Duben 2016

1. Itálie: Den 1. - Samá překvapení

29. dubna 2016 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Na den D = den odjezdu, úterý 27. 10. 2015 :D, jsem se ke svému velkému štěstí dobře vyspala narozdíl od předchozích zájezdů, což je podstatná informace!

Tento odjezdový den jsem strávila (možná dle očekávání)
  • příjemným flákáním
  • dobalováním
  • chechtáním se nad prokrastinací Jany
    • Začala balit kufry jen pár hodin před odjezdem! Skandááál! :D
  • vzájemným svěřováním s holkami s naší nervozitou a strachem ze zájezdu...
No a hlavně vyšilováním! Byla jsem schopná pouze chodit sem a tam po pokoji a furt dokola opakovat "Ojojojojojojoj!" :D Tímto jsem skutečně zaplácala (asi) desítky minut.

1. Itálie: Dramatický den C - vzrůšo kvůli zkoušce sboru + nebezpečný dirigent (2/2)

22. dubna 2016 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Doporučovala bych vám si přečíst 1. část popisu, ať víte, vo co go! :D


Jako zlodějky jsme se tam skoro nezpozorovaně dobily a
(teď by bylo vhodné si pustit hudbu z Růžového pantera - Tudu, tudu, tudu tudu tudu, tudutudůůů, tudududududu! :D)
ve tmě se kradly po pochybně osvětlené cestě směrem k 1. budově, identifikované mamkou jako vrátnice.

Stokrát jsem měla cukatůru to otočit, ale né tak odhodlaný drahý rodič. Klepala na okna a vyřvávala Haló, neboť za jedním oknem problikávala televize = známka lidské přítomnosti. Leč nikdo nevylezl, neb asi ráčil býti zalezlý na WC, či z nás měl strach (ale to by pak byl strážný na dvě věci).

Zpěv se odnikud nelinul, natož nějaké světlo, ovšem mamka se i přes mé protesty
na téma zbytečnosti tohoto počínání
vydala na výzvědy dále poněkud rozlehlým areálem, jistě střeženým kamerami (aspoň 1 jsem viděla). Takže jsem si hned představovala šokovaného vrátného, zkrouceného děsem, a hlouček policistů už na cestě. :D

Komnata nejvyšší potřeby

16. dubna 2016 v 12:30 | Anchor |  Rozcestníky
Tak jsem se rozhodla z této rubriky udělat jen seznam a články přeřadit do rubriky Myslánka, kam vlastně patří :D

Právě jste ráčili objevit seznam povzbuzujících vzpomínkových článků!
Jejich blahodárný účinek na náladu má být způsobený tím, že ač se mi v popisovaných událostech stalo něco nepříznivého, nakonec vše dopadlo dobře. :D

  1. Baskeťácké trable
  2. 2. Anglie: Nádraží East Croydon aneb Spatření Alana Rickmana?
  3. 2. Anglie: Příliš nenápadný mail
  4. Drážďany 2012 aneb Sibiř hadra (= byla tam neskutečná zima)
  5. Splnilo se mi největší přání! - část 1. (veni, vidi, po chvíli vici)
  6. Splnilo se mi největší přání! - část 2. (35 krav a kalašnikov :D)
  7. Splnilo se mi největší přání! - část 3. (jak nás neposlali do háje)
  8. Splnilo se mi největší přání! - část 4. (mítink s mimozemšťany a Alanem Rickmanem)
  9. Splnilo se mi největší přání! - část 5. (TO)
  10. Splnilo se mi největší přání! - část 6. (obtěžování spolucestujících + důkazy úspěchů)

1. Itálie: Doba před zájezdem + dramatický den C (1/2)

15. dubna 2016 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Už jsem se tu několikrát zmínila o dárku k mým osmnáctinám (odkaz na článkovou sérii) = o školním zájezdě do Itálie. Jelikož se konal 27. 10 - 1. 11. 2015, už jsem si jej jaksi odžila, tož hurá na popis! :D


Na začátku se o zájezdě se od profesorů dozvědělo nejspíš jen pár vyvolených tříd, soudě podle toho, že ke mně tato informace doputovala až odposlechnutím hovoru spolužačky Chytrolínky. Ta získala povědomí nejspíš od sestry, která se také vzdělává v naší škole, ale v jiné třídě. Chytrolínka, které přítomnost sestry nestačila, sháněla na zájezd doprovod a já se sice přihlásila, jenže narozdíl od zájezdu do Drážďan tentokrát spolužačka vůbec nereagovala (grrr).

Nakonec s ní měla jet Kapitánka, tak jsem jen pokrčila rameny a moudře si řekla, že uvidím, jak se ta situace vyvine. Jakóže jak se nakonec dostanu do Itálie.
  • Už nějakou dobu jsem tam totiž chtěla jet.
    • žeru antiku
      • tomu pomohlo přečtení sérií Percy Jackson + Bohové Olympu od Ricka Riordana :D
    • jsem ochotná žrát i italská jídla (om nom nom, pizza, nom, těstoviny, nom, rajčata, nom, bazalka, mozzarela ujde, i když je to sejra) a to je co říct, protože jsem vybíravá! :D

    • Řím, ou jé! :D Ty památky, ty budovy, ty ulice!

Účinky kouzla Expelliarmus aneb Bacha na mé fusekle

8. dubna 2016 v 5:40 | Anchor |  HOCZ a já
Hmmm, copak to tu je? Že by zase úkol, který čtrnáctiletá Anchor napsala, když hrála RPG hru na Hocz.org? - Správně! :D


Jako pilný studentík jsem hnedle po zazvonění na přestávku utíkala vzít knihovnu útokem a to, kupodivu, úspěšně! V jedné tak nějak odrbané knížce jsem narazila na větu, že pokud je odzbrojovací kouzlo Expelliarmus dostatečně silné, můžeme také dostat na budku. Jakože nás to nějak udeří a po náhlém vznesení do vzduchu si můžeme namlít kušnu. Hu. Ještěže zatím s tímto kouzlem nemám žádné zkušenosti. Ale jedna starší kámoška z Merlinovy akademie, Bessie, mi něco o vedlejších účincích Expelliarma vyprávěla!

Tož to druhého (slovo "jednoho" je už na začátku vyprávění dosti obehrané) krásného letního dne Besska trajdala jako obvykle rušným velkoměstem Londýnem. Tentokrát za účelem donesení mé velectěné existenci sáček s mými děravými ponožkami. Fusekle jsem u ní předchozí den nechala jakožto důkaz, že v nich mám větší rozpáraná místa než ona. Ale što se nestalo! Najednou se kolem ní začal prohánět věru zlovolný nápad! Rotoval jí kolem kedlubny, proplétal se mezi nohama a narážel do břucha, až jakýmsi prapodivným způsobem vlítl rovnou do jejího pravého, nebo levého (to už po těch měsících nevím přesně) slechu.

Oslavy mých 18. narozenin - část 5. (návštěva koncertu Lucie Bílé v narozeninový den)

1. dubna 2016 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Nemám už sebemenší tušení, co jsem to dělala den před svými narozeninami.
  • Nejspíš jsem jen seděla u elektroniky a vzdychala nad tím, že mi další den bude 18. Však jsem taky vyplodila toto! :D
Upřímná zpověď den před 18. narozeninami

Zejtra je mi 18.
A já absolutně nevěřím tomu, že se tak opravdu stane. Fajn, jak budete vědět nejspíš až příští rok :D, už sice vypadám na svůj věk a někdy i jako starší (a už za to chvílemi nebývám ráda), ale teda to mé chování, nó, ehm, občas se ještě zdaleka nechovám důstojně.

Haha, ehm, občas. Haha. Já si teda tak docela nemyslím, že jen občas, báj d vej, ale pšššt. :D