Slohové práce atd.

Charakteristika oblíbeného učitele (esej)

10. června 2016 v 5:40 | Anchor
Bůhvíproč mám ještě na úvod nutkání zdůraznit, že charakteristika může být
  • nepřímá
    • pomocí nějakého příběhu, z něhož se nějak čtenáři dozví vzhled toho člověka + jeho vlastnosti, chování
  • a přímá
    • vypadá tak a tak, chová se tak a tak
Snad to tedy někomu pomůže! :D

Každopádně zde se zase jednalo o anglickou esej, pro jejíž napsání jsme dostali zadání, z něhož NEvyplývalo, že bych se mohla pokusit o NEpřímou charakteristiku. Nejdřív jsem chtěla napsat "Né, že by mi to vadilo", ale pak jsem si uvědomila, že charakterizovat někoho příběhem by mohla být zábava! Teď už ale prosím přivítejte mohutným aplausem mou charakteristiku jednoho srandovního profesora z toho našeho gymplu! :)

Divím se, že jsem se tu o něm ještě nezmínila, když je to taková profláklá vtipná figurka, ze které si často a rádi tropíme žerty :D

Osolené školní práce + 1. zajímavá esej

27. května 2016 v 5:40 | Anchor
Jak už možná víte, pan profesor češtiny ode mě při čtení slohových prací vždycky dostane "sodu". U slohovek se totiž moc nemírním - píšu je stejným stylem jako zdejší články. Prostě nějak vůbec nevnímám, že píšu školní práci panu profesorovi, cítím se úplně stejně jako u textového editoru Blog.cz. :D

A od chvíle, kdy máme do ájiny psát eseje, jsem se rozhodla, že to osolím i paní profesorce! Ať si taky užije! :D

Ovšem narozdíl od češtináře jsem na ni byla na začátku hodná a první tři eseje mi přijdou takové strašně umírněné. Jediný náznak rebelství se možná najde v třetí eseji (asi je třetí, už neznám přesné pořadí), v níž jsme měli kamarádovi/kamarádce vzkázat, že jsme šli na párty a trochu tu akci popsat. Já místo nějaké obyčejné párty rozprávěla o pyžamové, kde budeme jen zírat na filmy, a že by se dle mého názoru určitě měla ta kamarádka přidat.

A při tvoření čtvrté eseje mi už definitivně otrnulo. :D Račte si exkluzivně počíst!

Host do domu, hůl do ruky (sloh)

25. března 2016 v 5:40 | Anchor
Konečně se mi rozsvítilo v hlavě a podařilo se mi naplnit formu slohového útvaru vypravování! Akorát jsem se moc dlouze rozepisovala v úvodu, také jsem příliš času věnovala dumáním nad výběrem ze zadaných slohových útvarů + témat, nemálo minut jsem strávila přemýšlením nad obsahem...

I stalo se, že jsem nestihla školní slohovku za ty 2 hodiny přepsat z konceptu načisto! Trošku nerudně toho dne působícímu panu profesorovi jsem podávala oba papíry (jakože jeden s načisto přepsanou částí + nepřepsaný koncept) přibližně se slovy "Hodně štěstí při luštění." Po náležité odpovědi (že když se v tom nevyzná, tak se na to luštění vykašle), jsem odcházela s vidinou něčeho neslýchaného, co se mi ještě nestalo, což jsem nahlas popsala slovy "No skvělý, budu mít pětku..."

Věděla jsem moc dobře, o čem mluvím.
Odevzdávala jsem totiž panu profesorovi tento bordel, ve kterém jsem ještě chtěla něco přeformulovat...
(pro zvětšení obrázku na něj klikněte)

Reportáž z akce (sloh)

25. září 2015 v 5:40 | Anchor
Asi je to tím, že teď v červnu (:D) chodím později spát, ale byla jsem při psaní tohoto školního slohu opět nepozorná a navzdory předchozímu odevzdanému výtvoru jsem v něm měla několik chyb. Jakože dost. Ale stejnak mám jedničku! CHOCHO! :D Nebýt toho, že jsem si jej mohla okopírovat, nebyl by tu. Všechny elektronické věci patřící mně či Eneul totiž nebyly provozuschopné, nebo odmítaly fotit! Asi je omráčila krása mé reportáže! :D Prý by mohla být maturitní!

Reportáž z xxx. ročníku *** (2015)

Laura Raisová (smyšlené jméno autorky :))

Vážení čtenáři, hlásím se vám z *** synagogy. Zde právě probíhá známá, dokonce na Wikipedii zmíněná, akce s názvem *** (to by se vám tak líbilo, kdybych vám to řekla a vy byste mě mohli vyšpehovat, co? :D), která začala včera v pátek ***. června a bude trvat do neděle ***. června. Již za chvíli, v 17:30, tu dnes, v sobotu ***. června, budeme mít tu čest slyšet pěvecký sbor Gymnázia ***. O něm se proslýchá, že si jej oblíbil i londýnský rabín!

Jak jsem se přesvědčila o pravdivosti přísloví (sloh) & Má mobilní historie

24. července 2015 v 5:40 | Anchor
"Nikdy neříkej nikdy" je vskutku moudrá věta. Často se totiž vážně stane to, o čemž jste předtím prohlásili, že se nemůže nikdy udát.

Třeba před nějakou dobou mi byl s tátovým nadšením půjčen v té době nový chytrý mobil značky Nokia, disponující operačním systémem Windows. Nebojte se, nebudu tu zacházet do nějakých odborností (které sama moc neznám), bohatě postačí, když si z všudypřítomných reklam vybavíte plochu takového telefonu s těmi hnusnými velkými čtvercovými "dlaždicemi" - ikonkami, některé z nich dokonce v neovlivnitelném časovém intervalu měnily pozadí. A to odporné roztáhlé arogantní menu!

Takovýto styl vzhledu mobilů mě vskutku silně pobouřil. A to ani nemluvím o tom, jak jsem se nebohému výrobku s mamkou posmívala za hardware = že vypadá spíš jako ovladač a to jedlé logo vzadu! Rezolutně jsem se vymezila, že něco takového nikdy nepojmu za svůj mobil.

Každý má právo na život

19. června 2015 v 5:40 | Anchor
Na základech společenských věd, což je jiný název pro občanskou výchovu, jsme dostali za dobrovolný úkol za jedničku napsat drabble (povídka o 100 slovech) na téma nějakého lidského práva. Vyšlo mi přesně těch 100 slov! :) Ale po několika přepočítáních, měla jsem 3 výsledky :D


"Už zase ten Klaus udělal nějakou ptákovinu! Nestačí, že nás podvedl při kuponové privatizaci, celosvětově nás ztrapnil, když v přímém přenosu ukradl vzácné pero a ještě se po činu spokojeně smál, on teď pustí většinu vrahounů a kamarádíčků mafiánů z vězení! A to mu už končí prezidentování! No já bych ho zabil, takový debil si nezaslouží žít!" rozčiloval se tatík jako obvykle u zpráv.

Zamyšleně jsem stáhla obočí, poněvadž mi jeho slova něco připomněla.
"Ale houby, každý má právo na život!" odvážila jsem se pronést. Pak jsem radši hned zatroubila na ústup, neboť táta nevypadal být mou poznámkou zrovna nadšen.

S ním je všechno lepší (sloh)

5. června 2015 v 5:40 | Anchor
Zase jsme měli napsat slohovku, tentokrát ale bylo na výběr z několika témat a dvou slohových stylů. A just byla podle mě dobrá fejetonová témata zadána u analytického článku! Ale i tak jsem si říkala, že by se k většině dalo něco napsat a nemohla jsem se rozhodnout pro některé z nich. Nakonec jsem se ale dala do práce už dva dny před odevzdáním, spoléhajíc se na svou paměť a neřešíc ve školní skříni zanechanou učebnici se seznamem. Samozřejmě, že téma znělo "S ním je vše jiné" místo "S ním je všechno lepší", takže jsem to do rána psala zbytečně! :D

Ano, ten rozdíl je zásadní, na což už můžete za pár minut přijít, asi by mi to neprošlo, a tak jsem musela napsat další 4 pokusy, z nichž se vyklubaly úvahy (a jde to! :D), než jsem z jednoho nejmíň rozpracovaného nakonec stvořila mistrovské dílo! :D Nebojte, tento sloh obsahuje zase nějakou ptákovinu, co se mi stala! :)

Má cesta do školy (sloh)

30. ledna 2015 v 5:40 | Anchor
Tentokrát né jen tak ledajaký sloh, ale školní! Jakože tento popis děje vznikl o dvou hodinách češtiny v již zmíněné instituci a né doma, jako obvykle. Měli jsme tak sice na jeho vypracování míň času, ale kupodivu se všem povedl víc a já dokonce poprvé nemám žádnou chybu v čárkách! :o Sice nedobrovolné ranní sprintování na zastávku nemám ráda, ale tentokrát se mi to nestíhání hodilo do krámu, aspoň jsem měla o čem psát. :D V pár věcech už neaktuální sloh na podobné téma, týkající se výpravy před odchodem z domu, se tu promenáduje taky! :)


I když jsem se jako každé ráno snažila o časný odchod z domu, opět se mi to nějakým způsobem nepodařilo a dle předpokladu, získaného na základě rychlého mrknutí na hodiny ještě před zbrklým nasoukáním se do sta vrstev oblečení, jsem vycházela o nejméně minutu později. Přesněji o tři, než bych měla vykročit, jestli bych se na zastávku chtěla dostat normálním tempem, a o minutu od času, kdy bych autobus stihla už jen s nasazením "pavince" - rychlého kroku až běhu. Takže jsem věděla, že se zase poženu ozlomkrk, poněvadž další silniční koráb přijíždí ke škole pozdě.

Ani to mě neodradilo od hrabání se v tunovém batohu za chůze za účelem vylovení iPodu, abych si sprintování mohla zpříjemnit poslechem písniček. Radši jsem si hodiny na jeho displeji zakryla, abych se víc nestresovala. I rozmotat sluchátka jsem stihla, než jsem opustila oblíbenou ulici, kde si prostě tu hudbu mermomocí musím stihnout pustit i za cenu zastavení, logicky spojeného se ztrátou cenných vteřin, nebo bych se po zbytek dne vztekala, že jsem porušila dávný zvyk.

Podivný průvod (sloh)

21. listopadu 2014 v 5:40 | Anchor
Sice jsem doufala, že jsem objevila sloh z primy (= 6. třída), a ono bohužel asi jde o vyprávění ze sekundy (= 7. třída) - ne, to prostě je z primy!, no každopádně se jedná o mou nejstarší v máminém počítači dochovanou práci a podle toho taky vypadá. :D Kdo se nebojí, nechť pokračuje ve čtení! :)


Jednoho sobotního rána, spíše dopoledne, se Monika probudila překvapivě osvěžená a s dobrými předpoklady na aktivně prožitý den, jak si pro sebe spokojeně zabrumlala, když se protáhla. Pomalu otevřela oči, zamrkala do ostrého slunečního svitu z okna, které bylo protikladem k jejímu jinak dosud potemnělému pokojíku, a líně se zvedla na nohy. Ve stylu nějakého potrhlého a legračního padoucha, což dosvědčovalo její neobvykle dobrou náladu, se vydala na výzvědy k ložnici rodičů.

"Á, oni ještě vyspávají! Že bych byla projednou dříve vzhůru?" nevěřícně zavrtěla hlavou po nakouknutí pootevřenými dveřmi na dvě očividně šťastně chrápající postavy rozdílného pohlaví. Nevzbudil je dokonce ani podivný hlasitý třískot, ozývající se z přízemí paneláku, kde bydleli."To zase sousedka donutila starýho mýt nádobí po snídani? Šmarjá!" poněkud nezdvořile odfrkla. Zjevně to byl vážný prohřešek proti jejímu přesvědčení o víkendovém klidu. "A on s tím bude práskat a rušit ostatní!" zavrtěla hlavou a odploužila se do kuchyně se zjevnými úmysly náletu na spíž.

Charakteristika postavy - Lorenzo (sloh)

31. října 2014 v 5:40 | Anchor
Ano, Lorenzo a né Vavřinec, protože jsme ve škole oficiálně shlédli film, kde se jmenoval takto. :D Cha, to jsem na sebe hrdá, nikde jsem nemohla najít sloh na toto téma, neměla sebemenší ponětí, jak to sama napíšu, neviděla pokusy ostatních a přece vyplodila tohle přesně na zadanou A4! Ave já! :D


Tuto postavu můžeme najít ve všude zmiňovaném díle Romeo a Julie, které napsal sám slavný anglický dramatik William Shakespeare. Lorenzo je starý františkánský mnich, takže o něm můžeme automaticky předpokládat, že bude oplývat moudrostí a dobrotou. Naštěstí se nezmýlíme, protože tyto dvě vlastnosti prokáže hned několikrát při pomáhání v názvu zmíněným hlavním postavám.

Ovšem ještě než se rozhodne nedat od jejich trápení ruce pryč, dá nám na odiv i předvídavost a ochranitelské sklony, když se bude snažit přelétavého a vášnivého Romea odradit od svádění nebohé nevinné Julie. Vždyť docela nedávno se mu ještě svěřoval se svými city ohledně Rosaliny a teď na ni najednou pod vahou jiného poblouznění dočista zapomněl - je tu jistá pravděpodobnost, že by něco takového mohl provést i nové mladičké lásce, což je vysoce nežádoucí!

No marná snaha, zamilovaný hoch si nedal říct, tak si aspoň Lorenzo mohl procvičit svou pohotovost a šedé buňky mozkové při obětavém vymýšlení nejrůznějších způsobů, jak dát Romea a Julii dohromady navzdory nepříznivým okolnostem. Samozřejmě teprve až konečně našel dobrý důvod, proč se zapojit (aby usmířil dva dlouho rozhádané rody). A že se mu dařilo přicházet na vskutku geniální, leč občas lehce nebezpečné, nápady, i něco zábavy si při tom užil (nebo hraní si na boha není aspoň trochu sranda?)!

Málem byly jeho účinné pokusy dovedeny do zdárného konce, jenže bohužel nedisponoval jasnovidností natolik, aby se připravil na všechny sebenepravděpodobnější zvraty (třeba že v křoví bude schovaný neinformovaný kamarád Romea, vlastnící rychlého koně). Ani dokonale obezřetný nebyl, to by přece překonal lenost a u hrobky s naoko mrtvou Julií by poctivě stál na hlídce po celou dobu do jejího probuzení. Byl si prostě příliš jistý sám sebou a nakonec příliš zbabělý na to, aby za své činy nesl odpovědnost. Sice kdo z nás by se dobrovolně nechal zavřít, když by mohl utéct, ale asi všechny by napadlo do bezpečí klidně násilím odtáhnout i Julii, nechtějící se hnout od mrtvého Romea.
 
 

Reklama