/16 let)

2. Anglie (Londýn + Leavesdenská studia - výstava The Making of Harry Potter, asi jsem potkala herce)
Založení tohoto blogu :)
Taneční
Skoro 100 kilometrové každodenní dojíždění (100 km je jen cesta tam)

Rok 2014

(16/17 let)

Rok plný ztřeštěností a oxidování v tanečních jako doprovod (se mě nezbaví :D)
Lucie Bílá
Melody Makers

Rok 2015

(17/18 let)

Splnilo se mi mé úplně největší přání! :D (setkat se a vyfotit s úžasným hercem Alanem Rickmanem :D)
Pestré oslavy 18. narozenin
Skvělý zájezd do Itálie jako dárek
Celkem zábavné taneční - popsala jsem věnečkový den
A jiné fajn ptákovinky a splněná přání :D

Rok 2016

(18/19 let)

Blogové úspěchy (přijetí do Autorského klubu a Klubu snílků, rozhovor se mnou na Srdci Blogu)
Byla jsem hosteskou na promítání filmu o Lídě Baarové
Úspěchy našeho školního pěveckého sboru (zpívali jsme na úvod významných akcí v Senátu a Hiltonu)
Zdeněk Svěrák
Jaroslav Uhlíř
Blogerka Vlasta (jo, cením si setkání s tebou natolik, že to tu musím zmínit! :D)
David Suchet (hrál Hercula Poirota)
Koncert Rihanny
Spala jsem na zámku :D
Stužkovák

Rok 2017

(19/20 let)

Maturitní video
Maturiťák
Zpívání celé třídy - strašný řev - do školního rozhlasu na poslední zvonění
Úspěšné složení maturity na samé jedničky
Dostala jsem se na Univerzitu Karlovu
Zvýšený zájem o politiku a youtubovou scénu
Pařba u pana profesora třídního, teda už bývalého
První spolupráce, navíc napsali oni mně
Nalezení podobně bláznivého kamaráda na vejšce
Náš pan starosta
Náš taneční mistr
Kovy
Ivan Bartoš
Laco Déczi
Naučila jsem se si natáčet vlasy kulmou tak, aby to drželo! :D

Volný design - Na správné cestě (100. článek!)

24. prosince 2014 v 5:40 | Anchor |  Designy
Teda, no, článek, heheh... Snad se tak dá říct i tomuto! :)

Už jste zapomněli, co jsem si přichystala za dárek k Vánocům minulý rok? Na jednu stranu doufám, že jo, pokud jste nebyli spokojení, že jsem se vytasila s designem, ale jestli vás to potěšilo, tak teď můžete být nadšení, protože nový volný design pro kterýkoliv blog je zde! :D Šťastné a veselé! :)


Líbí se vám? Napište si o něj na Anchorin@EMAIL.cz :)
Mým Photofiltrem prošly tyto dva cizí obrázky - silnice + nebe

Studentská hymna - Louskatus Burakus

19. prosince 2014 v 5:40 | Anchor |  Zábava
Prosím, přivítejte mou úpravu písně Buráky od Michala Tučného, která by mimochodem byla 100. článkem na tomto blogu, pokud by se počítalo to, v jakém pořadí jsem je dokončila a ne to, kdy skutečně vyšly. :D S trochou snahy se to zazpívat dá! :)


Když nic se dělat nechce, snad válet si šunky
a profesoři na vás naházej písemky,
nač zbytečně se šrotit hodně debilní látky,
když stejně z toho budou zase jen samé pětky!

Hej hou, hej hou, nač bát se písemky,
je lepší se rozvalit a louskat buráky
Hej hou, hej hou, nač bát se písemky,
je lepší se rozvalit a louskat buráky

Drážďany 2012 aneb Sibiř hadra (= byla tam neskutečná zima)

12. prosince 2014 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Konečně další příspěvek, který půjde zařadit do seznamu Komnata nejvyšší potřeby! Tenzokrát není doba od nepříznivého začátku do dobrého konce tak dlouhá, ale i to se počítá, protože jsem tam mermomocí chtěla něco zařadit, aby to tu neleželo ladem. :)


Dnes vám povím pohádku o tom, jak jsem byla o Vánocích se školou v Drážďanech - Dobrý, co? Ještě jsem ani nenapsala vyprávění o prvním pobytu v Anglii a už začínám s jednodenním výletem do Německa, který jsem absolvovala až poté :D Pochlubila bych se, že jsem tam byla v pro mě trochu významný den, ale to už bych vám napověděla trochu moc o sobě, což možná někomu i tak nějak dojde :D

Prostě nějakého již neznámého úžasného dne se náš drahý profesor ruštiny (a němčiny) vytasil s tím, že spolupořádá zájezd do výše zmíněného města a jestli se nechceme připojit. To se ví, že jsem byla pro, musím přece využít každé příležitosti dostat se za hranice, páč s rodiči prozkoumáváme "jen" krásy České republiky (a jednou jsme byli na Slovensku), no nikdo z kamarádek se netvářil, že by jel taky/měly už někoho do dvojice. Bylo totiž krátce po prvním zájezdu do Anglie, jak už jsem napsala o pár řádků výše, tož se nikomu nechtělo solit těžké prachy. Tak jsem teda zklamaně sklapla kramle, o tom, že se zanedlouho odvážím jet sama do Anglie (dobře, anglicky aspoň něco řeknu a německy jsem se učila jen půl roku, ale co) a ke všemu na víc dnů, jsem ještě netušila. Jo, štvalo mě, že se na svůj svátek (to je ten tajemný pro mě významný den :D) nikam nepodívám, ale co se dalo dělat.

Poprvé na koni + osvícení

5. prosince 2014 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Před už nějakým tím rokem se začala Eneul hodně zajímat o koně a rozhodla se, že by na nich chtěla jezdit. Domluvila se tedy s Dezertérkou na jednom statku a se spoustou nových poznatků se začala dělit s jednou naší spolužačkou, která vždycky přiběhla v tu nejméně vhodnou chvíli, kdy jsem se třeba chtěla něco učit a né poslouchat nějaké takové hemzy. :D K těmto kámoškám se přidala ještě Gurmánka, a tak atmosféra okolo naší lavice výrazně zkoňařštila. Bylo tedy jen otázkou času, kdy mě budou nutit, abych začala jezdit taky. :D

Tato událost na sebe nenechala dlouho čekat a poté, co si holky vzpomněly, že se na farmě, kde bývám na dovolených, vyskytují i oni čtyřnozí kopytnatci, jaly se mě pod nejrůznějšími pohrůžkami přesvědčovat, abych se aspoň jednou svezla. Bylo by to i poprvé, když nepočítám pár pětiminutových jízd, které jsem absolvovala jako hodně malá na pouti. Vlastně teď si vzpomínám, že jsem kdysi dávno u příbuzných jednou také jela, no to je jedno. Toto přesvědčování se nejméně dva pobyty na farmě minulo s účinkem, jelikož jsem se na to buď vykašlala, nebo jsem se bála. Přeci jen jsem šestnáct let neokusila pohled na krajinu ze sedla a i když jsou haflingové vzrůstem podobní poníkům, nejsou úplně nejmenší a jejich přátelskost závisí jistě na mnoha faktorech, jako jak tomu zvířeti je, jestli venku není vedro, jestli ho neotravují mouchy... Prostě se mi do toho i přes přesvědčování Lenkou vždy nakonec nechtělo.

Jenže tu se o těchto velikonočních prázdninách na již několikrát zmíněném místě v sobotu znovu naskytla příležitost překonat strach a já ji kupodivu opravdu chtěla využít. Což o to, když je dlouho před akcí, to se člověku plánuje a diví, proč to minule odmítl, ale když se má jít na věc... Ovšem tentokrát jsem chtěla dostát svému rozhodnutí bohatě podporovanému ostatními. Sice pak ten den z jízdy nebylo nic kvůli velkému množství zájemců, ale nevyvlékla jsem se z toho - rádi mi dovolili, že můžu jet hned v neděli. Tě pic, na jednu stranu jsem měla radost, ale... :D