Splnilo se mi největší přání! - část 4. (mítink s mimozemšťany a Alanem Rickmanem)

15. května 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Přechozí díl popisu, potřebný pro pochopení situace :)


O této prodejně KFC totiž internetem putují zvěsti! Prý tam byly spatřeny osoby mimozemské civilizace, které komunikují telepaticky! :D To se ví, že když už jsme měly cestu kolem, plánovala jsem toto poutní místo všech záhadologů a jiných existencí zajímajících se o tajemno a další věci navštívit. Ještěže jsem si počkala na ten správný čas, a měly jsme tak teď další dobrodružnou atrakci, málem jsem tam jela s rodiči a Lenkou už v červenci! :D


Hned po příchodu a civění při rozhodování, co že si vlastně dáme, jsem si v duchu řekla něco o tom, že jestli tu jsou, tak ať se ozvou :D, no nevěřila jsem, že něco uslyším i proto, že jsem nějak nemohla uklidnit své myšlenky a tak. :D Takže mě ani nepřekvapilo, když jsem žádný cizí hlas v hlavě nezaslechla. Hledané osoby měly být vysocí modroocí blonďáci středního věku, pán a paní snad, tož jsem byla moc potěšená, když si vedle mě ke stolu sedla jedna blonďatá paní. Ale nebylo jisté, že je pravá blondýna, navíc měla tmavé oči, pořád ťukala do mobilu a možná i jedla místní stravu, což tamti prý ne, tak kdo ví. :D Párkrát se k nám podívala, ale stejně kdo ví.

Naproti nám seděl jeden mile vypadající "pohádkový" dědula, který se mi díval do očí, když jsem vzhlédla, tak to už jsem byla o poznání spokojenější, že vypadá pravděpodobněji jako objekt pátrání, ale stejně jsem si nebyla jistá, jestli nejsem moc paranoidní a nebyl to jen znuděný pán. :D Tak jsme se tam o těch legendách schválně nahlas bavily, ještě jsme si je přečetly na iPodu, ale výsledek byl takový, že jsem po chvíli jídla (dala jsem si jenom hamburgr, žádné hranolky ani colu, to jsem na sebe hrdá!) jen našla sluchátka v tatarce.

Až pán odešel a Gurmánka vzdala dojídání hranolek i přes nedobrý stav, vypravily jsme se možná trochu pozdě na jistou místnost, kam jsme se musely dostat přes závoru, která přijímá jen desetikoruny a žere dvacky. :D Tam jsem se převlékla do sukně a legínů pod ní (to samé měla i Gurmánka, která si v tom jako troll vyparáděná přišla do školy, ale mně naštěstí hezké věci donesla mamka >:D) a zbytek času strávila u zrcadla zkoušením dvou účesů. Vyšly jsme tedy později, než jsme chtěly. A sakrovaly, protože jsme se chvíli nemohly zorientovat!

Ale dobrý, vchod jsme našly stále včas, mohla jsem tedy podat trochu zesalátovatělé vstupenky (fakt, tyjo, i z takovýchto pro mě cenných předmětů jsem v batohu nadělala salát! :D) a šlo se dovnitř! Po koberci, po němž se minulý den prošel Alan Rickman! :D Asi nám tam zkontrolovali vstupenky, no nevím, každopádně tu svou jsem zase založila do batohu. A to jsem neměla dělat! Těsně před naším 11. sálem je totiž zase kontrolovali! Chvíli jsem ji nemohla najít! Dobrý, naštěstí jsem ji nakonec objevila, a tak jsme se spokojeně mohly uvelebit do poněkud vzdálené řady (takže bylo celkem jisté, že detaily jeho výrazů neuvidím). Žádné fotky jsem si neplánovala dělat, kromě jedné na nádraží, když na další tabuli na nástupišti byl vidět náš vlak :D, neboť jsem chtěla mít až tu s Alanem a věřila jsem, že se mi podaří ji získat snadněji, když před tím nebudu mít žádnou památku. :D Dobře jsem udělala! :)

Jako co to, několik let si hodně přeju, abych ho potkala a najednou se tu má fakt objevit z masa a kostí? On už tady vlastně někde je! :o Před dubem, za dubem... :D A ještě u nás v ČR v Praze, mém rodném městě! Hustýýý! - asi tak by se také daly popsat mé pocity a myšlenky. :D

Tak tam nakráčel o něco později nějaký pán s mikrofonem, já už měla připravený foťák, diář a vstupenku i s propiskou, ale ke dvěma holkám, které čekaly na Alana před sálem, jsem se nechtěla přidat, protože by kolem jen prolétl a spěchal by na uvádění. Ten týpek řekl jen něco ve smyslu "Nebudu to víc zdržovat, prosím přivítejte Alana Rickmana!" No a pak tam jaksi nakráčel náš slavný herec a bylo to. :D

Fakt divný okamžik. :D Jo, užívala jsem si, že je fakt jeho velectěná osoba s námi v jedné místnosti a né stovky kilometrů vzdálená bůhvíkde, ale bylo to zvláštní! Několik let si to přeju (jo, vím, že jste se to už dočetli, ale prostě to musím zdůraznit) a teď tam fakt stál! :D V celé své ovlivnitelné lidské podobě, kdokoliv měl možnost ho nějak ovlivnit, i já! :D Spáchat na něj atentát, říct mu něco, z čeho se nevzpamatuje, nebo cokoliv - nic z tohoto jsem samozřejmě neudělala, ale bylo zajímavé myslet na to, že jaksi teď jsme součástí jeho života, můžeme jej ovlivnit a bude si na nás aspoň chvíli pamatovat. :D

Řekl s překladatelem mimo jiného zapomenutého to, že má teď mluvit o filmu, ale neudělá to, protože mluví sám za sebe (jakože ten film). Tak ať si to užijeme a "see you later!" :D Juch, to byl prima chvíle! :D Spokojeně jsem tedy přečkala docela dost reklam a film začal.

Nejdřív vypadá trochu nudně a trvá, než se to rozjede, ale pak se mi až do konce včetně líbil, stal se mým nejoblíbenějším a to nejen proto, že v něm hrál a natočil jej Alan Rickman! :D (jo, o filmu jen jedna věta, teda pokud nepočítám tento názorový dodatek, že se jedná o pohodu navozující snímek :D) Na příjemném zážitku mělo také podíl to, že v sále byli samí fanoušci Alana, takže to bylo takové rodinné prostředí, chápavě se společně smějící třeba jeho už pro nás dobře známým výrazům :D

Pak si tam tedy tři pánové nakráčeli znovu a požádali ostatní, aby kdo má otázku, sešel k nim. Nebudu to popisovat, protože se řešily jen z rozhovorů známé věci, nic jiného jsme se nedozvěděli. Zopakuju snad jen to, že tu málem strávil Silvestr 1990. Sám nám řekl, že až bude vzpomínat na (představování?) tohoto svého filmu Králova zahradnice, vzpomene si na Prahu. :) Také předložil zbytečnou obavu, jak je děsivé hledět do našich tváří a vědět, že mu nerozumíme! :D

Na konci už jen ukázal k východu a ztratil se. Tak to teda nééé! :D Hned jsem donutila skeptickou Gurmánku k vyrazení za ním, ale ještě štěstí, že nás zdržel dav, protože bychom se bývaly dozvěděly od bodyguardů blbost, že hned odjede.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám tu? :)

JO! :)
Nóóó... O:D

Komentáře

1 Amálka Amálka | Web | 27. května 2015 v 16:19 | Reagovat

Spáchat atentát :-) Tak to jsi mě fakt rozesmála, máš opravdu bujnou fantazii!

2 Anchor Anchor | E-mail | Web | 27. května 2015 v 16:40 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama