1. Itálie: Den 1. - Samá překvapení

29. dubna 2016 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Na den D = den odjezdu, úterý 27. 10. 2015 :D, jsem se ke svému velkému štěstí dobře vyspala narozdíl od předchozích zájezdů, což je podstatná informace!

Tento odjezdový den jsem strávila (možná dle očekávání)
  • příjemným flákáním
  • dobalováním
  • chechtáním se nad prokrastinací Jany
    • Začala balit kufry jen pár hodin před odjezdem! Skandááál! :D
  • vzájemným svěřováním s holkami s naší nervozitou a strachem ze zájezdu...
No a hlavně vyšilováním! Byla jsem schopná pouze chodit sem a tam po pokoji a furt dokola opakovat "Ojojojojojojoj!" :D Tímto jsem skutečně zaplácala (asi) desítky minut.


Pak jsem vynervovaná byla odtržena od postele, unesena do dopravního prostředku
jehož gumy tentokrát díkybohu narozdíl od předchozího dne vydržely
a bez původně zamýšleného tabletu, leč naštěstí se vším ostatním
  • včetně
    • maxi lékárničky
    • spousty rohlíků
    • tuny obávaných Bebe sušenek
      • Extrémně se mi zhnusily od té doby, co jsem se jimi ve 4. třídě cpala každý den místo nechutného oběda, a po té, co tvořily hlavní složku mého jídelníčku během zájezdů do Anglie
jsme se vydali na cestu ke gymnáziu = místu srazu.


Kupodivu jsme se nejen vypravili včas, nejen jsme tam dorazili brzo, ale dokonce tam nikdo i v době srazu prostě opravdu nebyl! :D Rodiče mě vyhazovali z auta, abych si užila stání před školou jako ichtyl, ovšem já se ani moc nedala, vylezla jsem, co nejpozději to šlo. A dobře jsem udělala, neboť jsme poté skutečně dlouho čekali na silniční koráb.

Byl to ten samý bus (a ta samá cestovka), jaký nás vezl na 1. zájezdu do Anglie! Ten s vytuněným zevnějškem! Jéééj!

Poprvé se tatík dočkal té cti tam s námi venku oxidovat, tedy se možná autobus zpozdil
né kvůli tomu, že byli oba řidiči zmatení
jak se zdálo kvůli nesmyslně vypadajícímu motání kolem gymplu
Objeli ho z obou směrů a na dlouhou dobu odfrčeli kamsi do háje! :D

ale proto, aby si můj drahý rodič tohoto triumfálního okamžiku dosyta užil.

Tatínkovi bylo dopřáno stát ve společnosti různých více či méně zajímavých osobností.

O kus dál stála například chemikářka.
Toto je vskutku vyčůraná osoba - na jaký zájezd může, tam se společně s manželem (šťastný člověk!) přifaří!

S ní jsem byla dopředu smířená, leč nepotěšilo mě
    • nečekané objevení otaškovaného češtináře, co je náš nový třídní.
      • Svou přítomností mi furt připomínal to, že jsem se stále nepřipravila na jeho už dávno probíhající krvelačné zkoušení z nějakého úseku literatury (Skandááál!) :D
    • zahlédnutí jedné holky, co na na mě občas působí nedobře. :D
      • Je sestřenicí mé kámošky Míši z naší Zájezdové čtyřky! To jsem zírala, když jsem se to dozvěděla! :D
  • A samozřejmě musím mezi zajímavými osobnostmi zmínit i naši Zájezdovou čtyřku! :D
    • už snad trochu znáte :) Tak zkusím maličko popsat ostatní.
    • Janu byste rozeznali od ostatních holek z naší party podle brýlí, světlých vlasů a podle toho, že často objektivem míří na účastníky zájezdu :D
    • Theres je Vietnamka :), taky občas nosí brýle
    • a Míša měla v té době své dlouhé světlé vlasy obarvené na fialovo! :D

Až se autobus konečně dokodrcal, mohla započít tlačenice u úložných prostor. Samozřejmě se můj kurf i přes snahu ocitl na nevýhodném místě (= nevyndali jej pak na začátku vytahování), leč to jsem se měla dozvědět až v noci. Teď jsem se mohla spokojeně nasáčkovat do vozu a překvapeně zjistit, že jsme byly s Janou vystrnaděny ze zajednaných sedaček v přesném prostředku káry!
  • Naštěstí to vlastně nevadilo, neboť se jednalo o posun pouze o jedno místo dopředu.
  • Navíc jsem ke své radosti zjistila, že to posunutí bylo výhodné:
    • už nehrozilo případné vypadnutí (:D) z otevřených dveří při zatáčení
    • a na dosah jsme měly zásuvky! :D
    • A taky ostré červené světlo, jež za pár hodin tak nadšeně rušilo Janu ze spánku, ale to už tak úžasné asi nebylo.
Vrchnost nás obdařila
  • prospekty o zájezdě,
  • propiskou cestovky,
  • několika filmy...
  • A méně zastávkami, než jsem si matně pamatovala ze zájezdů do Anglie. No co, tohle mi vadilo až poslední dva dny výletu. :D
A zavelelo se ke spánku! Nebo nezavelelo, ono to tak vlastně vyplynulo, ale to je jedno. Každopádně já nespala (grrr), mám ten dojem, že vůbec. Holt občas ani Kinedril člověka neuspí! :D

Takový šok! Minulý týden jsme jeli se sborem zpívat do Senátu (pozval nás izraelský velvyslanec, ještě to snad tady popíšu :D) a mně stačila jen čtvrtka, aby se mi chtělo spát i na zpáteční cestě! :D Jako co to? :D

Ani to, že mě Jana nechala, ať si z nedostatku místa v autobuse lehnu na její záda, nepomohlo, tak jsem se tím aspoň pobavila. :D Jó, Jana, to je panečku spolucestující!


Ta v nadpisu slibovaná překvapení jsou označena nakloněným písmem :D
Další den nás čekala Florencie! :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama