Rachotina jako z hororového filmu (esej)

9. září 2016 v 18:02 | Anchor |  Slohové práce atd.
Tento odstavec a všechnu slávu, co jí přinese, hodlám věnovat skvělé čtenářce Verče, která se starala o to, jestli jsem nezapomněla napsat článek. :) Pravda je taková, že jsem zapomněla i nezapomněla, stejně jako reagovat na komentáře u článku, který úžasný pan Standa propagoval na titulce Blog.cz. Teda na ty už jsem začala odpovídat = měla jsem rozpracovaný komentář, ale kvůli aktualizacím Windows jsem klikla na tlačítko restartovat a až poté jsem si uvědomila, že jsem to neměla dělat. Jo, došlo mi to přesně ve chvíli, kdy jsem to odklepla a dívala se, jak se tam otáčí to načítací kolečko... :D

Báj d vej, jsem teď v maturitním ročníku, tak nevím, jak často budou články. Spíš asi zase každý týden, když psaní bude jeden ze způsobů relaxace... Snad tedy uspěju ve všem! :D

Ale teď už k článku! A to sice k aktuálně poslední zajímavé eseji z ájiny z minulého roku (pokud nepočítám jednu, dvě malé eseje, které jsme museli napsat o semináři ANJ). Měli jsme sesmolit cosi o dopravním prostředku. Blbé nezáživné téma, řeknete si nejspíš a totéž jsem si myslela i já. Než mě napadlo psát o jednom extra křápském autobusu - o zážitku s cestou v něm jsem sem napsala už dávno. :D Fajn, cosi jsem si přimyslela v obou článcích, ale tak co. :D



Nejdřív originál:

A jalopy like from a horror film

I would like to describe a prehistoric bus I had the "pleasure" to travel by. This horrible experience was so intense that I can still remember it even though I was nine years old when it happened.

I felt like in the Soviet Union when I spotted that vehicle. Its prehistoric appearance was crowned with cracked walls. Interior provided an awful view of seats with ripped covers. Chewing gums were proudly showing themselves everywhere.

Just after the bus started its pretending movement, everything began to shake and creak, like the jalopy was going to fall into pieces. Furthermore, a violet smoke appeared during applying brakes.

I was so ashamed that vehicles like this were still used by public transport companies. Such buses had better not cross the streets as they may cause traffic accidents or psychological problems for people who survived the devil's ride.

A teď překlad:

(v angličtině tam v klídku naházím takové věci, ale když to překládám do češtiny a víc si uvědomím, co jsem tam naškrábala, tak sama valím oči, chytám se za hlavu a skoro tomu nemůžu uvěřit :D)

Rachotina jako z hororového filmu

Ráda bych popsala prehistorický autobus, kterým jsem měla to "potěšení" jet. Tento hrozný zážitek byl tak intenzivní, že si na to stále vzpomínám, i když mi bylo devět let, když se to stalo (kecám, nevím, kolik mi bylo :D).

Cítila jsem se, jako kdybych byla v Sovětském svazu, když jsem tento dopravní prostředek zahlédla. Jeho prehistorický vzhled byl korunován popraskanými stěnami. Interiér poskytoval odporný pohled na sedadla s roztrženými potahy. Všude se pyšně ukazovaly žvýkačky.

Hned poté, co autobus začal předstírat pohyb, se vše začalo třást a vrzat, jako by se ta rachotina měla rozpadnout na kusy. Kromě toho se ještě začal při brzdění objevovat fialový dým!

Velmi jsem se styděla, že podniky veřejné dopravy stále využívaly takovéto dopravní prostředky. Takové autobusy by neměly křižovat silnice, neboť můžou zapříčiňovat dopravní nehody či psychické problémy lidem, co ďábelskou jízdu přežili.


PS: Dnes jsem panu profesorovi Odvážnému řekla, že jsem o něm napsala tu esej! Reagoval něco ve stylu "Ježišmarja", a to ještě neví, co jsem tam napsala. Radši by se to asi neměl dozvědět? :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | 10. září 2016 v 22:21 | Reagovat

Ok, budiž ti odpuštěno. :D
Skandování o články, tenkrát vlastně spíš o povídky, to byla před osmi lety, (bože, to letí :D), má hlavní virtuální zábava. S kamarádkou pro nás nebyl problém zaspamovat naší oblíbené autorce povídku dvě stě, tři sta komentáři. Rekord byl, myslím, něco přes sedm set. Daly bychom samozřejmě víc, ale před kiberšikanou nás zachránil můj PC, který mi odmítl načíst tak obsáhlou stránku. Tak bacha na mě. :D
No a co se eseje týče, bene, signorina!
Já na ZŠ jezdila s řidičem, který během jízdy přendával mince z kasičky do sáčku, takže jsme jednou jeli chvíli i po chodníku. :)

2 Anchor Anchor | E-mail | Web | 12. září 2016 v 21:47 | Reagovat

[1]: To jsem moc ráda! :-D :-)
Super, tak prosím obnov své spamovací schopnosti a předveď mi (nejlépe u všech článků), zač je toho loket! :D
Grazie, il mio amico! :D (kdyby to nebylo napsáno správně, tak věz, že za to může google překladač, protože já italsky bohužel zatím neumím, i když jsem se tím jazykem chtěla/se tím jazykem chci naučit :D)
O_O Tě péro! O_O Doufám, že ten řidič už šel do důchodu! :-D

3 m. m. | E-mail | Web | 12. září 2016 v 22:21 | Reagovat

Čoveče banger :D To je takový nebezpečný slovo, to bych radši nepoužívala. Bang je +ukat, klátit.

4 Anchor Anchor | E-mail | Web | 12. září 2016 v 22:41 | Reagovat

[3]: OMG! :D Ještěže paní profesorka říkala, že to slovo nezná... :-D Jinak porovnávala jsem překlady slova "rachotina" z google překladače, z tištěného slovníku a ze slovníku na seznamu a vybrala z toho tohle... :D

5 Verča Verča | E-mail | 15. září 2016 v 16:05 | Reagovat

Ehm, ujišťuju tě, že bys to vidět /číst nechtěla, (slinty to byly místy větší než mé labradorky žebrající o jídlo :-D).
Ňo, strejc Google ti to poradil dokonce i s určitým členem, ale udělal ze mě chlapa. :-D
Nicméně tvou snahu oceňuji typickým brava!
Měj se krásně a nezapomeň: zítra je pátek! ;) :-
D

6 Anchor Anchor | E-mail | Web | 16. září 2016 v 21:33 | Reagovat

[5]: :D Ale hodně tvých komentářů, sic na jiné téma než prosby o články, tu vidět chci! :-D
Joj O_O :D
Super, to jsem ráda! :D
Díky moc za připomenutí, určitě mi to prosím příště radši napiš zase! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama