Jak jsem se (ne)chtěla fotit + Nechvalná historie mé puberty

18. září 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Jako malá jsem měla obrazových památek na plno věcí mnoho, leč bůhvíproč mi přeskočilo a přestala jsem se chtít fotit. Opruzovalo mě to. Zcestně jsem se domnívala, že na fotkách nevypadám dobře (Taková blbost! Vrátit se v čase, pořádně bych si to užila!). I tak odhodlanou bytost, jako je táta, jsem po nějakém čase odradila od hraní si na paparazziho, takže nemám skoro úplně žádné fotky na období od začátku 7. třídy do tanečních v 1. ročníku střední školy. Hustý, co?

Občas za to nejsem ráda, přece jen se jedná o dost dlouhou etapu v mém životě a možná bych se ráda podívala na to, jak jsem vypadala - často se mi mé fotky líbí až po 5ti letech. A navíc, když to někomu řeknu, asi se na mě bude divně koukat. Ale na druhou stranu jsem někdy docela ráda. V té době jsem se totiž chovala nepříjemně, jemně řečeno. :D Ne, nebyla jsem zmalovaná krá*a, ale byla jsem drzá a svůj vztek jsem se nestyděla dávat najevo. :D Mé naštvání pramenilo z pupínků a dalších aspektů mého vzhledu, jako byl například nos. Také proto, že se se mnou moc lidé nebavili, ale už jsem si zvykla. :D

Chovala jsem se nepěkně hlavně k holkám, co s nimi jezdíme na farmu. Celé roky jsem totiž jedináček a jezdili jsme na dovolenou jen ve třech s rodiči, což mi moc vyhovovalo, ale pak jsem začala být líná (místo chození po Českém Krumlově jsem se na hotelovém pokoji dívala na vtipný film Taxi s Queen Latifah! :D) a nerudná - to bylo ještě na základce - tak se rodiče po nějaké době tím spíš sčuchli s rodinou tátova takového spolupracovníka.


Nechtěla jsem se seznámit s jeho dvěma dcerami, protože byly mladší (jedna o skoro tři roky a druhá o sedm), takže bych si s nimi neměla co říct, myslela jsem si. Navíc jejich táta tomu mému pořád a dlouho volal (a když říkám pořád, myslím opravdu pořád - to bylo třeba při cestách autem, kdy se kvůli tomu vyplo rádio, neúnosné :D), tak jsem k nim chovala despekt i proto. A buch, v mých čtrnácti jsem náhle s nimi musela jet na farmu! Byla jsem totiž příliš malá na to, aby mě nechali doma samotnou celý týden (až teď v 17 jsem si musela vydupat, aby mě kvůli něčemu nechali přes 1 noc!).

Pochopitelně jsem extrémně nebyla nadšená a dávala to najevo. Víc doma, před nimi jen trochu. :D No jasně, když jsme tam vešli, čekaly mě tam zvědavé pohledy čtyř osob, správně si o mně jistě myslících, co je to za divnou holku. Možná namyšlenou. Větší interakce s holkami jsem odmítala, opravdu to, že jsou mladší, bylo znát u jedné trochu, u té druhé hodně (nemyslela jsem si o nich, že jsou pitomé, jen jsem se s nimi nechtěla bavit - neměla jsem o čem, chtěla jsem dělat jiné věci, které vám teď popíšu) a místo věčného okukování přítomných domácích zvířat a hraní ping-pongu jsem pařila The Sims a HOCZ, kde jsem plodila mimo jiné ty své extra vtipné úkoly.

Znechutilo mě i to, že jsme s nimi následně jeli jen s mými rodiči (bez jejich rodičů) na dovolenou na Lipno - tam, kde jsem jezdila jen s rodiči, tam, kde jsem to měla ráda, tak tam jely i ty dvě kukačky, z nichž jedna z nich se bavila s mou mamkou a druhá byla zlá (to je pořád, ještě začíná mít pubertu...)! A nebylo vidiny na zlepšení, rodičům se výlety s větším počtem účastníků líbily, takže přede mnou byla vidina nekonečného cestování jen s holkami, ne pouze my tři s rodiči, jako tomu bylo dřív!

Pak jsem se postupem času s dalšími farmami (na podzim, o Velikonocích, v létě, na podzim, o Velikonocích...) s tou starší skamarádila a můžete ji zde znát jako Lenku. :) Ta mladší... No... Taky ji tu (ve stejném článku jako její sestru) najdete jako Báru, ale protože se stávám konstruktivním člověkem, nepomlouvám ji tu. :) Ale nechová se ke mně pěkně, velmi jemně řečeno.

Nějak moc jsem rozvedla to, jaká jsem byla! :D Prostě občas jsem ráda, že na takové časy nemám fotky, když jsem navíc měla takové háro a nosila trička s vtipnými postisky různých zvířat (s šílenou rozchechtanou včelou jsem se nechala vyfotit na pas i občanku! Ale naštěstí to není vidět! :D) - hm, fajn, měla jsem jen dvě. :D


A teď, jak jsem se opět zcivilizovala, vylepšila a ve svých snahách pokračuju, jsem opět zatoužila po nových fotkách mé velkoleposti. :D Protože která teenagerka by nechtěla hezké fotky sebe! :) Tak jsem si začala přát i profesionální fota, že třeba k někomu zajdu na své 18. narozeniny a začala jsem přemýšlet i nad tím, jak by bylo fajn, kdyby mě někdo z okolí začal fotit. Permanentně, třeba každý den. A pak by mi předložil ty nejlepší fotky! Taky by bylo prima, kdyby mě na ulici někdo neznámý najednou začal fotit!

A světe div se, před pár týdny se mi splnilo to poslední jmenované přání! :D
To jsme se s mamkou vracely domů
  • ze sobotní vycházky na kopec blízko u nás,
  • která se protáhla v mnou vynucenou pouť do města za pizzou,
  • po jejímž objednání jsme stihly autobus,
  • z něhož jsme šly pěšky
kolem jedné zde již zmiňované ubytovny plné podezřelých existencí. A v jednom otevřeném okně jsem spatřila nějakého pána s na nás namířeným bleděmodrým foťákem! Hned jak jsem vzhlédla, začal cvakat! On si normálně fotil mě s mamkou, jak se do sebe zavěšeny s krabicí pizzy vláčíme domů! :D WTF! :D


Asi takhle, až na to, že já vyrostla, byla jsem na druhé straně, měly jsme jiné oblečení a krabici pizzy :D
Mimochodem, tohle je předpředposlední fotka mě z poslední akce před obdobím nefocení :D
A vlasy jsem měla dlouhé, jen sepnuté :D

Od té doby se radši do oken ubytovny nedívám, i když vím, že odtamtud na mě čumívají lidé jako on (možná "jenom" on) a mám nahnáno, když jdu kolem. :D Ale přání se mi splnilo! :D Teď už jen ať mě někdo začne permanentně fotit a předloží mi ty fotky, na kterých se si budu sama sobě líbit! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 18. září 2015 v 12:58 | Reagovat

Jak já oceňuji tvou snahu formátování! Je to dokonalé, úžasné, skvělé a přehledné. Jsi boží, fakt že jo!

2 Sonča Sonča | E-mail | Web | 18. září 2015 v 20:37 | Reagovat

Já se taky vztekala při focení.. :D A od nějaké 4. - 5. třídy nemám skoro žádné fotky.. :D A když už jsem se někde na nějaké fotce ocitla, vypadala jsem tam tak tragédně, že jsem týden odmítala opustit pokoj.. :D
Přijde mi to tak, že my holky prostě v životě máme takové bezfoto období.. :D

3 Anchor Anchor | E-mail | Web | 19. září 2015 v 11:06 | Reagovat

[1]: Och, děkuju! :D :-D

[2]: Njn :D Tak se na ně zkus zase podívat, třeba už si budeš připadat líp - já to tak taky mám :D Nóóó, hmmm, ale na tý třídní fotce z roku 2012 a 2013 (2011 jsem se z toho ulila :D) si furt připadám jako... A asi se to nezmění, i když se si občas líbím až po 5 letech :D

:D

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 19. září 2015 v 20:56 | Reagovat

Tak to já jsem se fotila celkem dost v tom období :D Pořád jsem byla taková fotekchtivá, i když většinou jenom s někým, nebo že mě fotil někdo... selfie je nuda :D

5 Anchor Anchor | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:28 | Reagovat

[4]: No vidíš to :D Ale selfie si zase můžeš s čelní kamerou ošéfovat :D Akorǎt si potom musíš zkontrolovat, jestli ta fotka není zrcadlové převrácená :-D

6 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:29 | Reagovat

Já jsem se jako menší taky nechtěla fotit, ale dědu jsem neodradila, a tak mám naštěstí na co vzpomínat :D

7 Anchor Anchor | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:33 | Reagovat

[6]: Ó, cítím se ohromně poctěná tvým komentářem! :-)
To máš dobrý, tátu jsem nakonec uondala a nějak teď nefotí O_O :D

8 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:38 | Reagovat

[7]: Jé, vážně? Tak to je budu psát častěji, většinou čtu tvé články na telefonu a pak zapomínám komentovat :D
No, děda je nezdolný. Ale v posledních třech letech se rodinným fotografem stávám já, takže taky na fotkách tolik nejsem. Ale nevadí mi to, stačí mi jich pár. :D

9 Anchor Anchor | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:41 | Reagovat

[8]: Ano, prosím, určitě! :-D Rozhodně prosím i komentuj! :D
:D

10 Jana Jana | E-mail | Web | 20. září 2015 v 7:15 | Reagovat

No jo, to focení, foceníčko :P

11 Anchor Anchor | E-mail | Web | 20. září 2015 v 10:37 | Reagovat

[10]: Odstavec začínající červeným "A teď" :-D

12 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 20. září 2015 v 18:38 | Reagovat

Nesnáším, když mě někdo fotí :D
Jo, chtěla bych upozornit na velice zajímavý poznatek z Londýna. Takhle jdu, jdu, šlapu a vtom vidím na domě napsáno THE ANCHOR-tak jsem si na tebe hezky vzpomněla, samozřejmě jsem to nezapomněla vyfotit. Bude to na blogu, někdy v budoucnu - snad. :-D

13 Anchor Anchor | E-mail | Web | 20. září 2015 v 19:06 | Reagovat

[12]: Zlatíčko! :-D :D

14 Fellien Fellien | Web | 25. září 2015 v 22:32 | Reagovat

Mně se stalo, že jsem tak jednou jela v Brně šalinou ze školy. Tak si tak sedím, kolem mě plno lidí a naproti mně seděl nějaký borec. Furt tak divně cosi dělal na mobilu a něco na něm šteloval. Tak jsem si už začala říkat co to sakra furt dělá s tím mobilem, už mi to přišlo divné. Pak na mě nenápadně (ale stejně to bylo mega poznat) namířil ten mobil a to už mi bylo jooo divné. No a z ničeho nic se ozvalo hlasité "cvak" z toho mobilu :D. Ten blbec si zapomněl vypnout zvuky :D. A hned uplně zrudl a utekl pryč, zrovna jsme zastavovali na zastávce :D. A nejhorší ty babky pak okolo, jedna druhé šuškala tak, že to slyšel zbytek vozu: "Viděla jsi to? On si ji fotil! Proč si ji fotil?" "Nooo já ji už někde určitě viděla! Nehrála ona v Ulici?" "Myslíš? No mně je taky nějaká povědomá!" No a pak se na mě začali už všichni otáčet a civěli na mě a já v tu chvíli v duchu bědovala, že jedu až na konečnou :D.

15 Anchor Anchor | E-mail | Web | 26. září 2015 v 7:11 | Reagovat

[14]: Chachacha :D :D :-) To musel být zážitek za všechny prachy! :-D

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama