Pošuci na farmě + jiné drby a flashbacky - část 2. (oříšková pouť a šílené nestydy dobývající se do kostela)

30. října 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Druhý den jsme tedy mimo výpravu na šlapadlo na jezírku volaly té Lenčiné kamarádce léčitelce. Jestli ještě někdo na tomto blogu neví, že se občas bojím o svůj život s určitými příznaky (v nějakých obdobích klidně i každý den skoro pořád), tak fakt nevím, co čte. Asi články z minulosti nebo budoucnosti. :D No a plus tohle (klepavka) a její pocit ze mě (jsem bledá) mi poradila, ať urychleně začnu jíst věci s obsahem železa. Jak jsem si také našla na internetu, kešu obsahuje tohoto prvku hodně a pití nápojů z citrusů pomáhá vstřebávání důležité látky. Můj táta měl sice jet na nákup, ale nechtělo se mu.

Tož jsme se s udatnou Lenkou vydaly na tůru do nejbližšího, prý asi 10 km vzdáleného města s obchodem! :D Protože co neuděláte pro své zdraví. To jsem opravdu koukala, jak skvělou nejlepší kamarádku mám! :D Pustily jsme si písničky, aby se nám dobře šlo. V neděli, kdy nic nejede, jsme si stejně na zastávce našly autobus, ale nakonec jsme se kvůli něčemu (asi, že jede na opačnou stranu) rozhodly pár minut před jeho příjezdem pokračovat pěšky jak hlemejždi či slimáci. Né, nemohly jsme se podívat, jestli není zastávka ve správném směru. :D Takhle nám ujel i zpáteční.

Páč můj oblíbený reportér Tomáš Poláček (jeho články ze stopu na olympiádu v Pekingu jsem si nechala posílat i na tábor!) zrovna stopoval přes skoro celou Zemi, uvažovaly jsme i nad stopnutím auta s babami, ale né, i to jedno se známými nám ujelo. :D A samozřejmě, za půlí cesty profrčel kolem autobus. :D Tak aspoň, že jsem osobně pěšky přešla z jednoho kraje do druhého kolem takové té značky s názvem kraje, jak jsem vždycky chtěla. Splnilo se mi další přání! :D Až na to, že to byl jeden kraj, který jsem neměla ráda od té doby, co mi nebylo dobře po návštěvě jednoho místa v něm. :D


Na benzínce měli plno věcí, kešu oříšky ale ne. :D Tak jsme se vlekly k vietnamcům, kde ale měli ty sáčky moc malé. Mohla jsem si dovolit odejít s nepořízenou, protože v dáli byl ještě jeden obchod! Ten zavírali za půl/čtvrt hodiny. :D Ale konečně jsme splašily, co jsem potřebovala, včetně citronové šťávy na odvar. Jo, x hodin se to má louhovat, ale od toho jsem teď musela ustoupit. A momentálně kešu opět nejím, jen tak mimochodem :D


Kvůli Lenčiným již zmíněným šokujícím informacím o jisté osobě jsme se vydaly i k panu faráři, abychom zabezpečily apartmán - ač né křesťanky (teda aspoň mluvím za sebe) a ač vybavené protichůdnými (ne)doporučeními, ale paní léčitelka i s Lenkou měly jiné zkušenosti. Nemusíte se smát a né, nejsme vyloženě šílené. :D Kromě toho jsme tam šly i proto, že náš apartmán sousedil s tím, v němž skutečně přebývá(l) duch - i já jeho aktivity měla tu čest zažít a racionálně zjistit, že za to nespíš opravdu nemůže nic jiného

Kromě toho květináče :D Jo a během prázdnin 2014 jsme se ještě v původním apartmánu normálně musely zabarikádovat v kuchyni s kudlou a vařící vodou v konvici :D, ale proti minulým létům to už byl klídek.

a ano, jsem schopna i racionálního úsudku.

Chudák Lenka musela pro úspěch naší akce vylít zbytek své malé coly, sundat z ní na mou radu tu samolepku a čenžnout víčko s mým přijatelným Rájcem. :D Jo, jsme chtěly jít pro svěcenou vodu s flaškou od Coca Coly! :D I když jsme se, stylově oblečeny v legínech s batůžky na zádech, zkoušely dostat do kostela, nikdo tam nebyl. Né že by nám nikdo v našem ohozu neotevřel, ale prostě to bylo prázdné. :D Tak jsme si našly na internetu otvírací hodiny a prej že to zkusíme v následujících dnech. Můžete hádat, jestli jsme nakonec šly - další důkaz toho, že situace ohledně paní Emy asi je méně vážná.

"Doma" jsme tedy louhovaly (bohužel solené) kešu. :D Napoprvé docela žblemc, ale pak to bylo dobrý. :D Víc si nepamatuju, jen to, že nakonec přijela jen Bára s tátou bez té paní. Ta přicestovala až čtvrtého dne. Byla jsem stále v šoku z toho, co mi řekla Lenka, ale i tak jsem se chovala skoro normálně. Nemůžu přece najednou úplně otočit, kor když se k ní Lenka nechovala nijak zvlášť nepříjemně! Dalšího dne paní odjela a pátého zase k obrovské radosti přijela. :D


V další části najdete konečně ty flashbacky a příčiny rozpadu kamarádství s Lenkou. :D

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Máš sourozence? :)

Ale jo
Ne, jsem jedináček

Komentáře

1 D. V. Spudil D. V. Spudil | E-mail | Web | 30. října 2015 v 16:18 | Reagovat

Když se chceš kontaktovat s farářem, je lepší najít si faru, kde bydlí. V kostele je jen kolem mší. Ale pokud hledáš v tom městě, ve kterém si myslím, tak tam je momentálně fara zavřená (až do konce listopadu) a farář bydlí někde na nějakém sídlišti či co...
Docela by mě zajímalo, co ti ten duch provedl.
A ještě jedna poznámka - že jsi byla v legínách, toho by si asi dneska nikdo nevšiml, v kostele jsem viděl lekoho v lecčems :-D

2 Anchor Anchor | E-mail | Web | 2. listopadu 2015 v 15:50 | Reagovat

[1]: Jak to, že to víš, ses koukal na mapu? :D
Naštěstí nic moc, jen (nó, "jen" - i to stačilo) nás strašil zvuky a siluetami :-D
Aha O_O

3 Jana Jana | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 20:28 | Reagovat

Ježiši to jsou zase storky o duších a svěcené vodě, já tě prostě miluju!

4 Anchor Anchor | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 20:55 | Reagovat

[3]: Och, děkuju! :D Já tebe zbožňuju za komentáře! :D

5 Jana Jana | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 21:00 | Reagovat

[4]: Mne mrzí, že se sem dostanu vždy jednou za čas a ne pravidelně ... co se učím do školy, je to bída..

6 Anchor Anchor | E-mail | Web | 17. listopadu 2015 v 21:06 | Reagovat

[5]: Aspoň, že se sem dostaneš :-) Držím palce! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama