Jak jsem se (ne)chtěla fotit + Nechvalná historie mé puberty

18. září 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Jako malá jsem měla obrazových památek na plno věcí mnoho, leč bůhvíproč mi přeskočilo a přestala jsem se chtít fotit. Opruzovalo mě to. Zcestně jsem se domnívala, že na fotkách nevypadám dobře (Taková blbost! Vrátit se v čase, pořádně bych si to užila!). I tak odhodlanou bytost, jako je táta, jsem po nějakém čase odradila od hraní si na paparazziho, takže nemám skoro úplně žádné fotky na období od začátku 7. třídy do tanečních v 1. ročníku střední školy. Hustý, co?

Občas za to nejsem ráda, přece jen se jedná o dost dlouhou etapu v mém životě a možná bych se ráda podívala na to, jak jsem vypadala - často se mi mé fotky líbí až po 5ti letech. A navíc, když to někomu řeknu, asi se na mě bude divně koukat. Ale na druhou stranu jsem někdy docela ráda. V té době jsem se totiž chovala nepříjemně, jemně řečeno. :D Ne, nebyla jsem zmalovaná krá*a, ale byla jsem drzá a svůj vztek jsem se nestyděla dávat najevo. :D Mé naštvání pramenilo z pupínků a dalších aspektů mého vzhledu, jako byl například nos. Také proto, že se se mnou moc lidé nebavili, ale už jsem si zvykla. :D

Chovala jsem se nepěkně hlavně k holkám, co s nimi jezdíme na farmu. Celé roky jsem totiž jedináček a jezdili jsme na dovolenou jen ve třech s rodiči, což mi moc vyhovovalo, ale pak jsem začala být líná (místo chození po Českém Krumlově jsem se na hotelovém pokoji dívala na vtipný film Taxi s Queen Latifah! :D) a nerudná - to bylo ještě na základce - tak se rodiče po nějaké době tím spíš sčuchli s rodinou tátova takového spolupracovníka.


Nechtěla jsem se seznámit s jeho dvěma dcerami, protože byly mladší (jedna o skoro tři roky a druhá o sedm), takže bych si s nimi neměla co říct, myslela jsem si. Navíc jejich táta tomu mému pořád a dlouho volal (a když říkám pořád, myslím opravdu pořád - to bylo třeba při cestách autem, kdy se kvůli tomu vyplo rádio, neúnosné :D), tak jsem k nim chovala despekt i proto. A buch, v mých čtrnácti jsem náhle s nimi musela jet na farmu! Byla jsem totiž příliš malá na to, aby mě nechali doma samotnou celý týden (až teď v 17 jsem si musela vydupat, aby mě kvůli něčemu nechali přes 1 noc!).

Pochopitelně jsem extrémně nebyla nadšená a dávala to najevo. Víc doma, před nimi jen trochu. :D No jasně, když jsme tam vešli, čekaly mě tam zvědavé pohledy čtyř osob, správně si o mně jistě myslících, co je to za divnou holku. Možná namyšlenou. Větší interakce s holkami jsem odmítala, opravdu to, že jsou mladší, bylo znát u jedné trochu, u té druhé hodně (nemyslela jsem si o nich, že jsou pitomé, jen jsem se s nimi nechtěla bavit - neměla jsem o čem, chtěla jsem dělat jiné věci, které vám teď popíšu) a místo věčného okukování přítomných domácích zvířat a hraní ping-pongu jsem pařila The Sims a HOCZ, kde jsem plodila mimo jiné ty své extra vtipné úkoly.

Znechutilo mě i to, že jsme s nimi následně jeli jen s mými rodiči (bez jejich rodičů) na dovolenou na Lipno - tam, kde jsem jezdila jen s rodiči, tam, kde jsem to měla ráda, tak tam jely i ty dvě kukačky, z nichž jedna z nich se bavila s mou mamkou a druhá byla zlá (to je pořád, ještě začíná mít pubertu...)! A nebylo vidiny na zlepšení, rodičům se výlety s větším počtem účastníků líbily, takže přede mnou byla vidina nekonečného cestování jen s holkami, ne pouze my tři s rodiči, jako tomu bylo dřív!

Pak jsem se postupem času s dalšími farmami (na podzim, o Velikonocích, v létě, na podzim, o Velikonocích...) s tou starší skamarádila a můžete ji zde znát jako Lenku. :) Ta mladší... No... Taky ji tu (ve stejném článku jako její sestru) najdete jako Báru, ale protože se stávám konstruktivním člověkem, nepomlouvám ji tu. :) Ale nechová se ke mně pěkně, velmi jemně řečeno.

Nějak moc jsem rozvedla to, jaká jsem byla! :D Prostě občas jsem ráda, že na takové časy nemám fotky, když jsem navíc měla takové háro a nosila trička s vtipnými postisky různých zvířat (s šílenou rozchechtanou včelou jsem se nechala vyfotit na pas i občanku! Ale naštěstí to není vidět! :D) - hm, fajn, měla jsem jen dvě. :D


A teď, jak jsem se opět zcivilizovala, vylepšila a ve svých snahách pokračuju, jsem opět zatoužila po nových fotkách mé velkoleposti. :D Protože která teenagerka by nechtěla hezké fotky sebe! :) Tak jsem si začala přát i profesionální fota, že třeba k někomu zajdu na své 18. narozeniny a začala jsem přemýšlet i nad tím, jak by bylo fajn, kdyby mě někdo z okolí začal fotit. Permanentně, třeba každý den. A pak by mi předložil ty nejlepší fotky! Taky by bylo prima, kdyby mě na ulici někdo neznámý najednou začal fotit!

A světe div se, před pár týdny se mi splnilo to poslední jmenované přání! :D
To jsme se s mamkou vracely domů
  • ze sobotní vycházky na kopec blízko u nás,
  • která se protáhla v mnou vynucenou pouť do města za pizzou,
  • po jejímž objednání jsme stihly autobus,
  • z něhož jsme šly pěšky
kolem jedné zde již zmiňované ubytovny plné podezřelých existencí. A v jednom otevřeném okně jsem spatřila nějakého pána s na nás namířeným bleděmodrým foťákem! Hned jak jsem vzhlédla, začal cvakat! On si normálně fotil mě s mamkou, jak se do sebe zavěšeny s krabicí pizzy vláčíme domů! :D WTF! :D


Asi takhle, až na to, že já vyrostla, byla jsem na druhé straně, měly jsme jiné oblečení a krabici pizzy :D
Mimochodem, tohle je předpředposlední fotka mě z poslední akce před obdobím nefocení :D
A vlasy jsem měla dlouhé, jen sepnuté :D

Od té doby se radši do oken ubytovny nedívám, i když vím, že odtamtud na mě čumívají lidé jako on (možná "jenom" on) a mám nahnáno, když jdu kolem. :D Ale přání se mi splnilo! :D Teď už jen ať mě někdo začne permanentně fotit a předloží mi ty fotky, na kterých se si budu sama sobě líbit! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 18. září 2015 v 12:58 | Reagovat

Jak já oceňuji tvou snahu formátování! Je to dokonalé, úžasné, skvělé a přehledné. Jsi boží, fakt že jo!

2 Sonča Sonča | E-mail | Web | 18. září 2015 v 20:37 | Reagovat

Já se taky vztekala při focení.. :D A od nějaké 4. - 5. třídy nemám skoro žádné fotky.. :D A když už jsem se někde na nějaké fotce ocitla, vypadala jsem tam tak tragédně, že jsem týden odmítala opustit pokoj.. :D
Přijde mi to tak, že my holky prostě v životě máme takové bezfoto období.. :D

3 Anchor Anchor | E-mail | Web | 19. září 2015 v 11:06 | Reagovat

[1]: Och, děkuju! :D :-D

[2]: Njn :D Tak se na ně zkus zase podívat, třeba už si budeš připadat líp - já to tak taky mám :D Nóóó, hmmm, ale na tý třídní fotce z roku 2012 a 2013 (2011 jsem se z toho ulila :D) si furt připadám jako... A asi se to nezmění, i když se si občas líbím až po 5 letech :D

:D

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 19. září 2015 v 20:56 | Reagovat

Tak to já jsem se fotila celkem dost v tom období :D Pořád jsem byla taková fotekchtivá, i když většinou jenom s někým, nebo že mě fotil někdo... selfie je nuda :D

5 Anchor Anchor | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:28 | Reagovat

[4]: No vidíš to :D Ale selfie si zase můžeš s čelní kamerou ošéfovat :D Akorǎt si potom musíš zkontrolovat, jestli ta fotka není zrcadlové převrácená :-D

6 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:29 | Reagovat

Já jsem se jako menší taky nechtěla fotit, ale dědu jsem neodradila, a tak mám naštěstí na co vzpomínat :D

7 Anchor Anchor | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:33 | Reagovat

[6]: Ó, cítím se ohromně poctěná tvým komentářem! :-)
To máš dobrý, tátu jsem nakonec uondala a nějak teď nefotí O_O :D

8 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:38 | Reagovat

[7]: Jé, vážně? Tak to je budu psát častěji, většinou čtu tvé články na telefonu a pak zapomínám komentovat :D
No, děda je nezdolný. Ale v posledních třech letech se rodinným fotografem stávám já, takže taky na fotkách tolik nejsem. Ale nevadí mi to, stačí mi jich pár. :D

9 Anchor Anchor | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:41 | Reagovat

[8]: Ano, prosím, určitě! :-D Rozhodně prosím i komentuj! :D
:D

10 Jana Jana | E-mail | Web | 20. září 2015 v 7:15 | Reagovat

No jo, to focení, foceníčko :P

11 Anchor Anchor | E-mail | Web | 20. září 2015 v 10:37 | Reagovat

[10]: Odstavec začínající červeným "A teď" :-D

12 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 20. září 2015 v 18:38 | Reagovat

Nesnáším, když mě někdo fotí :D
Jo, chtěla bych upozornit na velice zajímavý poznatek z Londýna. Takhle jdu, jdu, šlapu a vtom vidím na domě napsáno THE ANCHOR-tak jsem si na tebe hezky vzpomněla, samozřejmě jsem to nezapomněla vyfotit. Bude to na blogu, někdy v budoucnu - snad. :-D

13 Anchor Anchor | E-mail | Web | 20. září 2015 v 19:06 | Reagovat

[12]: Zlatíčko! :-D :D

14 Fellien Fellien | Web | 25. září 2015 v 22:32 | Reagovat

Mně se stalo, že jsem tak jednou jela v Brně šalinou ze školy. Tak si tak sedím, kolem mě plno lidí a naproti mně seděl nějaký borec. Furt tak divně cosi dělal na mobilu a něco na něm šteloval. Tak jsem si už začala říkat co to sakra furt dělá s tím mobilem, už mi to přišlo divné. Pak na mě nenápadně (ale stejně to bylo mega poznat) namířil ten mobil a to už mi bylo jooo divné. No a z ničeho nic se ozvalo hlasité "cvak" z toho mobilu :D. Ten blbec si zapomněl vypnout zvuky :D. A hned uplně zrudl a utekl pryč, zrovna jsme zastavovali na zastávce :D. A nejhorší ty babky pak okolo, jedna druhé šuškala tak, že to slyšel zbytek vozu: "Viděla jsi to? On si ji fotil! Proč si ji fotil?" "Nooo já ji už někde určitě viděla! Nehrála ona v Ulici?" "Myslíš? No mně je taky nějaká povědomá!" No a pak se na mě začali už všichni otáčet a civěli na mě a já v tu chvíli v duchu bědovala, že jedu až na konečnou :D.

15 Anchor Anchor | E-mail | Web | 26. září 2015 v 7:11 | Reagovat

[14]: Chachacha :D :D :-) To musel být zážitek za všechny prachy! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama