Sboristou býti - dobře se míti & Přihřátá polívčička - část 2.

11. září 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Předchozí část je tady taky! :)


Ale méně pěkná pak byla cesta pěšky do synagogy, teda spíš sprint v rámci fyzických možností. Byl slejvák jako něco! Naštěstí jsem měla ten deštník, ale Eneul, která se mi směje za to, že s sebou tahám všechno, chudák zmokla, i když se ze začátku snažila choulit pod můj. Hehe :D Mokrá jsem byla nejmíň ze všech, no stejně jsem se mrkla na WC, kde jsem si rozpustila vlasy až moc brzo.

Po chvíli stání jsem si odložila kamsi věci až na desky. Za nějakou dobu, strávenou litováním nenajezení se a toužením po opětovném napití, se vyrazilo k té místnosti, kde jsme měli zpívat! Proběhlo se ještě jednou deštivou pasáží a i když nás od druhého krytého místa vyháněli, že potřebovali jen silné kluky na tahání nástrojů, nehnula jsem se! :D Tam jsem ještě zahlédla instruktora z taneční školy, kam jsem chodila na pokračovačky. Jo, teď si dávám pauzu, protože má schopnost udržet rovnováhu je opravdu vysoká a mám moc vysoké mínění o tom, jak mi pěkně jde tančit... To bych aspoň ráda řekla! :D

Pak se doopravdy šlo na věc! Naštěstí jsem si zabrala místo jako obvykle a našla rodiče s přáteli v hledišti, tak jsem byla spokojená. Ale najednou jsem přišla na to, že jsem zapomněla Vincentku! Nechtělo se mi znovu nekrytou pasáží, ale stejně mi tam poradila vedle stojící holka jít, že prý už neprší. Naštěstí míň. Po cestě jsem potkala paní profesorku, kterou jsem nejdřív zavedla k věcem, ale flaška si hověla na okně WC. Říkala jsem si, že ji tam zapomenu! :D


Velmi jsem se bavila nad tím, jak se asi museli ostatní, hlavně mí známí, divit, když jsem zdrhla zrovna já, jakožto ta, kvůli které přijeli! :D Pak už to bylo v pořádku. Velmi jsem se snažila a celý koncert se moc povedl, blesky se vyšlehaly do vystoupení předchozí skupiny. Hehe :D Naštěstí jsme měli pořádný několikaminutový potlesk i vestoje, a tak jsme mohli dát jako přídavek písničku, na kterou jsem se těšila. I se na mě někdo díval a před tím jsem se naštěstí ohlédla právě včas, aby fotograf cvakl momentku! :D Mám ráda takové "náhody"! :) - Tak pěkně jsem se na něj usmála a ten magor to nikam nedal! Jak mohl! :D

Po akci jsem si stoupla zase do chodby první budovy, kudy procházeli ostatní, i potkala jsem křtitelku, bývalou paní profesorku hudební výchovy a bývalou sbormistryni v jedné osobě. I když jsme se jí všichni báli, než odešla do důchodu, a byla přísná a nepříjemná, rozhodla jsem se udělat dobrý skutek. Řekla jsem jí s úsměvem, že ji ráda vidím, což ale byla pravda. Už dřív jsem si myslela, že to udělám. Byla šťastná! :)

Potom jsem potkala Eneul s Dezertérkou, přičemž mě první z nich na něco zvala, leč já měla přece s sebou Lenku a ostatní, s nimiž jsme plánovali jet na večeři! Ani jsem nemusela nic vysvětlovat, protože se Lenka zrovna objevila, a tak jsem je představila - poprvé se uviděly osobně naživo! :D


Byla jsem trochu nervózní, že se rodiče nezačali hned svěřovat se svými dojmy, jako to dělávají. :D Ale to přišlo hned v autě, jak Lenka pustila videa s celými písničkami z koncertu, která natočila. Jelo se do restaurace, kde jsem byla naposledy jako malá. A při příchodu hrála písnička Here Comes The Sun - má oblíbená od Beatles, kterou jsem poslouchávala v jednom období! :D Ostatně celý pobyt tam hráli dva lidé, u kterých se mi zdálo, že je už odněkud znám (Dèja vu? Mám ráda tento pocit! :D), písničky, které jsem poslouchala v období tanečních a které mám moc ráda, protože je mám s tím spojené! :D Když začali hrát I Need A Dollar, musela jsem se smát. :D To mám zase spojené s ulítlou představou toho, jak bych zrovna tuhle písničku zpívala třeba v America's nebo Britain's Got Talent! :D

Být vámi, nejím avokádo a i když na lístečku v lepší restauraci nemají napsanou vaši oblíbenou zmrzlinu, zeptejte se! :D I když já to měla usnadněné v tom, že si pamatuju, že jsem si tam dávala čokoládovou minule. :D Na tomto místě se děly věci - propagace CDčka, (které jsem měla doma od pátku a nebýt toho, že se o něj zajímala paní Ema, ještě bych se s ním nevytasila, aby rodičům nebylo líto, že ho ještě nemají) kutí plánů a pochvaly! :D

Po té, co jsme tam strávili léta, jsme vyrazili k nám kvůli mobilu Lenky v mém pokoji. S touto osobou jsme po cestě znovu shlédly všechna videa, která mi má poslat, vyjádřily si, jak se těšíme na další setkání a ještě si zatrsaly za baráky jako na Nový rok v galerii mezi obrazy před otevřením veřejnosti. :D Jo, když budete u pana Zdeňka Hajného v galerii, určitě si představte, jak tam dvě holky trsají mazurku, letkiss a prohánějí se při polce a celé toto natáčí, protože přesně to jsme dělaly! :D

Málem bych zapomněla na jednu pro mě velmi důležitou věc. Víte, paní Ema není "zvláštní" jenom tím, že je manželkou nějakého malíře. Oba totiž viděli aurické vyzařování! I mně, už bohužel sama, se podívala při prvním setkání kus nad hlavu! Naštěstí jsem asi evidentně prošla, protože se se mnou mile vítá, jako s příbuznou, jako s Lenkou! :) A paní Ema mi řekla, mimo jiného to, že mi fandí! HA! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tu? :)

JO! :)
Nóóó... O:D

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 12. září 2015 v 22:11 | Reagovat

Počkej, paní Ema už je vdova? Já přes tu tvoji hyperaktivitu mám problém sledování děje a některé věci čtu vícekrát :D

2 Anchor Anchor | E-mail | Web | 12. září 2015 v 22:33 | Reagovat

[1]: Jo. :-)
A to si ty články kontroluju, aby v nich bylo všechno (= co nejvíc věcí) jasné! :D Musím subjektivně říct, že se mi to docela daří! :D Akorát občas by měli čtenáři mého blogu mít sloní paměť :D
To děláš dobře! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama