Svádění k hříchu & Akční osvobozený dobroděj

9. října 2015 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
S "drobným" (:D) okecem k velké šokující události!
Jo, publikuju to až v říjnu, protože jsem měla přednastavené články až do této doby už od června :D
Jsem mistr v nadpisech a king v přednastavování, tyjo! :D Snad mi to vydrží!


Už jsem měla, vlastně stále mám, rozepsaný článek na téma toho, jak odedávna chci zažít nějaké dobrodružství a jak konkrétně se budu snažit mu jít vstříc. Že tyto prázdniny chci strávit užitečně. Jenže pak jsem si zase uvědomila trochu ten strach, to, že moc věcí (mírně řečeno) nemá smysl včetně toho, abych se začala učit už teď (dobře, to smysl má... Ale až v srpnu! :D - zářijový update - lolol = jsem se neučila)...

Takže volno trávím většinou válením se u kompu. Jak teď "kámoška" Lenka mimo jiného velmi expresivně řekla (to všechno také zapříčinilo ty úvozovky tady a ignor z mé strany do takové míry, že už jí asi nebudu věřit na 100% a nemyslete si, že sem to, co přesně řekla, napíšu, ale něco jo), né zrovna aktivně. Ale teď mám zase pár akcí, takže vím, že to je tak normální. :D Chápu, že její přeaktivněný život je ve srovnání s tím mým pohodovým dost jinde, ale stejně jsem docela ok. :D

Plánovala jsem si, že si budu vést deník, ale zatím nic moc, stejně bych asi pak ty zápisky převedla do elektronické podoby... A co ne, no... Uvidíme :D Každopádně kvůli tomu teď nemám sebemenší ponětí o tom, co jsem dělala v prvních dnech prázdnin. Nic moc. Kecám, právě jsem si vzpomněla, co jsem dělala 30. 6., kdy nám rozdávali výzo a jsem dokonce tak aktivní oproti minulému roku, že kvůli tomu přepíšu ty skoro 3 řádky, jež jsem už stačila naťukat! :D



Tož v ten slavný den, poněkud opožděně proti ostatním školám, nám o delší výkec (grrr) částí třídy požádaný tříďas konečně donesl ty cenné listiny a z důvodu většinové neplnoletosti nám k tomu dával chlast v bonbónech, no já si nevzala. Aby mi bylo dobře. :D Abych měla takovou jistotu. Asketici by měli radost? :) Hele, já bych se fakt mohla odvázat! :D A jak jsem teď aktivnější, rozhodla jsem se ještě někam jít, né hned domů, jako skoro každý rok.

Dvakrát po sobě jsem šla tou samou ulicí se sáčkem brambůrek (solených Bohemia - jak jsem postupem času zjistila, Lays jsou víc chemické fuj! :D) a přemýšlela nad tím, že snad ještě ani nechci dojít domů, aby nezačaly prázdniny, to si vybavuju ještě teď. Doma se mám dobře, to jo, ale prostě aby ještě nezačala ta toužebně očekávaná doba, protože jsem zatím nestačila vymyslet nějaké extrémně skvělé plány.

Takové myšlenky mě napadly v autobuse, tudíž jsem mohla cestu strávit příjemným dumáním nad tím, jestli mám dezertovat nebo ne. Příjemným... Z hlavy mi skoro lítaly špony. :D Jojo, já a rozhodnutí...! Ale stále jsem byla tak dobře naladěná, že jsem si ani nechtěla sednout, aby se mohly svalit případné příchozí babičky (vždycky jsem z nich na nervy, obzvlášť, když si kvůli jiným obsazeným místům sednu na to viditelně vyhrazené pro ně či pro těhotné), které jsem kupodivu nadšeně (no jo no, mi začalo volno, tak jsem byla natolik dobře naložená) poslouchala v jejich hovorech na téma například dětí, nesoucích si svá vysvědčení ze školy - kde se s nimi flákají, vždyť už by měly jít! Zezačátku jsem měla pro své šlechetné chování (stání, né odposlouchávání, i když i to šlechtí - zdokonaluje mé detektivní schopnosti, pilně získávané sledováním detektivních seriálů) důvod, ale pak se uvolnilo jedno místo a nějaká z nediskutujících babiček si toho všimla a odvážila se na mě promluvit.

To vlastně nedá žádnou práci, však i obsluha v obchodech se na mě často usmívá a tyká mi (to i řidiči). Když to udělají, přemýšlím nad tím, jestli vypadám a působím tak dětštěji, jak se obávám

I když včera (hmmm, haha, včera platí pro zářijový den úpravy tohoto článku) na svatbě naší sbormistrině, mi jedna (jediná, ale co :)) kamarádka ze sboru (pověděla jsem jí o tomto blogu! OMG! :D) řekla, že to, že bych se chovala jako malý dětinský pošuk, je blbost a moc se divila! ÉÉÉJ! :D

ale běda jak mají pokerface, to se mi stýská po úsměvech! :D Takže zubit se na mě! :D

Ať si jako sednu vedle ní. Jenže mně se nechtělo. Tak jsem jí na to něco mile odpověděla, že ráda stojím, což bylo v ten den pravdivé. Paní se správně chopila příležitosti, i dala se se mnou do řeči. Že si určitě nesu domů samé jedničky. Poprvé jsem jí to vyvrátila, podruhé taky, ale pak jsem ji u toho nechala. :D Na zastávce, na níž jsem se rozhodla dezertovat, vystoupila taky! Né že bych jí chtěla zdrhnout, protože by mi byl rozhovor s ní výsostně nepříjemný, ale stejně jsem se rozmyslela i na základě toho. :D Báj d vej (btw = by the way = mimochodem) vystoupila se mnou :D Tak aspoň, že jsem se dozvěděla, že si mě ostatní všímají - pamatovala si, že mě už viděla, a to tím autobusem nejezdím často. :D A že jsem udělala dobrý skutek! To mě teď moc těší! :D

Chtěla jsem si v obchodním domě udělat radost nějakým kusem oblečení, jak nemívám ve zvyku, leč na nic jsem nenarazila. "Jen" (chtěla jsem, kurnik, trička, moc jich zatím nemám :D) na skvělé sako.

Něco takového jsem totiž už dlouho potřebovala kvůli sboru... A taky tanečním, kam zase přijdu! :D Prej se bunda k plesovým šatům nehodí.

Jediné, schované, mé velikosti. Ale stejně jsem si nebyla jistá, jestli mi sedí na ramenou a bylo černé, tož jsem si ho nevzala. Avšak vrtalo mi hlavou až do příchodu domů. Tam jsem asi potkala mamku, která se možná vyptávala na to, kde jsem byla tak dlouho, nebo jsem jí to připomněla, že se nezeptala. :D Každopádně jsem ji přesvědčila, že bychom se na něj měly jít podívat, ale po pár hodinách odpočívání jsem už tak rozhodně nejednala. :D Naštěstí jsme ovšem nakonec vyrazily. A sako tam bylo! Olé, první úspěch! Akorát ta trička a šaty zas nic :D


Pak tedy dlouho nejspíš houby. Až do farmy. Plánovala jsem si, že si ji užiju. Však jsme si i s Lenkou psaly na Facebooku, jak se těšíme. Já tedy míň, projistotu, protože jsem byla trošku přesvědčená, že jestli se budu moc těšit, moc o tom psát, nemuselo by se to úplně povést. :D A... Však uvidíte, co se stalo!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama