Komisionální přezkoušení z dějepisu? Pohoda!

8. května 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Měla jsem MÁLO ZNÁMEK, a tak jsem musela být přezkoušená. To jen abychom si hned na úvod vše vyjasnili! :D

To jsem si takhle v tercii (tak se říká 8. třídě, když studujete na gymnáziu) pěkně stála u skříněk s Eneul, když tu se k nám přitočil náš docela teď čerstvě bývalý třídní a vyhrkl na mě se zachmuřenou tváří něco o tom, že za nějakou dobu budu dělat reparát z dějepisu. Teda reparát a komisionální přezkoušení úplně není ta samá věc, to první absolvujete kvůli nedobrým známkám a to druhé kvůli jejich příliš nízkému počtu (chyběla jsem a nedopisovalo se), jak mě teď poučila mamka. No samozřejmě jsem na něj koukala jako zjara. I on se podivil nad tím, že mi to paní profesorka, vyučující tento předmět, nesdělila sama, ani mě dopředu neupozornila. Každopádně den D měl snad být ještě před Vánocemi - jednalo se o první pololetí.

Tak poté, co mě málem kleplo stejně jako rodiče, by se dalo očekávat, že se začnu učit. Protože Vánoce asi nebyly daleko a těch pár známek, které jsem měla, taky nebyly moc výstavní. Kdeže, pěkně jsem prokrastinovala a měla štěstí, protože termín přezkoušení se několikrát odsunul, i za den předání vysvědčení. Takže já ho nedostala, protože mi tam museli doplnit známku za dějepis - ano, celé pololetí můžete mít samé pětky a když dostanete jedničku z přezkoušení z látky z celého půlroku, budete mít prostě jedničku na vysvědčení! Což je i není výhodné. :D


No snad den, dva, nebo víkend před jsem vážně otevřela sešit a věřte nevěřte, za půl hodiny jsem se naučila celé pololetí! Jsem génius! :D Nevím, jak jsem to udělala, prostě jsem si tak obecně něco asi trochu pamatovala a zase se na mě usmálo štěstí! :) Obvykle raději tento časový údaj navyšuju na hodinu, dvě, protože během nich mě mamka zkoušela.

I tak jsem ale byla asi hned další den o asi hodině ruštiny (mimochodem jinou jsem tu už trochu opěvovala :D) nervózní, když se blížila ručička na hodinách k čárce označující minutu, v níž mě měla sice paní profesorka dějepisu vysvobodit ze spárů ruštináře, ale odvést na to přezkoušení. Kde, jak jsem se předem zeptala třídního, bude ona, třídní, ještě jedna dějepisářka a to snad mělo být všechno. Dějištěm byl kabinet dějepisářů a angličtinářů. Ještě jsem se asi snažila trochu šrotit, opakovat, ale stejně mi nebylo dobře, když si pro mě opravdu přišla. Tu cestu do místa konání si pamatuju i dnes. :D

Tam mě asi přivítala má oblíbená profesorka angličtiny, možná už třídní (ale ten se spíš dostavil později), dějepisářka, kterou jsme měli předminulý rok v primě, a spolužák. Hurá, budeme z naší třídy přezkoušení dva! :) S ním jsme asi před vstupem do místa zkoušení ještě chvíli čekali a mezitím tlachali na téma toho, jak se kdo z nás učil.

Paní profesorka mi nejdřív nadiktovala nějaké otázky, k němž jsem si mohla u jejího stolu předpřipravit odpovědi, než dorazí pan třídní profesor, nebo co. Naštěstí jsem věděla všechno, a tak jsem psala poznámky jako něco.

Po uplynutí nějaké doby si mě tedy zavolala a já spustila. Ten bonus, co jsem říct mohla i nemusela, ale chtěla a nestihla, jsem si pamatovala ještě dlouho. :D Paní profesorka nejdřív měla pokerface, ale postupem času se začínala usmívat a na konci, kdy mě poslala za dveře s tím, že to stačí, se vážně regulérně zubila. Jsem ji asi překvapila :D Za nějakou dobu byl za mnou poslán i spolužák, tož se mohl kasat, že si myslí, že mu to šlo a bude to jednička, já se bála.

Pak nám byly sděleny výsledky. Já dostala jedničku a on dvojku! :D Škodolibou radost jsem neměla, ale pobavilo mě to, to jo.

Zpátky někam jsem si vykračovala jako královna a když jsme o angličtině zaslechli, že ředitel právě v blízkém kabinetě podepisuje nová vysvědčení s těmito známkami, to byl skvělý pocit! Vím jistě, že jsem poté tuto úžasnou novinu zvěstovala esemeskou mamce, však jsem ji donedávna měla (možná i teď, ale spíš ne, byla smazána kvůli paměti telefonu), a že jsem ji prosila o nějakou odměnu, ale co jsem za to dostala, to už nevím. :D


A od té doby, milé děti (:D), jsem z dějepisu měla už vždy (většinou) jen jedničky. :D I když se to může zdát divné, potom jsem si tu paní profesorku docela i oblíbila a chvíli jsem uvažovala (né moc) nad maturitou z tohoto předmětu, než odešla na mateřskou.

Ale né že to zkusíte udělat jako já a pokud budete taky muset být přezkoušeni, začnete se připravovat až den předem - kdo ví, jak jsem to udělala, že mi to vyšlo!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama