Leden 2015

Má cesta do školy (sloh)

30. ledna 2015 v 5:40 | Anchor |  Slohové práce atd.
Tentokrát né jen tak ledajaký sloh, ale školní! Jakože tento popis děje vznikl o dvou hodinách češtiny v již zmíněné instituci a né doma, jako obvykle. Měli jsme tak sice na jeho vypracování míň času, ale kupodivu se všem povedl víc a já dokonce poprvé nemám žádnou chybu v čárkách! :o Sice nedobrovolné ranní sprintování na zastávku nemám ráda, ale tentokrát se mi to nestíhání hodilo do krámu, aspoň jsem měla o čem psát. :D V pár věcech už neaktuální sloh na podobné téma, týkající se výpravy před odchodem z domu, se tu promenáduje taky! :)


I když jsem se jako každé ráno snažila o časný odchod z domu, opět se mi to nějakým způsobem nepodařilo a dle předpokladu, získaného na základě rychlého mrknutí na hodiny ještě před zbrklým nasoukáním se do sta vrstev oblečení, jsem vycházela o nejméně minutu později. Přesněji o tři, než bych měla vykročit, jestli bych se na zastávku chtěla dostat normálním tempem, a o minutu od času, kdy bych autobus stihla už jen s nasazením "pavince" - rychlého kroku až běhu. Takže jsem věděla, že se zase poženu ozlomkrk, poněvadž další silniční koráb přijíždí ke škole pozdě.

Ani to mě neodradilo od hrabání se v tunovém batohu za chůze za účelem vylovení iPodu, abych si sprintování mohla zpříjemnit poslechem písniček. Radši jsem si hodiny na jeho displeji zakryla, abych se víc nestresovala. I rozmotat sluchátka jsem stihla, než jsem opustila oblíbenou ulici, kde si prostě tu hudbu mermomocí musím stihnout pustit i za cenu zastavení, logicky spojeného se ztrátou cenných vteřin, nebo bych se po zbytek dne vztekala, že jsem porušila dávný zvyk.

Věneček není nic zajímavého...

23. ledna 2015 v 5:40 | Anchor |  Zamyšlení
...pokud nejde o váš vlastní, žejo. :D Dovolte mi tedy prosím odůvodnit svůj skandální názor (:D) a napsat něco k dalšímu věnečku, tentokrát z pohledu doprovodu sedícího u stolu :)

Na co se připravit:
Na čekání. No (mírně řečeno?) nějakou minutu to trvá, než se vůbec začne (což konkrétně mně přišlo vhod, protože jsem zase nestíhala), pak se čeká, než se tam kurzisté nasáčkují, něco předvedou (to bylo docela dobrý) a celé věky zabere, než se konečně všechny páry projdou po jednom středem parketu kvůli fotkám. Následuje nekonečno tanců, během nichž se tam za nějakou dobu můžete také vmísit a nedivte se, jestli na většinu času mistr někam zmizí a úlohu ohlašování tanců převezme člen kapely, pověřené produkcí živé hudby.

Druhá nebo třetí hodina bude z valné části zaplácána focením kurzistů, tak bacha na to. Je možné, že se budou losovat čísla vstupenek, za které pak dostanete nějakou odměnu (třeba slevu na kurzy asi pokračovaček) a že bude i taneční soutěž s podobnou výhrou. Nejspíš se ani kurzisté u vás nemusí děsit žádných podpásovek ve stylu otázek z etikety a různých úkolů. :)

"Dobrý" pátek - část 2. (extra zábavné taneční)

16. ledna 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Po naštěstí brzkém příchodu mamky se kámoška odpojila a my pokračovaly do obchodu, kde jsem si šaty radši znovu vyzkoušela, co kdyby byly stále volnější. Toužebně očekávaný autobus jsme naštěstí stihly, díky čemuž jsem byla po příchodu domů dobře naladěná do takové míry, že jsem ani neremcala při dodělání zatím jediného jídla, které si zvládnu uvařit.

Nevěděla jsem, jestli a na jak dlouho mám přijít do tanečních, když se bude jen zkoušet nástup na věneček. Nakonec jsem se rozhodla, že dorazím, vždyť už jsem říkala jedné holce z té taneční školy, že si přijdu minimálně pro svou fotku (no jo, nechala jsem se dobrovolně vyblejsknout) a v podstatě se mi i chtělo přijít. :D Měla jsem s sebou zatím nejmíň věcí, které jsem si kdy do tanečních s sebou vzala a mega jsme s tátou nestíhali - bylo 19:00 (čas začátku hodiny) a ještě jsme byli na cestě!

Bundu jsem si zapínala až u kulturáku (přece bych tam nevlezla s rozepnutou, aby ostatní viděli, že jsem nestíhala až tak) a ještě než jsem úplně vešla dovnitř, chtěla jsem si podat peníze z psaníčka (abych se pak nemusela vystresovaně hrabat až přímo před kontrolou vstupenek), které si dávám do tašky a měla jsem za to, že jsem tak učinila i tentokrát. Jenže co to, i když jsem si byla jistá, že jsem si psaníčko brala, v tašce nebylo! Ou s***, tím pádem jsem byla bez peněz a mobilu!

Hned jsem vyletěla ven a rozhlédla se po tátově autě, kdyby náhodou ještě neodjel, no samozřejmě už tam nebyl. Odsvištěl něco vyřizovat ještě ohledně těch SIMek do O2. Protože jsem stále nevěděla, na jak dlouho v tanečních zůstanu, byli jsme dohodnuti, že mu zavolám, jak jsem se rozhodla a nutně jsem to musela udělat, protože jinak by se o mě bál a vztekl by se. No a teď jsem neměla jak se s ním spojit a neměla ani peníze na to, abych se dostala do kulturáku nahoru za Dezertérkou a zavolala si od její mamky! :D Takže jsem byla slušně v ***! :D

"Dobrý" pátek - část 1. (nenaučený příliš aktivní zombík)

9. ledna 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
No jo, už zase se mi jednoho dne děly ptákoviny, tentokrát pro změnu v pátek. :) Snad se u čtení tohoto aspoň někdo pobaví, o čemž trochu začínám pochybovat, protože jsem si vzpomněla na nepříliš zaujatý výraz jedné mé kámošky, které jsem vykládala o vtipnější části tohoto dne. Holt mně se to v tu chvíli zdálo vtipné, tož případné drahé věrné existence, stále se chtějící prokousávat tímto článkem, pevné nervy vám přeju! :)


Začalo to ránem, i když zhruba půl čtvrté je pro někoho ještě noc. To jsem se totiž zase neočekávaně probudila a nemohla znovu usnout. Jo, den před tím jsem na posledním tréninku v taneční škole (kam jsme přišli jen dva, protože ostatním se nechtělo), vypila své snad první pořádné kafe v životě a bylo mimochodem bez mléka, na což se jeden kluk několikrát vyjádřil, že by to porazilo i vola, ale že by mi dovolilo snad po jedenácté konečně usnout a pak mě nějakou dobu před čtvrtou probudilo?

No to je jedno, až mě přestalo bavit se neužitečně vynervovaně a zoufale převalovat v posteli, šla jsem si radši do báglu pro ze 3/4 přepsanou látku na značný test z češtiny, jenž jsme měli psát tohoto dne a na nějž jsem se ještě vůbec neučila. Takhle jsem tedy strávila +- hodinu a zbývající čas do 5:40, kdy mi zde vychází články, jsem zaplnila posledním pokusem o krátký spánek a čtením článků na oblíbených blozích. Dříve jsem je sjížděla až u snídaně, ale před nějakou dobou mým očím začal přechod z pokoje do koupelny se šíleně jasně zářícím světlem vadit natolik, že jsem si je chtěla postupně mírněji zvykat na světlo tabletem už v posteli. Schválně jsem si svůj článek víc jak dvakrát od přednastavení nečetla, abych si mohla počíst v ten den a pokud možno vážně až u jídla, ale samozřejmě mi to nevydrželo, takže jsem u snídaně civěla asi do stolu (už nevím), protože Reflex, který měl přijít ve čtvrtek, už posté zase nedorazil.

Cestování

7. ledna 2015 v 5:40 | Anchor |  Rozcestníky

Anglie 2012

Viděla jsem v Londýně královnu Alžbětu II. :)
Hrady v J a JV Anglii (Windsor...), Bath, Eton College

Drážďany 2012

aneb Sibiř hadra (= byla tam neskutečná zima). Zájezd proběhl v den mého svátku!

Anglie 2013

Londýn, Bath, rodný dům Williama Shakespeara
Výstava The Making of Harry Potter v Leavesdenských studiích
Možné potkání jednoho herce (Alana Rickmana)

Itálie 2015

Popis má v ručně psané podobě délku více jak 16 stan A4 (= více jak 8 listů), takže to asi je zajímavé! :D
Slovo "více" je tam napsáno proto, že některé listy neměly linky, na linkovaných jsem linky stejně nerespektovala, text je na sebe extrémně nahuštěn + psán malým písmem.
Navštívili jsme Florencii, Pisu, Grosseto, Tarquinii, Vatikán a na Halloweena jsme se procházeli Římem! :D

Detoxikační radikálové a další nebezpečné existence podobného druhu

2. ledna 2015 v 5:40 | Anchor |  Zamyšlení
Nevím už jak, ale před nějakým tím časem se prostě plíživě začala všude objevovat myšlenka, že cpaní se bílým pečivem přispívá k nežádoucímu vzhledu pleti, jestli víte, jak to myslím. Tož všude možně se najednou vyrojila spousta radikálů, kteří začali diskriminovat nebohé dobré rohlíky a všem vykecávat díry do hlav různými detoxikacemi organismu. Což o to, začít se stravovat zdravěji, věnovat více pozornosti ovoci a zelenině a sem tam se pokusit pomoct svým orgánům takovou dietou je nepochybně brilantní nápad, hodný okamžité realizace a bůhvíčeho ještě, ale...

Přdstavte si, že jste na chvíli já. :D Ze začátku, někdy i poté, si články o těchto věcech přečtete a/nebo si vyslechnete řeči zapálených "lepších" lidí, možná dokonce s jistým zájmem, ovšem pak vás to přestane bavit a zlenivíte. Ráno si sice občas dáte jablko (což jste předtím nedělali) a k některému jídlu zdlábnete pár již připravených rajčat, naberete si o pár gramů více zeleniny z přílohy, naservírované borůvky a jahody neodmítnete, stejně jako část višňového a broskvového, případně meruňkového, kompotu (pokud vám vůbec zbyde trocha místa v žaludku a nálady si ještě o několik vteřin prodloužit dobu před snězením trochy oblíbeného sladkého, jehož se prostě nevzdáte), jednou za uherský rok zbaštíte toto ovoce i v čerstvé formě a na rybíz byste babičce kdyžtak kývli, pokud by vám jej dala pod nos, ale na víc se v podstatě nezmůžete.

Třeba proto, že se vám nechce, jiné ovoce a zelenina vám nechutnají, nemáte je rádi, štvou vás, že lezou za zuby, u mandarinky se vám z ní chce pouze vycucnout šťáva či si nedáte vymluvit různé více nebo méně nepodložené pověry o nich. Jako například to, že za vyrážku tehdy mohl banán a i mamka s paní doktorkou tvrdily, že za další byla zodpovědná mandarinka. Protože ano, z mandarinky můžete mít kopřivku (bu bu bu!).

On umí číst myšlenky? (komiks)

1. ledna 2015 v 0:00 | Anchor |  Komiksy
Kdo to po mně nepřečte, může si pomoct tím, že klikne na obrázek (=> zvětší se) nebo se mě zeptá :)
Jinak šťastný nový rok všem, ať se nám letos splní všechna naše přání! :)