Myslánka

2. Anglie: Příliš nenápadný mail

22. června 2013 v 0:54 | Anchor


Povzbuzovací story č. 3 je tu! Protože ji kvůli ztrátě předchozího textu píšu znovu, doufám, že bude stát za to :) Račte si počíst o tom, jak jsem jela bez holek ze třídy podruhé do Anglie (se školou), i když tomu okolnosti moc nenasvědčovaly. :)

Jako každé (asi) čtvrteční ráno

Fakt že jo, trefila jsem se v odhadu! :D
Přesněji se jednalo o čtvrtek 6. 12. 2012,
jak jsem nyní (20. 3. 2016) zjistila díky tomu, že si furt dělám miliardu screenů všeho
(a pak mrzutě pracně projíždím hromadu fotek, než se dostanu k něčemu, co zrovna potřebuju :D)


Můj exkluzivní příspěvek na slovenskou harrypotterovskou stránku Priori-Incantatem.sk,
kde jsem nejvíc kralovala v této době :D

tentokrát ovšem okořeněné vidinou nedalekých Vánoc, se k nám dovalila paní profesorka angličtiny, že se jako bude vyučovat. Taky že ano, anglická slovíčka létala všude po třídě, odrážela se od lavic, stropu, stěn, podlahy, tabule a bohužel i od našich hlav. Když míra nepozornosti a otrávenosti klesla pod průměr, najednou si paní profesorka postěžovala, jak jí je líto, že nemůže jet na další zájezd, protože spolupořádala minulý a tento bude moc brzo. V tu ránu všichni studenti zpozorněli. :D

2. Anglie: Nádraží East Croydon aneb Spatření Alana Rickmana?

15. června 2013 v 16:28 | Anchor
Tento článek bude poněkud předbíhat dobu, protože bude o události z druhé návštěvy Anglie :)

Během ní jsme vyfasovali takového úžasného průvodce, který nás honil po Londýně jako vzduté kozy a protože jsem tam byla sama ze třídy, šlo se rychle a bolely mě nohy, záda i ramena z těžkého batohu, měla jsem nevrlou náladu, ke které přispíval i vítr. :D Jak už za pár vteřin budete vědět :D, vždycky, když jsem v cizině a obzvlášť tady, stává se ze mě docela paranoidní člověk hledající ve všech ostatních nějáké slavné osobnosti, extra ty z HP. Ano, jsou to jenom lidi, kteří se místo rubání uhlí živí hraním ve filmu, ale aspoň na mě, když jsem někde tam, dolehne atmosféra a tak vejrám a vejrám a hledám a pátrám. :D

Baskeťácké trable

9. června 2013 v 18:03 | Anchor
Vzhledem k tomu, že právě čtu úžasnou knížku Miluj svůj život od Louise L. Hay (no a co :P), jsem se rozhodla, že sem budu přidávat i nějaké povzbuzující články, ve kterých uvedu své příhody zpočátku vypadající blbě, ale samozřejmě s dobrým koncem. :) Mimochodem, tuto rubriku (už je z toho jen seznam) jsem založila dřív, než mě dnes napadlo její využití, jaká "náhoda" :D


Myslím, že minulý čtvrtek za mnou, zatím docela línou a sport nemusící holkou, přišla jedna kamarádka, říkejme jí třeba Kapitánka, jestli se nechci zúčastnit sportovních her našeho města. Konkrétně basketu, protože jí chybí dvě holky, které by kdyžtak střídaly ostatní, jinak nebudou moct hrát. "Nénénééé, to by to dopadlo," odpověděla bych normálně. Ale tentokrát mi cvaklo v hlavě, asi tomu taky napomohla rozjásaná a uvolněná nálada - chystali jsme se s třídou do divadla, a s vidinou ulití se ze školy jsem na její návrh kývla. "Johohóóó, ty seš super, Anchor, neboj, celou dobu budeš sedět na střídačce a nebudeš dělat nic. Hej holky, už nám chybí jenom jedna!" dala se Kapitánka podobnými slovy do jásání, málem mě radostí umačkala a odběhla pryč.
 
 

Reklama