Z čitálka ignorantem

11. prosince 2015 v 5:40 | Anchor |  Zamyšlení
Jako malá jsem četla skoro pořád a cokoliv, jakože noviny, časopisy a knížky. Občas i to slavné složení na krabici s cereáliemi, když nebylo zbytí. Akorát na blogy jsem se nedostala kvůli tomu, že jsem jaksi neměla počítač. Ráda jsem tuto aktivitu provozovala i místo spánku (cože, já jsem blbla se spánkem už na základce? :O Ale tehdy jsem aspoň byla schopná ten deficit dohnat o víkendu... A až takový deficit to nebyl... *ťuk ťuk ťuk* :D) a učení, což ovšem na prospěch nemělo vliv, vždyť jsem se nacházela na základce.

Tehdy jsem tak všechno zvládala kompletně bez učení a stejně měla samé jedničky - byla jsem nejchytřejší ze třídy! Zhýčkaná jsem si přišla na gympl... No a od té doby samé jedničky tak docela nemám, jestli víte, jak to myslím, neboť (bacha, toto je souřadné spojení, což je pro mě celkem důležité, jelikož z této blbosti budu příští týden psát :D) 1) jsem stále zvyklá do školy moc nehnout prstem, 2) tak ráda prokrastinuju a 3) pořád mi na mysl vyskakuje nesmyslnost učení se v budoucnu nepotřebných v*l*vin. :D

I vstát o hodinu dřív, než bych musela, jsem kvůli tomu byla ochotná!


Z knihovny jsem si vždy odnášela tolik kousků, až se mi to nevešlo do batohu, ale i tak jsem je vracela hned za pár dnů. Čím byla bichle větší, tím rostla má spokojenost. Nasávala jsem nová slova hlavně z dobrodružných knížek, jako je například Správná pětka, Tajná sedma a Agáta a detektiv Lupa, ale (ne)bála jsem se ani hororovějších výtvorů, třeba od Thomase Breziny. Zamlouvala se mi dále trilogie Strážci času.

A co teprve série o Harry Potterovi! Teda nejdřív když mi byla tátou přivezena první část, odmítla jsem ji se slovy, jak může někdo chtít číst takovou bichli s droboučkým hustým písmem, no od té doby, co jsem začala navštěvovat ve 3./4. třídě již zmíněnou budovu - knihovnu... Jsem ráčila změnit názor a zbytek už znáte. :D Samozřejmě, že mám také plno knížek doma, jenže tam jich je přeci jenom víc a disponují i těmi už nesnadno sehnatelnými. :D

Svou čtenářskou vášeň jsem odmítala skrývat ani ve škole. Kámošky tehdy prokrucovaly oči, že si furt jen čtu. Ale mě to tak bavilo!


Pak už jsem ze svého konzervativního pohledu všechny zajímavé kousky přelouskala, včetně komiksů o kačeru Donaldovi, které mimochodem mám moc ráda :D, a občas se mi začalo zdát a nelíbit, že některé knížky mají podobné téma, jsou na jedno brdo a neráčí býti zajímavými. Myslím, že se jednalo o nějakého učně, možná Hraničářova (Gurmánko? :D), ale nejsem si tím jistá, možná byl Čarodějův nebo tak něco! :D

Tu s gymnáziem plíživě nastoupilo střídavé učení. A jakýmsi způsobem jsem z knížek

Před pár lety skončila série o Septimusi Heapovi, čekám ze zvyku na poslední díl Bohů Olympu, ale od Ricka Riordana asi jeho nový budoucí počin ze severské mytologie narozdíl od té egyptské číst už nebudu, tůdle. :D

postupně přesedlala na blogy a tím to momentálně hasne!

Ovšem nedávno jsem po letech ignorace a přehlížení sama od sebe přečetla všechny díly Pána prstenů! Gratuluju si za to, že to bylo až teď a nechápu, co je to za zbytečně strašící ptákovinu, že tam prý je neskutečný počet ras!

A zrovna se kamarádky z gymplu probudily a začaly naveliko číst! Gurmánka na mě kouká jak na ko*ota, že když nemám co dělat, tak nečtu a vůbec se nechci ponořit do série Hry o trůny! Jenže mě to už prostě vůbec netankuje! Své jsem si šíleně moc odčetla

Jak jsem tehdy byla hrdá na to, že hodně čtu a trochu se v duchu povyšovala nad ty, co tak nečinili :D Hm, teď si to samé o mě nejspíš myslí Gurmánka a považuje mě za nepříliš inteligentního tvora...

a teď prostě necítím tu potřebu si vymývat mozek vymyšlenými osudy nějakých postav z pera nějakého pána! Nechápu (hmmm, proč se teda divím Gurmánce, že nechápe mé důvody? :D) lidi, jak o nich můžou diskutovat a probírat to, jací jsou, co udělali a navíc řešit to, kde na mapě žijí a vůbec se starat o ty plánky! Těmi vymyšlenostmi si akorát zaplácávají místo ve svých pamětech! :D (né že bych se já jakožto zástupce tohoto názoru místo toho učila, ale stejně :D)

Jako fajn, mě zase baví detektivky s Herculem Poirotem, jenže díky nim si aspoň tříbím své detektivní schopnosti, které se proto jistě aspoň trochu zlepšují a jež se mi jistě někdy budou hodit! :D A žiju reálný život! Hmmm, fajn, určitou značnou část toho času sedím u počítače a dělám kolem tohoto blogu... Ale tady aspoň píšu o sobě a né nějaké vymyšleniny! :D A to je velký rozdíl! No ano! :D


I takto se tedy můžete za pár let změnit - bu bu bu, vášniví čtenáři! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 11. prosince 2015 v 14:51 | Reagovat

No jo, mně se to mění taky, i když asi ne tak výrazně. Nebo možná jo. Vždycky jsem četla, pak v šestce na gymplu jsem nepřestala, ani pak v sekundě. Tehdy jsem se tolik učit nemusela. V tercii se ze mě stal pravý knihomol, deset knížek měsíčně byl standart. No a pak přišla devítka a teď prvák a nějak to nestíhám skloubit dohromady, abych přečetla co nejvíc a známky se držely v optimálních průměrech. :D I tak ale čtu třeba čtyři knížky měsíčně. :)

2 Anchor Anchor | E-mail | Web | 11. prosince 2015 v 16:19 | Reagovat

[1]: Wow, dobře ty! :-D

3 Sonča Sonča | E-mail | Web | 14. prosince 2015 v 21:41 | Reagovat

Jak jáááá bych četla!! :D Ale nemůžu! :D Mám hrozně málo času a než číst a nevychutnat si to, tak radši ani nečtu vůbec! ... Jsem zvědavá, kdy budu dohánět zbylé knížky na maturitu! :D

4 Anchor Anchor | E-mail | Web | 14. prosince 2015 v 21:47 | Reagovat

[3]: Asi tak! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama