Má doktorka si toho se mnou užila

28. října 2016 v 21:54 | Anchor |  Myslánka


Má dětská doktorka, ke které se musím brzo dokopat na poslední prohlídku, si toho se mnou užila. No a mamka taky, když mě k ní doslova a do písmene táhla. :D Nejen, že jsem v ordinaci dělala virvál a klepala se strachy, ještě disponuju třemi celkem zajímavými zážitky!

Zážitek 1. - Jak jsem se snažila vyhnout očkování

Čím je dítě starší, tím má u své praktické lékařky volnější režim a tím méně očkování dostává. To je celkem skvělý zásadní poznatek, leč nevím, jestli by mě to v té době dostatečně těšilo. Nacházela jsem se totiž právě ve věku, kdy vás furt doktorka opruzuje s očkováním. V té chvíli, o níž se tu hodlám více rozepisovat, jsem se konkrétně nalézala ve 2/3 očkování proti klíšťové encefalitidě. Bylo tedy neúnosné a nesmyslné, abych nedostala i to poslední. I tak jsem se o to pokusila, protože jaksi převažoval strach z injekce a s ní spojené bolesti.


Během celé cesty ze školky jsem si zoufale lámala hlavu nad tím, jak jen tu nezlomnou mamku odradit od jejího neúprosného plánu mě odtáhnout na krvežíznivou doktorkou se zlými úmysly. Podařilo se mi přijít jen na to, že jsme dostali za domácí úkol trénovat skákání přes švihadlo, na což určitě potřebuju celý den, abych to zvládla - tím pádem nemůžeme jít na očkování a musíme hned spěchat domů! Domácí úkol. Ve školce. ... :D Samozřejmě to nepomohlo, má zoufalá snaha byla oceněna pouze takovým tím vědoucím výrazem a slovy, že můžeme cvičit po návštěvě doktorky. Grrr! :D

Ale nevzdávala jsem se a z posledních sil se chytila tyče od zastávky! :D Jsem tam visela ve vodorovné poloze a skučela a mamka mě tahala a odtrhávala mi prstíčky jako v komiksu, až se mé osoby jedné paní zželelo a zahartusila na mamku, co to dělá. :D Holt mi bylo 4-5 let, tož neměla více síly než rodič a s řevem, průšvihem a vidinou trestu byla dovlečena k té šílené bestii v bílém. :D

Pokud se následující zkazka stala také toho dne, jistě jsem cítila zadostiučení, když mamce u té samé zastávkové tyče jakýsi chlupatý čtyřnohý tvor zneuctil obsah tašky, čímž kromě mě pobavil i jeho paničku, no a mamku tím samozřejmě vytočil k nepříčetnosti. :D


Zážitek 2. - Jak jsem si nedala pozor na pusu

Dále jsem se pěkně projevila, když jsem stále jako předškolní dítě měla zápal plic a horečku přes 42°. Tož doktorka přidrandila stylovou bílou dodávkou po výmolnatě rusky působící cestě až před naši rezavou bránu, umožňující pohodlné překonání neméně zkorodovaného plotu, který, stejně jako náš malý v té době poněkud sešlý domeček, dával signál zlodějům, že se u nás ani nemusí namáhat složitou vloupávací akcí, jelikož v té zřícenině přece nic cenného nebude. :D

Teď jsem sice pěkně popsala, jak vypadal náš příbytek, ale zpátky k tomu podstatnému. Doktorka pěkně vylezla z vozu s úmyslem mi provést obávanou věc, a to sice výtěr z krku. :D Poté, co tak skutečně učinila, a po troše tlachů a pochval na správnost mamčina počínání, se konečně osoba v bílém hávu obrátila k odchodu. Z toho jsem měla pochopitelně extrémní radost, ohromně se mi ulevilo a když se se mnou doktorka loučila, nějak jsem se v euforii zapomněla a nadšeně odpověděla "Fuj!" :D

Doktorka to naštěstí vzala se smíchem a v doprovodu mamčiných omluv ráčila odcestovat, nevědíc, co jí vyvedu na předškolní pohlídce.


Zážitek 3. - Všem lezly oči z důlků, jakou báseň jsem zarecitovala na předškolní prohlídce

O nějaký ten měsíc později tedy nastala již dvakrát zmíněná preventivní prohlídka před nástupem na základní školu. Šlo tedy o hodně - měla jsem prokázat, že jsem schopná zařadit se do vzdělávacího procesu! Rodiče mě strašili, že se mnou prý bude veden rozhovor, budu muset něco nakreslit, ale co hůř, musím si zapamatovat nějakou básničku a zarecitovat ji!

S mamkou jsme jich pár nacvičily, a tak pro mě mělo být snadné si na nějakou vzpomenout. Obzvlášť, když jsem si jako tříletá dokázala zapamatovat celou pohádku o Šípkové Růžence (však jsem ji taky chtěla furt předčítat, prostě byla má oblíbená :D) a pak jsem ji slovo od slova převyprávěla, když mamka už z toho nekonečného opakování jedné věci skoro bláznila. :D

Jenže mám takový dojem, že jsem stejně měla okno, když přišlo na recitaci. :D Mamka se mě snažila popostrčit začátkem myslím Ovčáků čtveráků (och, taková zajímavá informace), ale to je přece písnička a né básnička! Navíc jsem ji prostě nechtěla říkat, neboť se mi myslím nezamlouvala.

I po chvíli přemýšlení mě přece jen osvítilo a já spustila... Prosím, zapomeňte na všechny běžné básničky, např. o myšičce vařící kašičku... No prostě šestiletá nervózní malá okatá dlouhovlasá Anchorka, oděná do růžového oblečení, se zakoukala do dálky a povídala: "Halí, belí, čiči, prase v chlívku kvičí." Druhou sloku už bohužel neznám. :D Doktorka se sestřičkou a chudák šokovanou mamkou řvaly smíchy. :D


Tu básničku jsem se samozřejmě snažila vyhledat na Googlu, ale není to tam, takže jestli si někdo z vás bude pamatovat, tak velmi ocením, pokud mi ji sem napíše! :D

Máte v souvislosti s dětským doktorem/doktorkou taky nějaké podobné zážitky? :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. října 2016 v 0:29 | Reagovat

Moje dětská doktorka přesvědčovala mojí maminku, že děti školou povinné musí aspoň tři dny ve čtvrtletí marodit, jinak školu nedají a pravidelně mě nechávala doma, když jsem měla fňukavou, že nechci do školy :-)
Moje nejmladší dítko má stejnou doktorku.
A setřičku, co se nenápadně přibližuje s injekcí za zády, aby jí nicnetušícímu dítku zákeřně vrazila do zadničky ve chvíli, kdy mu milým hlasem sděluje, že "...ne, dneska to nebude bolet..."
Tuhle sestřičku jsem zarazila včas.
Požádala jsem jí, ať mé dcerce jehlu ukáže a vysvětlí, že to prostě holt trochu píchne.
Takže moje malá (no, už jí je osm) doktory miluje.
Leč ani ona běžně nemarodí, takže si od školy odpočine jen dvakrát do roka, při návštěvě endokrinologické poradny, neboť je příliš tlusťoučká.

2 Verča Verča | E-mail | 29. října 2016 v 17:48 | Reagovat

:-D Byla jsi holt dítko vynalézavé.
O týhle básničce nevím, ale kamaráda, protože byl nejmladším členem rodiny a mezi ním a jeho bráškama byl dost velký věkový rozdíl, učili tito písničku: "Či a či a čičičí, poškrábu tě na... patě." On to pak pořád zpíval a nechápal, proč se mu všichni smějí. :-D

3 Anchor Anchor | E-mail | Web | 3. listopadu 2016 v 23:19 | Reagovat

[1]: Tý jo, to ses měla! :D
O_O A ono jich je ještě víc, co se takto hnusně chovají? ???
Tak to tvou dceru obdivuju, já jsem vždycky vyklepaná! :D

[2]: Jojo! :-D
:D Tak to je fakt dobrý, ale teda chudák kluk! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama