Komisionální přezkoušení z dějepisu? Pohoda!

8. května 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Měla jsem MÁLO ZNÁMEK, a tak jsem musela být přezkoušená. To jen abychom si hned na úvod vše vyjasnili! :D

To jsem si takhle v tercii (tak se říká 8. třídě, když studujete na gymnáziu) pěkně stála u skříněk s Eneul, když tu se k nám přitočil náš docela teď čerstvě bývalý třídní a vyhrkl na mě se zachmuřenou tváří něco o tom, že za nějakou dobu budu dělat reparát z dějepisu. Teda reparát a komisionální přezkoušení úplně není ta samá věc, to první absolvujete kvůli nedobrým známkám a to druhé kvůli jejich příliš nízkému počtu (chyběla jsem a nedopisovalo se), jak mě teď poučila mamka. No samozřejmě jsem na něj koukala jako zjara. I on se podivil nad tím, že mi to paní profesorka, vyučující tento předmět, nesdělila sama, ani mě dopředu neupozornila. Každopádně den D měl snad být ještě před Vánocemi - jednalo se o první pololetí.

Tak poté, co mě málem kleplo stejně jako rodiče, by se dalo očekávat, že se začnu učit. Protože Vánoce asi nebyly daleko a těch pár známek, které jsem měla, taky nebyly moc výstavní. Kdeže, pěkně jsem prokrastinovala a měla štěstí, protože termín přezkoušení se několikrát odsunul, i za den předání vysvědčení. Takže já ho nedostala, protože mi tam museli doplnit známku za dějepis - ano, celé pololetí můžete mít samé pětky a když dostanete jedničku z přezkoušení z látky z celého půlroku, budete mít prostě jedničku na vysvědčení! Což je i není výhodné. :D


No snad den, dva, nebo víkend před jsem vážně otevřela sešit a věřte nevěřte, za půl hodiny jsem se naučila celé pololetí! Jsem génius! :D Nevím, jak jsem to udělala, prostě jsem si tak obecně něco asi trochu pamatovala a zase se na mě usmálo štěstí! :) Obvykle raději tento časový údaj navyšuju na hodinu, dvě, protože během nich mě mamka zkoušela.

I tak jsem ale byla asi hned další den o asi hodině ruštiny (mimochodem jinou jsem tu už trochu opěvovala :D) nervózní, když se blížila ručička na hodinách k čárce označující minutu, v níž mě měla sice paní profesorka dějepisu vysvobodit ze spárů ruštináře, ale odvést na to přezkoušení. Kde, jak jsem se předem zeptala třídního, bude ona, třídní, ještě jedna dějepisářka a to snad mělo být všechno. Dějištěm byl kabinet dějepisářů a angličtinářů. Ještě jsem se asi snažila trochu šrotit, opakovat, ale stejně mi nebylo dobře, když si pro mě opravdu přišla. Tu cestu do místa konání si pamatuju i dnes. :D

Tam mě asi přivítala má oblíbená profesorka angličtiny, možná už třídní (ale ten se spíš dostavil později), dějepisářka, kterou jsme měli předminulý rok v primě, a spolužák. Hurá, budeme z naší třídy přezkoušení dva! :) S ním jsme asi před vstupem do místa zkoušení ještě chvíli čekali a mezitím tlachali na téma toho, jak se kdo z nás učil.

Paní profesorka mi nejdřív nadiktovala nějaké otázky, k němž jsem si mohla u jejího stolu předpřipravit odpovědi, než dorazí pan třídní profesor, nebo co. Naštěstí jsem věděla všechno, a tak jsem psala poznámky jako něco.

Po uplynutí nějaké doby si mě tedy zavolala a já spustila. Ten bonus, co jsem říct mohla i nemusela, ale chtěla a nestihla, jsem si pamatovala ještě dlouho. :D Paní profesorka nejdřív měla pokerface, ale postupem času se začínala usmívat a na konci, kdy mě poslala za dveře s tím, že to stačí, se vážně regulérně zubila. Jsem ji asi překvapila :D Za nějakou dobu byl za mnou poslán i spolužák, tož se mohl kasat, že si myslí, že mu to šlo a bude to jednička, já se bála.

Pak nám byly sděleny výsledky. Já dostala jedničku a on dvojku! :D Škodolibou radost jsem neměla, ale pobavilo mě to, to jo.

Zpátky někam jsem si vykračovala jako královna a když jsme o angličtině zaslechli, že ředitel právě v blízkém kabinetě podepisuje nová vysvědčení s těmito známkami, to byl skvělý pocit! Vím jistě, že jsem poté tuto úžasnou novinu zvěstovala esemeskou mamce, však jsem ji donedávna měla (možná i teď, ale spíš ne, byla smazána kvůli paměti telefonu), a že jsem ji prosila o nějakou odměnu, ale co jsem za to dostala, to už nevím. :D


A od té doby, milé děti (:D), jsem z dějepisu měla už vždy (většinou) jen jedničky. :D I když se to může zdát divné, potom jsem si tu paní profesorku docela i oblíbila a chvíli jsem uvažovala (né moc) nad maturitou z tohoto předmětu, než odešla na mateřskou.

Ale né že to zkusíte udělat jako já a pokud budete taky muset být přezkoušeni, začnete se připravovat až den předem - kdo ví, jak jsem to udělala, že mi to vyšlo!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama