Detoxikační radikálové a další nebezpečné existence podobného druhu

2. ledna 2015 v 5:40 | Anchor |  Zamyšlení
Nevím už jak, ale před nějakým tím časem se prostě plíživě začala všude objevovat myšlenka, že cpaní se bílým pečivem přispívá k nežádoucímu vzhledu pleti, jestli víte, jak to myslím. Tož všude možně se najednou vyrojila spousta radikálů, kteří začali diskriminovat nebohé dobré rohlíky a všem vykecávat díry do hlav různými detoxikacemi organismu. Což o to, začít se stravovat zdravěji, věnovat více pozornosti ovoci a zelenině a sem tam se pokusit pomoct svým orgánům takovou dietou je nepochybně brilantní nápad, hodný okamžité realizace a bůhvíčeho ještě, ale...

Přdstavte si, že jste na chvíli já. :D Ze začátku, někdy i poté, si články o těchto věcech přečtete a/nebo si vyslechnete řeči zapálených "lepších" lidí, možná dokonce s jistým zájmem, ovšem pak vás to přestane bavit a zlenivíte. Ráno si sice občas dáte jablko (což jste předtím nedělali) a k některému jídlu zdlábnete pár již připravených rajčat, naberete si o pár gramů více zeleniny z přílohy, naservírované borůvky a jahody neodmítnete, stejně jako část višňového a broskvového, případně meruňkového, kompotu (pokud vám vůbec zbyde trocha místa v žaludku a nálady si ještě o několik vteřin prodloužit dobu před snězením trochy oblíbeného sladkého, jehož se prostě nevzdáte), jednou za uherský rok zbaštíte toto ovoce i v čerstvé formě a na rybíz byste babičce kdyžtak kývli, pokud by vám jej dala pod nos, ale na víc se v podstatě nezmůžete.

Třeba proto, že se vám nechce, jiné ovoce a zelenina vám nechutnají, nemáte je rádi, štvou vás, že lezou za zuby, u mandarinky se vám z ní chce pouze vycucnout šťáva či si nedáte vymluvit různé více nebo méně nepodložené pověry o nich. Jako například to, že za vyrážku tehdy mohl banán a i mamka s paní doktorkou tvrdily, že za další byla zodpovědná mandarinka. Protože ano, z mandarinky můžete mít kopřivku (bu bu bu!).


Do detoxikace se ani nepustíte, protože hned jak se o ní jen zmíníte, začnou vaši rodiče vrtět hlavami a povídat něco o tom, že by to pro vás nebylo dobré. Svá slova podpoří příkladem někoho z přátel a dobrým argumentem - za těch x let si vaše tělo zvyklo nějak pracovat, takže z náhlého nahrazení všeho, co jste do té doby jedli, něčím, co jste ještě ani neochutnali/nemáte rádi, by asi nebylo moc šťastné. Jako že by to pro něj byl docela šok. Né že by předtím byla pravděpodobnost vašeho zapojení velká, ale po tomto zjištění se ještě zmenší.

Jenže tu se za nějaký ten měsíc vytasí vaše kamarádka s minimálně měsíčním (nebo dvou?) vynecháváním cukru a bílé mouky, druhá zvědavá se hned nadšeně přidá a začnou spolu na toto téma nadšeně rozprávět,
po čemž si začnete připadat jako omezený mcdonaldový cpáč vedle vysoce moudrých a zodpovědných bytostí. :D Sami za sebe byste si pěkně pokračovali ve svých snahách se střídavými úspěchy a v klidu si existovali (když je vám dobře), jenže jak jste teď obklopeni tím vznešeně působícím odmítáním všeho sladkého a potravin obsahujících bílou mouku, žere vás to a začnete si stejně říkat, jestli byste se neměli k dietě přidat.

A kruh vašeho přemýšlení se dokončí tím, že vaše mamka přijde s článkem jedné paní doktorky, výživové odbornice, která je zásadně proti vynechávání pečiva z bílé mouky - právě to prý zvlášť mladým lidem neprospívá. Celí zmatení z toho, kdo tedy má pravdu - jestli paní doktorka + vaši rodiče, nebo detoxikační radikálové - se nakonec rozhodnete se přiklonit na stranu prvních jmenovaných. Sladký, rohlík, lenost! (= něco jako heslo víno, ženy, zpěv :D)


Proč se kruh uzavřel? No přece jste zase tam, kde jste byli - ve chvíli většího nedbání na zdravou stravu => dostanete nějaký podnět ke zlepšení tohoto stavu => splníte plán ("dám si o hodně víc zeleniny a ovoce, omezím sladké, budu jíst většinou tmavé celozrnné pečivo, ...") na pár procent :D => setkáte se s (detoxikačním) radikálem - možné naštvání se + přemýšlení nad vším => setkáte se s o hodně mírnějším, případně vyloženě opačným, názorem => chvíle většího nedbání na zdravou stravu => ..., :D

A menší kulturní vložka z kytary.cz:

Když byl Pepa ještě mladý
Jaroslav Nohavica

Když byl Pepa ještě mladý,
nevěděl si s ničím rady.
Chlastal pivo, jedl ovar,
byl duševní polotovar.
Na všechny se blbě tlemil
a pak jednou přišel Emil.

Vzal si Pepu pěkně stranou:
"Pepo nemáš na vybranou,
podívej se do zrcadla,
toho špeku, toho sádla."
Dále dodal tichým hlasem:
"Zaprvé je konec s masem."
Přidává hned druhou radu:
"Jestli nechceš zůstat vzadu,
jabko, rajče, žitný klíček
toť tvůj nový jídelníček."

Pepovi jde hlava kolem,
sedí za kuchyňským stolem,
celý dům už dávno chrní,
Pepa zkouší klíčit zrní.
Sedí jako na jehličí,
vyklíčí či nevyklíčí?
Vyklíčilo, Pepa jásá
a rovnou to zrní spásá.

K tomu rajče, sklenku mlíka,
podívejte na Pepíka!
Je to Pepa nebo není,
před očima se nám mění.
Bavit se s ním není hanba,
hlava Havla, tělo Ramba.
Strejda Emil kývá hlavou
a to vše tou zdravou stravou.

:D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama