Moje maturita 2017 - část 4.: Maturitní sloh s plným počtem bodů (Nepovedená léčka)

30. června 2017 v 23:54 | Anchor |  Slohové práce atd.

Nějak se mi podařilo získat plný počet bodů za svou maturitní slohovku od cizího nezávislého hodnotitele. Řekla jsem si tedy, že vám půjdu ukázat, jak taková geniální práce může vypadat! Vybrala jsem si vypravování s názvem Nepovedená léčka. Dostali jsme za úkol psát o cestovateli, na kterého domorodci přichystali nějakou lotrovinu a on se z ní snaží vyvléci. Příjemné čtení!


Měl jsem obrovskou radost. Po několika měsících vysilujícího putování se mi přeci jen podařilo narazit na domorodý kmen Emhudů. Týdny jsem se k nim po kouscích přibližoval, aby se mě přestali obávat a aby pochopili, že jim nechci ublížit. Po čtrnácti dnech jsem se konečně dostal do kontaktu s příslušníkem kmenu a zanedlouho jsem mohl kráčet mezi obydlími z palmových listů. Doprovázel mě i samotný šaman s čelenkou z per na hlavě. Vše jsem pečlivě dokumentoval. I po několika dnech se na fotoaparát dívali velmi znepokojeně, avšak byl jsem si jist, že si na něj v brzké době zvyknou.

Osudný den dvacátého července mě ovšem měl vyvést z omylu. Šaman mě tehdy vyvedl pár set metrů za obydlí až k úpatí hory Chicucatepetl. Džungle zde řídla a mně se otevřel výhled na exotickou květenu. Zaradoval jsem se, jaké překrásné snímky získám.


"Hua hu, hua he," obrátil se na mě šaman a ukázal na rostliny.
"Děkuji, vypadá to tu nádherně," odvětil jsem. Za léta cestování jsem zjistil, že nevadí, když mluvíte svým jazykem. Záleží na tom, jakým tónem slova pronesete.
"Hua hej!" rozpřáhl šaman ruce a zazubil se na mě.
"Překrásné, úžasné!" zopakoval jsem.
Šaman se už jen uklonil a obrátil se k odchodu.

Zanedlouho jsem přestal slyšet cinkání jeho pestrobarevných korálů, jež měl zavěšené kolem krku. Vytáhl jsem fotoaparát z batohu a dal se do práce.

Tu se z výšin ozval výkřik jakéhosi zvířete. Zvedl jsem tedy hlavu a přes hledáček jsem se pustil do pátrání po něm.

To jsem ovšem neměl dělat! Přestal jsem kvůli tomu dávat pozor na povrch, po němž jsem kráčel. Vtom se ozvalo zapraskání a já se zřítil do propasti!

Všude hlína. To byl první poznatek, který jsem získal po přistání. Shora ke mně dolehl zlověstný praskot. To ne, snad na mě nic nespadne! Vyděšeně jsem si zakryl obličej. Naštěstí nic. S obavami jsem zkusil zahýbat nohama. Trochu mě bolely, ale vypadalo to, že s nimi není nic vážného.

Vyškrábal jsem se na nohy. Ach, ta bolest! Hýždě jsem měl nejspíš rozedřené.

"Ale no tak, Jeane! Žiješ a můžeš se hýbat. Klid, nějak se z toho dostaneš!" zkusil jsem se uklidnit.

Rozhlédl jsem se kolem sebe. Na pravé straně se povaloval kus větve. Ocitl jsem se v hliněné jámě. Vrchol byl vzdálený asi deset metrů a visely z něj další větve. Pravděpodobně jsem se nalézal v jámě, sloužící k lovu zvěře. Nic se neozývalo kromě zpěvu ptáků.

"No vidíš, člověče! Vezmeš klacek, vyhloubíš si jím ve stěnách důlky a vylezeš nahoru!" zaradoval jsem se nahlas. Poupravil jsem si batoh, popadl větev a pustil jsem se do toho.

Stěny se ukázaly být vhodné pro můj plán. Ani moc tvrdé, ani moc měkké! S obavami jsem vylezl na prvních pár schůdků. Trochu jsem se zahoupal. Drželo to!

S nadějí jsem pokračoval v hloubení a stoupání. Jenže na vrcholu přišla krize. Jak se jen dostanu přes okraj? Kde se chytím, když z něj trčí větve, které se mohou uvolnit a zřítit dolů?

Zabodl jsem svou věrnou větev do stěny jámy, jak nejhlouběji jsem mohl. Zhluboka jsem se nadechl a s její pomocí jsem se vyšvihl nahoru.

Ufff, podařilo se! Opatrně jsem se plazil po větvích, přečnívajících přes okraj jámy. Když tu jsem zaslechl chechot! Šokovaně jsem vzhlédl a spatřil dvě malé děti, opírající se o sebe, hroutící se smíchem a ukazující na jámu.

"Grrr!" zařval jsem na celý les a rozeběhl se k nim.
"Huááá!" zaječely v odpověď a daly se na úprk. Odhalily tak šamana, který se krčil za nimi.
"No počkejte, co to má znamenat? Vy jste mě sem zavedl schválně?" rozčileně jsem na něj hulákal, zatímco jsem sprintoval. "To byla léčka?"
Šaman hop do džungle a nic.

Vtom jsem zakopl o kámen. Tvrdě jsem dopadl na kolena. Rychle jsem se zvedl, ale pozdě, zmizeli. Navíc bolest nohou nyní byla nesnesitelná.

Naštvaně jsem po nich aspoň hodil balvanem, o který jsem se přerazil. Sice jejich léčka byla nepovedená, jelikož jsem se z ní dostal, ale radši svou expedici po Jižní Americe vzdám a půjdu si léčit svá zranění. Při případném příštím pokusu budu ještě více ostražitý.

S těmito myšlenkami jsem vytáhl z batohu mobil a vydal se s pomocí GPS ke svému tábořišti.


Toto byl přesný přepis mé slohovky až na jediný detail.

Teda jediný detail zmiňuju v článku na našich takových školních internetových novinách, ale ono to není docela pravda. Tu větu jsem totiž napsala, než jsem tam ještě upravila opakování asi dvou slov, ale to je jedno. :D A jo, s tímhle jsem tam šla, protože jsem tam mermomocí chtěla něčím přispět, když už si vedu tento blog přes čtyři roky a byla by pro mě potupa nemít tam nic. U tohohle jsem si řekla, že by to snad mohlo být zajímavé a užitečné. :D

Moment... Přesný popis? To ses odvolávala? Neříkalo se náhodou, že se studenti letos ke svým pracem po odevzdání jinak nedostanou?

To je pravda, ale jen napůl. Pokud se neodvolají, tak maturanti nemůžou vidět svou opravenou slohovou práci, tedy její verzi zahrnující poznámky hodnotitele, mám takový dojem. Ovšem neopravený originál můžete získat, i když se neodvoláte! Stačí zajít na návštěvu k panu řediteli. Ten u sebe skladuje originály písemných prací z češtiny a angličtiny společně se záznamovými archy didakťáků!


A co vy a maturitní slohovka? Co říkáte na tu moji? Co byste napsali na toto téma? :D

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady Lenna Lady Lenna | Web | 1. července 2017 v 1:00 | Reagovat

Já psala sci-fi, přišla jsem asi o 4 body, ale celkově jsem měla za 1 :D tvoje slohovka je dobrá, já tam té přímé řeči měla o dost méně, protože jsem si nebyla moc jistá v tom zápisu a nechtěla jsem přijít o moc bodů :D

2 Joina Joina | Web | 1. července 2017 v 8:37 | Reagovat

Tak to tedy gratuluji. Já bych tolik asi nedostala, jelikož bych nevěděla co na to téma napsat. Tedy jestli by se téma nedalo zvolit jiné.

3 Kalypsó Kalypsó | E-mail | Web | 1. července 2017 v 8:52 | Reagovat

Gratuluju! ;)

4 Lenča Lenča | Web | 1. července 2017 v 14:34 | Reagovat

Pěkná! :-)  Taky jsem psala maturitní slohovku na blog, i když jen cvičně ("naostro" až za tři roky :-D )

5 Lenča Lenča | Web | 1. července 2017 v 14:35 | Reagovat

[4]: A gratuluji za plný počet bodů, to se jen tak někomu nepovede! ;-) Pecka!

6 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 1. července 2017 v 15:03 | Reagovat

Pěkné, psala jsem na stejné téma a taky jsem to měla na sto procent :D a to jsem si myslela, jakou hrůzu jsem jim neodevzdala :)

[5]: Myslím, že na plný počet se některé části povedou hodně lidem ;) i těm u kterých by se to až tak nečekalo ;)

7 Eliss Eliss | Web | 1. července 2017 v 16:36 | Reagovat

Moc dobré a napínavé zpracování, líbí se mi ty jejich pokřiky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama