Říjen 2016

Má doktorka si toho se mnou užila

28. října 2016 v 21:54 | Anchor |  Myslánka


Má dětská doktorka, ke které se musím brzo dokopat na poslední prohlídku, si toho se mnou užila. No a mamka taky, když mě k ní doslova a do písmene táhla. :D Nejen, že jsem v ordinaci dělala virvál a klepala se strachy, ještě disponuju třemi celkem zajímavými zážitky!

Zážitek 1. - Jak jsem se snažila vyhnout očkování

Čím je dítě starší, tím má u své praktické lékařky volnější režim a tím méně očkování dostává. To je celkem skvělý zásadní poznatek, leč nevím, jestli by mě to v té době dostatečně těšilo. Nacházela jsem se totiž právě ve věku, kdy vás furt doktorka opruzuje s očkováním. V té chvíli, o níž se tu hodlám více rozepisovat, jsem se konkrétně nalézala ve 2/3 očkování proti klíšťové encefalitidě. Bylo tedy neúnosné a nesmyslné, abych nedostala i to poslední. I tak jsem se o to pokusila, protože jaksi převažoval strach z injekce a s ní spojené bolesti.

Jsem v maturitním ročníku

21. října 2016 v 22:19 | Anchor |  Myslánka
Vždycky mi připadala maturita jako něco strašně vzdáleného, či přímo nereálného. Něco, o čem jen slýchám, že se mě prý bude týkat. Pokud jsem si to někdy připustila, tak jsem si jistě myslela, jak strašně budu od prvního září vyšilovat, že už jsem v tom ročníku. A ono ejhle. Nereálně mi jen připadá, když ten fakt napíšu nebo řeknu - že jsem v maturitním ročníku... A že je mi 19. Jinak se mi to zdá jako naprosto normální věc, nad tou skutečností se více nepodivuju.

Prostě se letos budu muset poprvé na něco pořádně naučit.
Mimochodem, začít hýbat prstem k maturitě plánuju na tento víkend, i když jsem původně rozhlašovala daleko dřívější termín - no jo no, jsem líná.

Nečeká mě ovšem jen maturita, ale i spousta příjemných věcí!

Stužkovák
Po stužce, jakou nosí maturanti, jsem vždy toužila! :D Navíc se možná dostaví náš nejoblíbenější profesor (biologie), který nás učil v primě a odfrčel s námi na školu v přírodě v tercii! (toho bych si užívala ještě víc, kdybych tenkrát nemlela z posledních sil, jak nás tam proháněli, a kdybych tenkrát nevypadala jako strašidlo :D)

Epický vánoční koncert potěšil obě strany (esej)

14. října 2016 v 23:54 | Anchor |  Slohové práce atd.
Ten šťastný pocit, když přijdete na to, o čem napíšete článek! Tož tento bude zase o anglické eseji. Profesoři a profesorky se teď v dobrém slova smyslu začali činit - příští týden si napíšu snad hned 1 sloh a 1 esej (seminář z češtiny + ANJ), sloh z češtiny snad bude následovat. Máme ještě spískat eséé z ruštiny, ale s tou sem fakt nepolezu, jelikož to není (teda nebude) ani trochu zajímavé. :D Aha, to jsem, co, dbám na obsah blogu. Snad se mi to v blízké budoucnosti vrátí, že budu mít stovky spokojených čtenářů, desítky komentářů a podaří se mi na tom vydělat celé miliony. :D No ale teď už pěkně zklidním hormon a radši sem hodím tu esej! :D


Měli jsme uvést název akce, datum, kdy se konala, místo, kde se konala, nějak tu akci popsat, zmínit něco, co se nám ne/líbilo a vysvětlit to, proč se nám to (ne)líbilo.

Nejdřív originál:

Epic Christmas concert made both sides pleased

I took part in our school choir's Christmas concert as a member of the choir. This prestigious event took place in December 18th 2015 in theatre in ***.

The audience was lucky enough to have to relax in comfortable seats and to listen to carols instead of working hard at school. The mayor goal was to please everyone's ears and to set them on the magical vibe of Christmas.

Ještě stále náctiletá

12. října 2016 v 10:06 | Anchor |  Anchor
Dvanáctého října. Co je to za den? No přece den, kdy má Anchor narozeniny! Koukejte si to prosím poznačit, popřát mi a dát mi tunu dárků! :D - Aspoň to přání v komentáři by bylo super... O:D

Psala jsem, že mám narozeniny, ale nějak se mi nechce se podělit, kolikáté. Hmmm... Devatenácté (no tě pic, já chci zastavit čas a vrátit ho na dobu, kdy mi bylo 18). Hmmm, nechám to u toho, že prostě mám narozeniny... A snad je prožiju se šťastným úsměvem na tváři, plno skvělých věcí se stane a splní se mi všechna přání! :D

Abyste z těch mých slavných narozenin taky něco měli, s radostí jsem prokrastinovala u extra dlouhého dotazníku tagu se stovkou zajímavých otázek a ještě lepších odpovědí, tož pojďte si rozšířit obzory čtením spousty následujících řádků a to, prosím, zcela zadarmo! :D


1. Jméno: Anchor! Jsem velmi potěšená, že autor tohoto dotazníku nemyslel na podobné lidi jako já, co se z toho budou chtít vykroutit, a nenapsal sem výslovně "pravé jméno" nebo "jméno, které máte v občance". :D
Ale přece jenom bych sem to své skutečné jméno mohla napsat, napsat na tuto otázku děsně vtipnou odpověď je leda tak naštvání hodné... Hmmm, stydím se a váhám... Váhám... Ouvej... Fajn...

Kvůli hůlce (skoro) o hladu

7. října 2016 v 16:54 | Anchor |  HOCZ a já
Když se v den, kdy mám vydat článek, předchozí hoczácký úkol setkal s obrovským ohlasem od mého blogerského vzoru m. :D, tak jsem se rozhodla, že je to osud a že určitě musím kout železo, dokud je žhavé. Jakože vypustím na světlo další starý výtvor, jenž vznikl v dobách, kdy jsem byla šílenější, než teď. Jo, myslím si, že jsem se znormalizovala a trochu si přeju, ať mě u toho necháte :D Ale dost už úvodních řečí, hurá k tomu textu!


Zadání od pana profesora Sira Thomase Stanleyho:

Čas od času je také třeba zadat v Základech magie nějaký méně náročný a kratší úkol, než je zvykem. Inu, po dnešní hodině o hůlkách se mi pokuste prosím popsat svoji hůlku po všech možných stránkách s popisem nejrůznějších vlastností. Na škodu nebude, ani když popíšete svůj subjektivní dojem z této hůlky, například jak dobře se vám s ní procvičují kouzla, či to, jak se o svoji hůlku staráte. Hodně štěstí.

Vypracování:

Tož to má existence osobně má tu čest nazývat svou hůlkou jakousi hnědou tyčku, která se vydává za věc révovitého charakteru s náplní vodnického vlasu. Prý je jedenáct palců dlouhá, ale mně se to tak nějak nezdá, jelikož dle osobního přeměření má palců o tři víc. No, možná je to způsobeno tím, že mi zatím prsty nedorostly do délky, jakou vlastní obrovitánské dospělé chlapisko, podle kterého se asi tato míra určila. Ale vážně, nebyl to obr? Vždyť to není možné, mít tak objemné pazoury!