1. Itálie: Den 1. - Samá překvapení

29. dubna 2016 v 5:40 | Anchor |  Myslánka
Na den D = den odjezdu, úterý 27. 10. 2015 :D, jsem se ke svému velkému štěstí dobře vyspala narozdíl od předchozích zájezdů, což je podstatná informace!

Tento odjezdový den jsem strávila (možná dle očekávání)
  • příjemným flákáním
  • dobalováním
  • chechtáním se nad prokrastinací Jany
    • Začala balit kufry jen pár hodin před odjezdem! Skandááál! :D
  • vzájemným svěřováním s holkami s naší nervozitou a strachem ze zájezdu...
No a hlavně vyšilováním! Byla jsem schopná pouze chodit sem a tam po pokoji a furt dokola opakovat "Ojojojojojojoj!" :D Tímto jsem skutečně zaplácala (asi) desítky minut.


Pak jsem vynervovaná byla odtržena od postele, unesena do dopravního prostředku
jehož gumy tentokrát díkybohu narozdíl od předchozího dne vydržely
a bez původně zamýšleného tabletu, leč naštěstí se vším ostatním
  • včetně
    • maxi lékárničky
    • spousty rohlíků
    • tuny obávaných Bebe sušenek
      • Extrémně se mi zhnusily od té doby, co jsem se jimi ve 4. třídě cpala každý den místo nechutného oběda, a po té, co tvořily hlavní složku mého jídelníčku během zájezdů do Anglie
jsme se vydali na cestu ke gymnáziu = místu srazu.


Kupodivu jsme se nejen vypravili včas, nejen jsme tam dorazili brzo, ale dokonce tam nikdo i v době srazu prostě opravdu nebyl! :D Rodiče mě vyhazovali z auta, abych si užila stání před školou jako ichtyl, ovšem já se ani moc nedala, vylezla jsem, co nejpozději to šlo. A dobře jsem udělala, neboť jsme poté skutečně dlouho čekali na silniční koráb.

Byl to ten samý bus (a ta samá cestovka), jaký nás vezl na 1. zájezdu do Anglie! Ten s vytuněným zevnějškem! Jéééj!

Poprvé se tatík dočkal té cti tam s námi venku oxidovat, tedy se možná autobus zpozdil
né kvůli tomu, že byli oba řidiči zmatení
jak se zdálo kvůli nesmyslně vypadajícímu motání kolem gymplu
Objeli ho z obou směrů a na dlouhou dobu odfrčeli kamsi do háje! :D

ale proto, aby si můj drahý rodič tohoto triumfálního okamžiku dosyta užil.

Tatínkovi bylo dopřáno stát ve společnosti různých více či méně zajímavých osobností.

O kus dál stála například chemikářka.
Toto je vskutku vyčůraná osoba - na jaký zájezd může, tam se společně s manželem (šťastný člověk!) přifaří!

S ní jsem byla dopředu smířená, leč nepotěšilo mě
    • nečekané objevení otaškovaného češtináře, co je náš nový třídní.
      • Svou přítomností mi furt připomínal to, že jsem se stále nepřipravila na jeho už dávno probíhající krvelačné zkoušení z nějakého úseku literatury (Skandááál!) :D
    • zahlédnutí jedné holky, co na na mě občas působí nedobře. :D
      • Je sestřenicí mé kámošky Míši z naší Zájezdové čtyřky! To jsem zírala, když jsem se to dozvěděla! :D
  • A samozřejmě musím mezi zajímavými osobnostmi zmínit i naši Zájezdovou čtyřku! :D
    • už snad trochu znáte :) Tak zkusím maličko popsat ostatní.
    • Janu byste rozeznali od ostatních holek z naší party podle brýlí, světlých vlasů a podle toho, že často objektivem míří na účastníky zájezdu :D
    • Theres je Vietnamka :), taky občas nosí brýle
    • a Míša měla v té době své dlouhé světlé vlasy obarvené na fialovo! :D

Až se autobus konečně dokodrcal, mohla započít tlačenice u úložných prostor. Samozřejmě se můj kurf i přes snahu ocitl na nevýhodném místě (= nevyndali jej pak na začátku vytahování), leč to jsem se měla dozvědět až v noci. Teď jsem se mohla spokojeně nasáčkovat do vozu a překvapeně zjistit, že jsme byly s Janou vystrnaděny ze zajednaných sedaček v přesném prostředku káry!
  • Naštěstí to vlastně nevadilo, neboť se jednalo o posun pouze o jedno místo dopředu.
  • Navíc jsem ke své radosti zjistila, že to posunutí bylo výhodné:
    • už nehrozilo případné vypadnutí (:D) z otevřených dveří při zatáčení
    • a na dosah jsme měly zásuvky! :D
    • A taky ostré červené světlo, jež za pár hodin tak nadšeně rušilo Janu ze spánku, ale to už tak úžasné asi nebylo.
Vrchnost nás obdařila
  • prospekty o zájezdě,
  • propiskou cestovky,
  • několika filmy...
  • A méně zastávkami, než jsem si matně pamatovala ze zájezdů do Anglie. No co, tohle mi vadilo až poslední dva dny výletu. :D
A zavelelo se ke spánku! Nebo nezavelelo, ono to tak vlastně vyplynulo, ale to je jedno. Každopádně já nespala (grrr), mám ten dojem, že vůbec. Holt občas ani Kinedril člověka neuspí! :D

Takový šok! Minulý týden jsme jeli se sborem zpívat do Senátu (pozval nás izraelský velvyslanec, ještě to snad tady popíšu :D) a mně stačila jen čtvrtka, aby se mi chtělo spát i na zpáteční cestě! :D Jako co to? :D

Ani to, že mě Jana nechala, ať si z nedostatku místa v autobuse lehnu na její záda, nepomohlo, tak jsem se tím aspoň pobavila. :D Jó, Jana, to je panečku spolucestující!


Ta v nadpisu slibovaná překvapení jsou označena nakloněným písmem :D
Další den nás čekala Florencie! :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama