Slohové práce atd.

Moje maturita 2017 - část 4.: Maturitní sloh s plným počtem bodů (Nepovedená léčka)

30. června 2017 v 23:54 | Anchor

Nějak se mi podařilo získat plný počet bodů za svou maturitní slohovku od cizího nezávislého hodnotitele. Řekla jsem si tedy, že vám půjdu ukázat, jak taková geniální práce může vypadat! Vybrala jsem si vypravování s názvem Nepovedená léčka. Dostali jsme za úkol psát o cestovateli, na kterého domorodci přichystali nějakou lotrovinu a on se z ní snaží vyvléci. Příjemné čtení!


Měl jsem obrovskou radost. Po několika měsících vysilujícího putování se mi přeci jen podařilo narazit na domorodý kmen Emhudů. Týdny jsem se k nim po kouscích přibližoval, aby se mě přestali obávat a aby pochopili, že jim nechci ublížit. Po čtrnácti dnech jsem se konečně dostal do kontaktu s příslušníkem kmenu a zanedlouho jsem mohl kráčet mezi obydlími z palmových listů. Doprovázel mě i samotný šaman s čelenkou z per na hlavě. Vše jsem pečlivě dokumentoval. I po několika dnech se na fotoaparát dívali velmi znepokojeně, avšak byl jsem si jist, že si na něj v brzké době zvyknou.

Osudný den dvacátého července mě ovšem měl vyvést z omylu. Šaman mě tehdy vyvedl pár set metrů za obydlí až k úpatí hory Chicucatepetl. Džungle zde řídla a mně se otevřel výhled na exotickou květenu. Zaradoval jsem se, jaké překrásné snímky získám.

Kamarádku navštívit, s nudou zatočit (sloh)

26. května 2017 v 23:54 | Anchor
Další slohovka! :D


Znuděně jsem se převalila z levého boku na záda. Páni, nikdy by mě nenapadlo, že se už čtvrtý den vánočních prázdnin budu nudit. Ozvaly se kroky směřující k mému pokoji. Ani to mě ovšem nepřinutilo změnit polohu.

"Teda, Anchorko, ty se tady pořád válíš jako ten čuník?" nevěřícně zavrtěla hlavou malá osůbka s brýlemi. Dala si ruce v bok.
"Když mě skutečně nenapadá, jaké dostatečně zajímavé aktivitě bych se mohla věnovat," odvětila jsem zoufale.
Drahý rodič se zamyšleně poškrábal na hlavě. "Hybaj za Vejškovkou. Její maminka mi dnes ráno napsala, že už neví, co má dělat, aby ji přiměla k nějaké akci."
"Když já..."
"Honem!"

Záhadných sedm dní (sloh)

3. března 2017 v 23:54 | Anchor
Schválně jsem do nadpisu tohoto článku dala svůj nadpis maturitní slohovky a ne ten, který byl uveden v zadání. Jakože aby se na tento můj výtvor lidé nedostali přes vyhledávače. Myslím si totiž, že by můj výplod neměl být brán jako příklad vypracování toho maturitního slohu - dostala jsem z něj trojku, protože byl místy prý nečitelný (a to mi paní profesorka jen před nějakou dobou chválila písmo! :D), ale stejně si nejsem jistá, na kolik jsem naplnila útvar - vypravování - a splnění zadání.

Ovšem při psaní této slohovky jsem se celkem pobavila (a chytala se za hlavu ve chvílích, kdy jsem si více uvědomovala, co to vlastně píšu), a tak se s ní tady stejně musím vytasit! :D

Mimochodem, tuto práci jsem jako první psala rovnou načisto, bez konceptu, myslím si, že se můj text dal přečíst, a existuje možnost, že stejně do nadpisu původní název dám kvůli návštěvnosti! :D

Když se dva perou, třetí se směje (sloh)

27. ledna 2017 v 23:54 | Anchor
Jde o můj první sloh úplně bez poznámek pana profesora! :D To znamená, že všechno jsem měla správně, vše bylo jasné a jediné, co pan profesor připsal, byla jednička a podpis! :D Jako já jsem se trochu divila, myslela jsem si, že jsem zase přehnala téma vyprávění... Ale pan profesor se tvářil normálně, když mi to podával zpátky... Račte se tedy podívat na ten geniální sloh! :D


Konečně jsem trávila ve škole šestou hodinu. Na její úžasnosti trochu ubíral fakt, že se jednalo o matematiku. Tuto nepříjemnou věc ovšem vyrovnávala skutečnost, že zároveň šlo o poslední hodinu.

Usoudila jsem, že čas postoupil natolik, že by mě už pohled na hodiny nerozlítil, nýbrž potěšil. Ale jen co jsem k nim začala zvedat zrak, rozezněl se školní zvonek. Tento libý zvuk byl přerušen sborovým "Hurá!" od všech spolužáků, šoupáním židlí a dupotem nespočtu nohou.

Oáza klidu a dobrého jídla (sloh)

20. ledna 2017 v 23:54 | Anchor
Když nám paní profesorka zadala napsat líčení, zkoprněla jsem. Tento útvar totiž spolu s úvahou nemusím. Přijde mi totiž daleko lepší obyčejný popis, než abych si musela vymýšlet nějaké procítěné ptákoviny o něčem. Ne že bych nebyla citlivý člověk, jen mi prostě přijde přirozenější psát vtipné práce, nebo aspoň práce nezahrnující již zmiňované vymýšlení ptákovin o čemsi. Ovšem nakonec jsem se s tím naštěstí popasovala dobře - výsledek snahy se mi líbí, a tak jej sem můžu dát! :D


Jako bych se ocitla v jiném světě. Přesně takový pocit ve mně vždy začne klíčit, jakmile vstoupím do lesa, který se rozprostírá přímo za naším domem. Najednou tam ze mě začnou odplouvat všechny starosti a smutky, co jsem je v sobě od poslední návštěvy stihla nastřádat. V mé duši nastane klid a mír.

Člověk, co mě inspiruje (esej)

13. ledna 2017 v 23:54 | Anchor
Ve škole nám nastala hotová žeň slohovek! :D Ze všeho, z čeho jsme mohli psát tyto práce, jsme tak učinili! Začalo to angličtinou, pokračovalo češtinou, seminářem z češtiny (o tom, že o něm budeme mít za úkol vytvořit slohovku, jsem se dozvěděla tak půl hodiny předem... :D) a na chvíli to završí rovnou dvě další slohovky, teda eseje, z angličtiny! Né že bych si stěžovala, že nastřádám materiál na články... :D Ale teď už prosím přivítejme první plod mé nejnovější práce, a to sice esej z angličtiny na téma zajímavý člověk z našeho okolí!


Nejdřív originál:
An Inspiring Person

Zapadlé nádražíčko (sloh)

25. listopadu 2016 v 23:45 | Anchor
Svatý Google! Ještě před chvílí jsem se trochu posmívala, že kdyby situace nezůstala jen u několikahodinového výpadku a kdyby skutečně nadobro přestal fungovat, chudáci youtubeři by měli po ptákách, jelikož YouTube patří pod Google a taky měl problémy... Jenže až teď mi došlo, že mně by se po tomto vyhledávači taky stýskalo! Značná část mé návštěvnosti totiž momentálně proudí odtamtud díky slohovkám! A to je důvod, proč se sem dnes šinu s dalším výplodem, opět na maturitní téma. :D Tentokrát paní profesorka, vedoucí seminář CJL, zvolila popis obrázku "Zapadlé nádražíčko".


Starobylé nádraží

(Jo, nemuseli jsme slohovku nazvat "Zapadlé nádražíčko", jak stálo v zadání. Ani by se nevyplatilo, kdybychom ten název zvolili stejný, protože by se ta 2 slova nepočítala do celkového počtu slov a každé slovo je dobré! Ale skutečnost, že jsem si nadpis upravila, mi nikterak nebrání do nadpisu tohoto článku použít původní oficiální název :D)

Jak se zbavit nechtěných zvířecích hostů (esej)

4. listopadu 2016 v 5:40 | Anchor
Sice mám v rukávu další sloh z češtiny na maturitní téma, ale ten se mi zdá na tento pátek moc suchopárný, a tak právě můžete civět na další odlehčenou esej z angličtiny - návod. Tentokrát se můj výplod setkal s ještě většími ovacemi (přesněji nejen můj výtvor, ale i celý můj styl psaní, joho), tedy doufám, že se bude líbit i vám! :D


Nejdřív originál:

How to Get Rid of Unwanted Animal Guests
(jsem se nově dozvěděla, že se má nadpis psát velkými písmeny - kromě předložek)

If you find insect and spiders terrifying, you may be interested in these instructions. They will teach you how to get rid of unwanted animal guests once and for all!
  1. Buy filler and insect window net
  2. Move the furniture outside your house
  3. Look around the building for holes and fix them with a filler
  4. Install the insect window net into every window
Congratulations! Your house is now animalproof!

A teď pokus o překlad:

Jak se zbavit nechtěných zvířecích hostů

Jestli považujete hmyz a pavouky za děsivé, mohl by vás zajímat tento návod (tyto instrukce). Naučí vás, jak se zbavit nechtěných zvířecích hostů jednou pro vždy!
  1. Kupte tmel a okenní síť proti hmyzu
  2. Vystěhujte nábytek ven z domu
  3. Prohledejte budovu kvůli dírám a ty zaplňte tmelem
  4. Nainstalujte okenní síť proti hmyzu do každého okna
Gratuluji! Váš dům je nyní zvěřivzdorný!


Co vy a takovíto zvířecí hosté? Bojíte se pavouků, hmyzu? Taky vás obtěžují hodně, nebo se soustředí jen na náš dům? :D

Epický vánoční koncert potěšil obě strany (esej)

14. října 2016 v 23:54 | Anchor
Ten šťastný pocit, když přijdete na to, o čem napíšete článek! Tož tento bude zase o anglické eseji. Profesoři a profesorky se teď v dobrém slova smyslu začali činit - příští týden si napíšu snad hned 1 sloh a 1 esej (seminář z češtiny + ANJ), sloh z češtiny snad bude následovat. Máme ještě spískat eséé z ruštiny, ale s tou sem fakt nepolezu, jelikož to není (teda nebude) ani trochu zajímavé. :D Aha, to jsem, co, dbám na obsah blogu. Snad se mi to v blízké budoucnosti vrátí, že budu mít stovky spokojených čtenářů, desítky komentářů a podaří se mi na tom vydělat celé miliony. :D No ale teď už pěkně zklidním hormon a radši sem hodím tu esej! :D


Měli jsme uvést název akce, datum, kdy se konala, místo, kde se konala, nějak tu akci popsat, zmínit něco, co se nám ne/líbilo a vysvětlit to, proč se nám to (ne)líbilo.

Nejdřív originál:

Epic Christmas concert made both sides pleased

I took part in our school choir's Christmas concert as a member of the choir. This prestigious event took place in December 18th 2015 in theatre in ***.

The audience was lucky enough to have to relax in comfortable seats and to listen to carols instead of working hard at school. The mayor goal was to please everyone's ears and to set them on the magical vibe of Christmas.

Rachotina jako z hororového filmu (esej)

9. září 2016 v 18:02 | Anchor
Tento odstavec a všechnu slávu, co jí přinese, hodlám věnovat skvělé čtenářce Verče, která se starala o to, jestli jsem nezapomněla napsat článek. :) Pravda je taková, že jsem zapomněla i nezapomněla, stejně jako reagovat na komentáře u článku, který úžasný pan Standa propagoval na titulce Blog.cz. Teda na ty už jsem začala odpovídat = měla jsem rozpracovaný komentář, ale kvůli aktualizacím Windows jsem klikla na tlačítko restartovat a až poté jsem si uvědomila, že jsem to neměla dělat. Jo, došlo mi to přesně ve chvíli, kdy jsem to odklepla a dívala se, jak se tam otáčí to načítací kolečko... :D

Báj d vej, jsem teď v maturitním ročníku, tak nevím, jak často budou články. Spíš asi zase každý týden, když psaní bude jeden ze způsobů relaxace... Snad tedy uspěju ve všem! :D

Ale teď už k článku! A to sice k aktuálně poslední zajímavé eseji z ájiny z minulého roku (pokud nepočítám jednu, dvě malé eseje, které jsme museli napsat o semináři ANJ). Měli jsme sesmolit cosi o dopravním prostředku. Blbé nezáživné téma, řeknete si nejspíš a totéž jsem si myslela i já. Než mě napadlo psát o jednom extra křápském autobusu - o zážitku s cestou v něm jsem sem napsala už dávno. :D Fajn, cosi jsem si přimyslela v obou článcích, ale tak co. :D
 
 

Reklama