Já a černá magie

13. března 2015 v 5:40 | Anchor |  HOCZ a já
Klid, jedná se pouze o úkol z HOCZ (RPG hra, můžete si tam vytvořit postavu, která bude chodit do Školy čar a kouzel v Bradavicích), který jsem napsala za svou postavu před několika lety. :) Kdepak já osobně a černá magie! :D


Oho, pro spojení mého převelectěného já a této tak nějak většinou zlovolné magie nemusím chodit daleko. Stačí si jenom vzpomenout na to, jak jsem se jednou časně zrána (prosím čtěte ve dvě hodiny odpoledne) ještě v Londýně vydala jako obvykle hřadovat k jídelnímu stolu. Tož zase jsem si musela o nějaký ten centimetr přisouvat židli, protože ona má jakési nutkání se vždycky přes noc od jídlonosiče vzdálit. Toto by se asi také dalo považovat za dílo jistého typu magie, ale o tom zase budu škrábat radši příště, protože bych se tak vzdálila minimálně o pár miliónů světelných let od toho, o čem jsem se zde původně chtěla sáhodlouze rozepisovat.

Každopádně jak jsem si tak spokojeně zasedla k jídelňáku, jala jsem se jako obvykle natahovat po všem poživatelném kolem sebe. Né abych se náhodou odploužila před rozvalením se do komory pro něco k snědku, to by samozřejmě bylo při mých ranních zvycích a obyčejích veskrze nepřípustné. No díky úžasné souhře náhod, příhod a výhod se mohly mé nenechavé pracky sevřít okolo něčeho drobivého, samo sebe hrdě nazývajícího rohlíkem, jakési salámovité věci a sýru. A jé, to se nemělo stát! Po hrůzném identifikování poslední věci následovalo prudké otřesení, stáhnutí nebohého pazourku blíž k sobě a zděšený výkřik ve stylu: "Mamííí, co tady zas dělá ten starej smrdutej sejr?" Aneb další důkaz toho černočerného tentononc, neb co jiného by mi mohlo podstrčit tuto mnou nenáviděnou díratou žlutou věc, že.


To ale stále nebylo to nejhorší, co se udát (ne)mělo! Za nějakou tu vteřinu překonávání naprosto nechutného šoku jsem se odvážila ve jménu rodu Wingetů v celé akci snídaňovitého charakteru pokračovat, s nedůvěrou ke všemu možnému i nemožnému. Následovalo detailní prozkoumávání ukořistěného jídla, doprovázeného tlumeným výřehtem rodičů. Po této delikátní akci slavně započal Velký třesk - začala jsem baštit.

Nebudu to tu raději detailněji popisovat, snad stačí zmínit pouze to, že po dlabanci se po pár vteřinách jen zadrobilo. Inu s vysmátým výrazem na své velkolepě vytuněné tváři jsem přešla k fázi pátrání po něčem sladkém. Ale co to? Na stole nebylo lautr nic! Touha po dezertu mě přiměla se jakýmsi blíže neznámým způsobem napřímit a konečně se vydat na předalekou pouť do komorovité místnosti. Ha! Zase nic. Tak jsem se mrzutě dopleskala do jídelny a zaržála: "Jakej vochechulák mi to zas chodí na keksíky?!" Ejhle! Oba vážení členi rady starších měli celkem věrohodné alibi, spočívající v obcházení rodičů mých kamarádů kvůli nalezení mé ztracené ponožky.

Ale jak jen se po keksíkách mohla slehnout zem? Vždyť jsem si byla tak skálopevně jistá, že jsem viděla jejich existence doma ještě předchozí den večer! Toto skýtá hned několik možných situací. Schovává se v našem malém příbytku nad restaurací snad ještě někdo čtvrtý, dosud nikým nespatřený (a že já domek od té doby do odjezdu do Bradavic prošmejdila snad stokrát)? Nebo v noci zázračně obživly, dostaly nožičky a nemilosrdně zdrhly? Či si snad na nás zasedla jakási závistivá stará čarodka, provozující podlé praktiky? Jedno je ale jisté.

Musela tomu napomoct jedině černá magie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leeri Leeri | E-mail | Web | 15. března 2015 v 8:29 | Reagovat

Ahoj, nechci nějak prudit... Jen jestli jsi nezapomněla na ten design pro mně který měl být hotový asi před měsícem... Nezlobím se na tebe, to ne, jen jestli jsi na to nezapomněla. Díky, Laura

2 Anchor Anchor | E-mail | Web | 15. března 2015 v 9:58 | Reagovat

[1]: Nezapomněla, i jsem ti odepsala, ale bohužel z jiného emailu (mám propojené schránky), tak tě to asi zmátlo :-) Zasekla jsem se na kytičkách. Moc se omlouvám! ???

3 Anchor Anchor | E-mail | Web | 15. března 2015 v 13:31 | Reagovat
4 Leeri Leeri | E-mail | Web | 16. března 2015 v 18:16 | Reagovat

[3]: O_O Páni!Ten je krásný! A ty kytičky jsou hezčí než jsem ti psala :D Nevěděla jsem, jak to mám popsat. Ale jak hrabu, tak hrabu, žádný e-mail mi nepřišel :-? Každopádně moc díky a na e-mail ti pošlu ještě jednou heslo, aby jsi dess mohla nastavit :-)

5 Anchor Anchor | E-mail | Web | 16. března 2015 v 18:37 | Reagovat

[4]: *raduje se nad opěvováním výtvoru* :-D Popsalas to ale dobře! :-) Jojo! :-)

6 hellboy hellboy | Web | 17. března 2015 v 18:08 | Reagovat

je tto skvělej článek:-) černou magii jsem vždycky milovala:-)

7 Anchor Anchor | E-mail | Web | 17. března 2015 v 19:44 | Reagovat

[6]: Joj, děkuju! :-) Já zas bílou! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama